Fakulta piva

Jeden z několika původních severoamerických pivních stylů, který se dočkal největší popularity v druhé polovině 19. století, pak byl zapomenut a jako jeden z prvních "starých" stylů i obnoven - zdaleka však ne v té podobě, kterou měl kalifornský originál...

Právě dnes by oslavil 72. narozeniny pivní nadšenec a autor ambiciózního projektu mapování zaniklých pivovarů Pavel Jákl. Minulý čas je bohužel na místě, jelikož tato v oblasti piva vpravdě renesanční osobnost zemřela roku 2018. Jeho Encyklopedie tak zůstává nedokončená, přesto však určitě stojí za přečtení – a tím spíše i za krátké připomenutí v této recenzi.

Dnešní díl zapomenutých pivních stylů bude kratší, než díly předchozí. Správně by se ani neměl jmenovat pivní styly zapomenuté, ale spíše méně rozšířené - Altbier totiž rozhodně není stylem nijak obskurním, ba naopak, v regionu kolem německého Düsseldorfu je to styl stále solidně rozšířený.

Skutečně domácí, “kotlíkové” vaření piva bylo samozřejmě až tak do 19. století záležitostí běžnou v celé Evropě. Málokde se však udrželo až do dnešních dnů. Jedním z regionů, kde tomu tak je a kde navíc dnes zažívá velkou renesanci, je Norsko.

V druhém díle našeho nově započatého seriálu o zapomenutých pivních stylech se po polském piwu Grodziskie podíváme k dalším našim sousedům, kteří jsou s pivní historií spojováni určitě častěji. Předmětem našeho zájmu totiž bude původem německý Roggenbier.

V minulé pivídce jsem slíbil, že se v té následující vůbec nebudu zabývat aktuálními tématy. A nejlepší cestou k tomu bude vydat se hodně hluboko do historie (a moc přitom neřešit morové rány).

Tímto dílem načínáme nový seriál o „zapomenutých“ či, trochu opatrněji řečeno, méně známých pivních stylech. A podíváme se v něm ne k našim západním (jak by možná někdo čekal), ale k severním sousedům!

V první části článku o pivovarských „nej“ jsme se věnovali rekordům čistě geografickým. V dnešní druhé části se podíváme na pár zajímavostí z jiných okruhů.

Milé čtenářky a vážení čtenáři – soutěživost a hledání rekordů je přirozené lidské povaze a nevyhýbá se určitě ani pivařům. Kladli jste si například už někdy otázku, který z pivovarů u nás či ve světě je nejstarší, nejvýše položený, nejodlehlejší či nejsevernější?

Dnešní přednáška z naší fakulty pivních studií bude spíš z těch kratších. Polezu v ní do zelí kolegovi prof. Maternovi, odborníku v oboru birogeografie, kde jeho erudovanost dokazuje už fakt, že tento pojem si sám vymyslel.

Již pošesté Vám Pivídky přináší novoroční bilancování dění v pivovarské branži a již popáté váhám, jak to pojmout, abych se příliš neopakoval.

Ve svém posledním článku jsem se mimo hlavní téma rozohnil nad podobou vyhlášky, která u nás upravuje značení piv. Padl tam tuším výraz „zpatlanina“. Abych nebyl tak striktní, tak uznám, že by se daly použít i označení jako „kravina“, „konina“, „zpotvořenina“ či „blbost“.

Pravidelní čtenáři, kteří zůstávají Pivídkám věrni, se možná zhrozí – můj první článek přesně po osmi měsících, rovnou takovéto téma a ještě na dva díly, jak už titulek naznačuje?

Článek, navazující na pivídku Pivní pouště České Republiky a mapující, kde se se zakládáním pivovarů polepšili.

Každý rok si dávám malý soukromý předvánoční dárek – na přelomu listopadu a prosince vydává Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Pivovarský kalendář, který nabízí jednu zdánlivě banální věc – přehled výstavů všech českých pivovarů.

Lidé si často myslí, že jenom proto, že jsou schopni používat splachovací záchod a obléknout si spodní prádlo, tak se bůhvíjak liší od zvířat. Ale pravda je taková, že v základních vzorcích chování se zase tolik rozdílů nenajde.

Právě v těchto týdnech dochází k historicky významné události – vlna zakládání minipivovarů v České republice je v posledních letech natolik silná a vytrvalá, že se naše vlast poprvé v dějinách stává zemí s vůbec největší koncentrací pivovarů na světě!

"Síň hanby" českého pivovarnictví - města, okresy a kraje, kde by se do toho měli obout!

Obrazový a písemný záznam slavnostního večera z restaurace U Prince Miroslava.

Kryštof Materna, vystudovaný geograf a v současnosti především kmenový autor polopříčetných pivně-humoristických článků na Pivídkách, se tentokrát pustil do díla, které se jeho běžné tvorbě snad ani nemůže vymykat více.

Pokus o první profesionálnější překlad nejstaršího známého receptu na vaření piva do češtiny a jeho rozbor.

Představení marketingové kampaně, jež má za cíl nalákat studenty na námi založenou Fakultu pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Pokračování skutečného popisu toho, jak vznikala diplomová práce redaktora Pivídek.

Záznam druhé části semináře "Socioekonomické dopady chlastání piva" Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Záznam první části semináře "Socioekonomické dopady chlastání piva" Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

K dispozici u vybraných pivovarů - viz poznámky v "Seznamu pivovarů".

Pokračování skutečného popisu toho, jak vznikala diplomová práce redaktora Pivídek.

Pokračování skutečného popisu toho, jak vznikala diplomová práce redaktora Pivídek.

Vyvrcholením procesu vzdělávání se, kterým většina lidí promarní mládí, je psaní diplomové práce.

Osnova přednášky Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Spolu s fenoménem zakládání minipivovarů se rozvíjí i fenomén pivní turistiky, tedy výlety přespolních do těchto pivovarů.

Osnova přednášky Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Zprávu zpracoval David Rychetský, dnes již bývalý student Fakulty pivních studií.

Přepis záznamu přednášky Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Osnova jedné z prvních přednášek Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Osnova jedné z prvních přednášek Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Osnova jedné z prvních přednášek Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.