"Úplně mimo" - to nejbizarnější

Dnes, tedy 5.10.2021 slavíme nekulaté výročí první uvařené várky plzeňského piva z Prazdroje, která změnila historii vaření tohoto moku. Bez toho, abychom toto jubileum jakkoliv snižovali, bychom chtěli netradiční formou duchařského příběhu upozornit na osobnost Antona Drehera, na něhož se často zapomíná a který hrál také významnou úlohu při vývoji ležáku moderního střihu.

Naše seriosní média poskytují před letošními prezidentskými volbami občanům vskutku nadstandardní servis pro informovanou volbu. Po debatě manželek kandidátů poskytli i neméně zajímavou diskusi jejich mluvčích.

Opakujeme to minimálně v polovině všech našich příspěvků, takže to možná začíná být nuda, ale stejně to řeknu. Žijeme možná v nejlepší pivní době v historii. Po nějakých 150 letech vytrvalého poklesu počtu pivovarů nastal jejich až neuvěřitelný boom, tažený zejména zakládáním malých, osobitých pivovárků.

Zaslala čtenářka Pivídek a naše kamarádka Daniela Nováková.

Poznámka z 23.3.2021: Tento článek byl původně po přátelské domluvě se společností Heineken ČR, a.s. stažen, jelikož v roce 2015 zaznamenal nebývalý úspěch a ač míněn jako recese, báli se zástupci této skupiny o poškození svého "dobrého jména". Nyní, po šesti letech, kdy se žádná z mých předpovědí nevyplnila si myslím, že ho zde jako příběh historické fikce mohu opět uvést. Neberte ho však prosím příliš vážně, aby nedošlo k další přátelské domluvě...

Rozhovor s uznávaným sexuologem o jeho nejnovějším badatelském směru - spojení piva a potlačené sexuality.

Věnováno Jevgeniji Zamjatinovi (1.2.1884-10.3.1937), od kterýho to stejně všichni vobšlehli.

Po pečlivém přečtení volebních programů stran kandidujících do říjnových předčasných voleb jsme se zklamáním zjistili, že žádná strana nevěnuje dostatečnou pozornost otázce alkoholu.

Od našeho zvláštně nalitého zpravodaje.

Po půl roce těžké dřiny v administrativě se mi o práci i zdá. Tak vznikla i tento záznam, který jsem nalezl po jednom zvlášť živém snu ráno načmáraný v pracovním bloku.

Půl roku po návratu z legendárního červnového výletu do Horních Franků je podle nás již doba dostatečně dlouhá na to, aby bylo možné otevřít archiv a seznámit veřejnost v plné šíři s tím, co se tam vlastně dělo.

Pozor! Nejde o vtip!

Hudba: Kryštof Materna Text: Jan Bartuška & Kryštof Materna

Co stálo za novodobou prohibiční krizí roku 2012.

Jak pivo zabránilo českému Černobylu.

Šokující obrat nastal v měsíce přetřásané kauze Budvar po včerejším verdiktu Soudního dvora Evropské Unie v Luxembourgu.

Divadelní hra o čtyřech dějstvích určená ke společnému nastudování členům moskevského Divadla na Tagance a pražského Národního Divadla

Záznam deníku nalezeného na záchodcích jednoho nejmenovaného baru. Věnováno památce autora hororových příběhů a starého abstinenta H. P. Lovecrafta.

Na počátku bylo pivo. A to pivo bylo z klášterního pivovaru v Želivě. Toto pivo mi způsobilo velké utrpení a řadu nepříjemných chvil. Nicméně, abych celou situaci řádně uvedl, budeme se muset vrátit před počátek věcí.

V hlavní roli slavný belgický detektiv Heracles Poivrot a jeho zšedlé buňky jaterní - příběh o vraždě českého národního nápoje ve stylu Agathy Christie.

Většina z nás tu zkušenost má. Nabídka rychlého zbohatnutí, možnosti kariérního růstu tak strmého, že než se člověk naděje, je z něj manažer s horentními příjmy a navždy zajištěnou budoucností...

Vánoční koleda nového střihu.

Je možné díky vlivu piva najít filosofii i v místě, kde bychom ji nečekali, to jest v pivních reklamách?

Bylo nebylo, za horami, za doly, za průlivy, za moři, na dvou řekách a nepočítaně kopcích leželo jedno malebné městečko – krásnější skládky a půvabnější ruiny bys těžko široko daleko pohledal.

Tak jako Měsíc či lidská duše, i pití piva má svou odvrácenou stranu. Ta se naplno projevuje během cesty z hospody, kdy se za svitu Měsíce v temnotě duše pokoušíme najít náš světlý, vyhřátý domov.

Cestou z Bakova nad Jizerou do Kláštera Hradiště nad Jizerou se nestalo nic zajímavého. Silnice se mírně klikatila, krajina se mírně vlnila, hlava se mírně motala. V Klášteře na kopci se tyčí pivovar a pod ním je hospoda Skála, vytesaná ve skále. Byl tam příjemný chládek, ale skoro žádní lidé. Naproti baru, hned vedle samoobslužného zařízení s pípami, seděl Karel Hynek Mácha. Dal jsem si pivo, pak se osmělil a přisedl si.

Mé dětství prožité v krásných pražských Hodkovičkách je spjato především se dvěmi libými vůněmi. Když foukal vítr z jihu, byla ve vzduchu cítit čokoláda z Orionky v Modřanech a severní vítr nám dával okusit vůni sladu vařeného piva v branickém pivovaru. Léta míjela a mé preference se postupem času přesouvaly z jihu na sever.

Jakožto rodák z pražských Nuslí jsem se přirozeně vždy zajímal o osud nuselského pivovaru, jehož nevyužívané, nicméně stále dobře zachovalé charakteristické budovy lze při návštěvě této čtvrti stále spatřit.