Fikce

Dnes, tedy 5.10.2021 slavíme nekulaté výročí první uvařené várky plzeňského piva z Prazdroje, která změnila historii vaření tohoto moku. Bez toho, abychom toto jubileum jakkoliv snižovali, bychom chtěli netradiční formou duchařského příběhu upozornit na osobnost Antona Drehera, na něhož se často zapomíná a který hrál také významnou úlohu při vývoji ležáku moderního střihu.

Naše seriosní média poskytují před letošními prezidentskými volbami občanům vskutku nadstandardní servis pro informovanou volbu. Po debatě manželek kandidátů poskytli i neméně zajímavou diskusi jejich mluvčích.

Další povídka od naší pravidelné přispěvatelky Daniely Novákové je důvtipnou a zdařilou alegorií na dnešní situaci na řeckém pivním trhu. Dokonce natolik zdařilou, že si jí nebyla vědoma ani autorka sama.

Před několika lety jsem napsal dramatizaci toho, jak došlo k tomu, že mají muslimové zakázáno pít alkohol. Abych měl pojištěné, že skončím v pekle, ať už má pravdu jakékoliv náboženství, připojuji k tomu i tento příběh, díky kterému zvládnu rouhání i v případě zbylých náboženství Velké trojky, judaismu a křesťanství.

Opakujeme to minimálně v polovině všech našich příspěvků, takže to možná začíná být nuda, ale stejně to řeknu. Žijeme možná v nejlepší pivní době v historii. Po nějakých 150 letech vytrvalého poklesu počtu pivovarů nastal jejich až neuvěřitelný boom, tažený zejména zakládáním malých, osobitých pivovárků.

Zaslala čtenářka Pivídek a naše kamarádka Daniela Nováková.

Poznámka z 23.3.2021: Tento článek byl původně po přátelské domluvě se společností Heineken ČR, a.s. stažen, jelikož v roce 2015 zaznamenal nebývalý úspěch a ač míněn jako recese, báli se zástupci této skupiny o poškození svého "dobrého jména". Nyní, po šesti letech, kdy se žádná z mých předpovědí nevyplnila si myslím, že ho zde jako příběh historické fikce mohu opět uvést. Neberte ho však prosím příliš vážně, aby nedošlo k další přátelské domluvě...

Rozhovor s uznávaným sexuologem o jeho nejnovějším badatelském směru - spojení piva a potlačené sexuality.

Detektivní povídka od naší čtenářky a kamarádky Gabriely Mužíkové.

Vzhledem k tomu, že převážnou většinu svého volného času prosedím buďto přímo u piva anebo u internetu hledaje o pivu informace, nemohla mé pozornosti ujít existence komunity lidí, kteří si na internetu vyměňují informace o pivovarech a diskutují o pivu.

Věnováno Jevgeniji Zamjatinovi (1.2.1884-10.3.1937), od kterýho to stejně všichni vobšlehli.

Dnes jsou tomu přesně dva roky, co se na Pivídkách poprvé objevila mapa českých pivovarů.

Zážitky z degustace piv, které se zúčastnil také redaktor Pivídek.

Od našeho zvláštně nalitého zpravodaje.

V loňském roce se na českých pivních webech šířily zvěsti plné tajemství a hrůzy. „Pivovar, o němž se nemluví“, majitel „jehož jméno se nevyslovuje“, děsivé zážitky návštěvníků „nejmenovaného žižkovského podniku“. Mozaika těchto střípků ale dává jen velmi mlhavý obraz toho, co se dělo doopravdy.

Přepis článku, uveřejněného v sekci Ne drogám ženského časopisu Tina (19/2013). Článek uvádíme hlavně proto, že se v něm nachází zmínka o Pivídkách.

Venkovský román, pocta Karlu Václavu Raisovi, Vysočina, konec 19. století.

Po půl roce těžké dřiny v administrativě se mi o práci i zdá. Tak vznikla i tento záznam, který jsem nalezl po jednom zvlášť živém snu ráno načmáraný v pracovním bloku.

Po delší době opět uvádíme povídku, kterou nám laskavě zaslal náš čtenář a renomovaný spisovatel, Viki Shock, kterého někteří neváhají přirovnat k přibližně dvaceti nejvýznamnějším spisovatelům všech stylů a epoch.

Tento příběh je založen na skutečné události ze 17. října 1814.

Co stálo za novodobou prohibiční krizí roku 2012.

Jak pivo zabránilo českému Černobylu.

Šokující obrat nastal v měsíce přetřásané kauze Budvar po včerejším verdiktu Soudního dvora Evropské Unie v Luxembourgu.

Přepis fejetonu z roku 1887, brojícího proti skleněným lahvím, jako reakce na současný odpor proti stejným nádobám plastovým.

Divadelní hra o čtyřech dějstvích určená ke společnému nastudování členům moskevského Divadla na Tagance a pražského Národního Divadla

Že je Plzeň hlavním světovým městem piva, je asi každému jasné. Každý Čech to ví, byť by třeba ani Prazdroj nebyl jeho oblíbeným pivem, a cizinci to sice obvykle neví, ale tím, že svá piva titulují dodatky „Pils“, „Pilsner“ nebo „Pilsener“ to jen nepřímo potvrzují. Chtělo by se říct, že Plzeň je pivní Mekkou, ale přesnější by bylo spíše říci, že Mekka je náboženskou Plzní.

Záznam deníku nalezeného na záchodcích jednoho nejmenovaného baru. Věnováno památce autora hororových příběhů a starého abstinenta H. P. Lovecrafta.

Dramatická rekonstrukce s použitím koránských veršů.

Jednou jsem takhle v hospodě zase nadával na nadnárodní pivovarské společnosti, na europivo z chemiček, rozohňoval se nad zavíráním pivovarů a velebil desítky vznikajících minipivovarů, kde si pivo vaří ručně a v souladu s tradicí a kde se nebojí experimentovat. Když jsem konečně umlkl a sesunul se pod stůl, ocitl jsem se v roce 1795 někde na českém venkově.

Aneb jak to bylo doopravdy s titulem "nejstaršího českého pivovaru".

V hlavní roli slavný belgický detektiv Heracles Poivrot a jeho zšedlé buňky jaterní - příběh o vraždě českého národního nápoje ve stylu Agathy Christie.

Většina z nás tu zkušenost má. Nabídka rychlého zbohatnutí, možnosti kariérního růstu tak strmého, že než se člověk naděje, je z něj manažer s horentními příjmy a navždy zajištěnou budoucností...

Tento článek volně čerpá ze článku MF Dnes ze dne 19. 3. 2011, který přinášel výsledky testování chuti a kvality 18-ti nejlevnějších lahvových piv dostupných v českých obchodech.

Jakožto rodák z pražských Nuslí jsem se přirozeně vždy zajímal o osud nuselského pivovaru, jehož nevyužívané, nicméně stále dobře zachovalé charakteristické budovy lze při návštěvě této čtvrti stále spatřit.