Dne 9. října 2014 se osazenstvo restaurace U Prince Miroslava stalo svědkem historické události odhalení publikace, která otřese pivním trhem v České republice. Tato vpravdě otřesná kniha se jmenuje Český pivní atlas a jedná se o prozatímní vrchol poznání v rámci bádání vědeckého směru birogeografie.
Vzhledem k zásadnímu významu této publikace si kladu za povinnost krátce vysvětlit samotný pojem „birogeografie“ i těm méně šťastným z Vás, kteří se odhalení neúčastnili, a přiblížit Vám historii jeho vzniku. Birogeografií tedy rozumíme vědní disciplínu, která popisuje dění v pivovarnickém průmyslu pomocí přehledných map, které komentuje, doplňuje statistickými údaji a dává do širších souvislostí. Jinými slovy aplikuje geografické metody výzkumu na pivní trh.
Autorem celého konceptu této vědní disciplíny, veškerých základních birogeografických tezí a postulátů, jakož i všech dosud sepsaných birogeografických děl je osoba, do níž byste to možná neřekli. Tato osoba se pití piva věnovala nutno říci skutečně velmi poctivě již dlouhá léta, zejména pak v dobách svých studií oboru Geografie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze. Kombinace piva a geografie tohoto člověka poznamenala nastálo. Kořeny vlastního birogeografického výzkumu pak sahají již do roku 2008, a byly zapuštěny možná nečekaně nikoliv v České republice (jinak stěžejnímu objektu zájmu birogeografických výzkumů), nýbrž na středním Slovensku.
Na geografické exkursi spojené se sjížděním řeky Dunajec tehdy měli všichni za úkol připravit si referát na jakékoliv téma související se Slovenskem a geografií, téma si však měli nechat pro sebe a představit jej až při čtení referátu. Budoucí zakladatel birogeografie si tehdy vybral téma „Slovenské pivovarnictví“, a toto téma také již první večer začal poctivě zkoumat při terénním výzkumu v hospodách v obci Červený Kláštor. Zajímavým poznatkem bylo, jak málo piva za večer vypije průměrný Slovák ve srovnání s průměrným Čechem – a platilo to jak pro účastníky geografické exkurse slovenské národnosti, tak pro místní štamgasty.
Zdárnému přečtení referátu obohaceného těmito poznatky z terénu zabránily následující den povodně, kvůli nimž bylo fyzicky méně zdatným členům exkurse doporučeno na vodu nevyjíždět. Náš hrdina z toho tehdy nebyl smutný, protože se skupinou převážně slovenských účastníků, zmožených po předešlém večeru na své poměry nadměrnou konzumací piva, si za cíl celodenního výletu zvolili Demänovské jeskyně, a protože cesta byla daleká a při ní řada hospod, mohl duchovní otec rodící se birogeografické vědní disciplíny dále pokračovat ve svém terénním bádání.
Ty slovenský mrchy se mu ten den pomstily dokonale. Pil jsem s nimi totiž Tatranský čaj a pivo bylo povoleno maximálně na propláchnutí mezi dvěma panáky. Kde jsou Demänovské jeskyně a jak vypadají, nemám dodnes ponětí. Pamatuji si pouze, že když jsme se večer dopotáceli do tábora, nebyl jsem schopen najít ani batoh ani stan ani rovnováhu ani řeč. To mě bohužel viditelně limitovalo při čtení referátu, který jsem měl ten večer přednést. Na otázku vedoucího, jaké je téma mého referátu, jsem nedokázal vydat artikulovaný zvuk, a po několika marných pokusech začít padl návrh mě z exkurse vyloučit. Padl jsem též, a když jsem se druhý den dopoledne probral a společně s ostatními zamířil k autobusu, který mě měl odvézt na nádraží, zbývala ještě chvíle času, a vedoucí mě tedy vyzval, abych alespoň přednesl ten referát a znovu se mě zeptal na téma.
Já, pobledlý, sotva stojící a vyčerpaný nevolností, leč přece schopný mluvit jsem tehdy ostýchavě začal: „Já jsem si pro vás připravil referát na téma Slovenské pivovarnictví…“, a napjatá atmosféra rázem zmizela. Referát tehdy skutečně zapůsobil – bylo rozhodnuto, že má indispozice z předešlého dne je omluvitelná, protože k ní došlo následkem poctivého sběru podkladů pro referát a na exkursi jsem tedy zůstal. Když jsme se pak dalšího večera vraceli z hospody, kde se díkybohu již znovu pilo hlavně to pivo, spolužačka Veronika Dumbrovská ve šťastné chvilce tehdy použila v souvislosti s mou osobou poprvé označení „birogeograf“. To jsem vzal okamžitě za své a v tu chvíli se tedy zrodila birogeografie coby vědní disciplína.
A jak probíhalo samotné odhalení Českého pivního atlasu?
Velký sál U Prince Miroslava byl zaplněn do posledního místa.
Chvíle napětí…
A je to tady!
Český pivní atlas křtěný pivem Nuselské Hovado.
Český pivní atlas křtěný pivem Nuselské Hovado.
Nakladatel Zděnek Susa: „Dost řečí mládeži, jde se chlastat.“
Autorský kolektiv – zleva kartograf a spoluautor Jiří Hasman, grafička Martina Jakimeczková a duchovní otec celého projektu a birogeograf Kryštof Materna.
Vítěz soutěže o nejlepší pivní báseň.
Přidejte komentář
Komentáře (0)
Buďte první, kdo přidá komentář ke článku!