Novoroční bilancování českého pivovarnictví za roky 2023, 2024 a 2025

Tradiční každoroční zhodnocení vývoje na českém pivním trhu za minulý rok...a rok 2024...a 2023...

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Blíží se nám konec roku 2026, a to je dle mého soudu ideální příležitost pro novoroční bilancování stavu českého pivovarnictví za roky 2023 až 2025.


Dalo by se jistě namítnout, že novoroční bilancování čehokoliv by asi mělo proběhnout dříve než po téměř třech letech. Nezbývá mi, než dát tomuto názoru za pravdu. Ono se to holt s tím českým pivovarnictvím v posledních letech mělo tak, že se toho v něm až tak moc nedělo. Tytam byla léta divokého slučování pivovarů do obřích skupin a přesunů výroby piva do mamutích podniků na úkor těch menších. I tatam je už i dekáda živelného zakládání desítek a stovek minipivovarů, které jste s námi sledovali od vzniku Pivídek.


Z letargie mě tak vybudily až dvě médii nedávno proběhnuvší zprávy o uzavření pivovarů Březňák a Ostravar. Kromě oživení nostalgických vzpomínek na studentské roky a počátky našich pivních výzkumů do velké míry stojících na rozhořčení nad uzavíráním tradičních pivovarů nadnárodními skupinami, které okolo roku 2010 skutečně hýbalo českým pivovarnictvím, jsem si uvědomil, že se český pivní trh dává znovu do pohybu.


Setrvale pomalu klesající spotřeba piva českými konzumenty začíná nutit největší hráče k úsporám, a bohužel to opět vede k uzavírání pivovarů a přesunům výroby tradičních značek. Po 15 letech znovu slyšené tytéž věty pivovarských skupin o tom, jak je uzavírání pivovarů strašně mrzí, a jak místopřísežně garantují zachování stejné receptury a chuti pivních značek i po přesunu jejich výroby ve mně opět aktivizovaly instinkty birogeografa a potřebu se na ten český pivní trh opět podívat blíže. A proto je právě nyní ideální chvíle na bilancování oněch tří klidných let, protože až budeme bilancovat rok 2026 (doufejme, že dříve než za další 3 roky), takto klidné to již nebude.


Nebudu vás dlouze obtěžovat nářkem nad nedostupností dat, nicméně faktem zůstává, že Pivovarské kalendáře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského s podrobnými údaji o produkci všech českých pivovarů se již zařadily spíše do historické literatury, a po roce 2020 již zkrátka nevychází. Nicméně už v minulých letech jsme se naučili kreativně pracovat s daty od Celní správy ČR o spotřebních daních, které české pivovary odvádějí, a doufáme, že o tento cenný zdroj informací nepřijdeme ani v letech následujících.


Pochvalme se na úvod, jak konzumací piva spolehlivě snižujeme schodek státního rozpočtu. Jak vidíte, od zvýšení spotřební daně z piva na současnou úroveň v roce 2010, stát od českých pivovarů vybírá stabilně okolo 4,7 miliard korun ročně. V roce 2025 tedy vidíme, že to bylo o trochu míň, zhruba 4,5 miliard korun, ale i tato čáska je úctyhodná.



Obdobně stabilní je i tuzemská spotřeba piva, která se od roku 2020 drží zhruba na 14 milionech hektolitrů ročně. Já osobně tu statistiku, že vypijeme nejvíc piva na osobu na světě, úplně nemusím, ale vzhledem k tomu, že ta spotřeba dlouhodbě mírně klesá, je podle mě na místě ujistit ctěné čtenáře, že o toto prvenství určitě nepřicházíme, protože pokles spotřeby piva pozorujeme ve všech zemích s rozvinutou pivní kulturou. Zatímco jsme si tedy v minulých letech navykli, že Češi vypijí v průměru okolo 160 litrů piva na osobu ročně, a pár dalších zemí se drží v závěsu s nějakými 100-120 litry, nejnovější dostupná data od Brewers of Europe za rok 2024 říkají, že Češi momentálně drží prvenství se 121 litry následováni Chorvaty (92 litrů), Rakušany (91 litrů), Němci (84 litrů) a Poláky (80 litrů).

Co se ovšem ve stabilizovaném českém pivním rybníčku mění i nadále, je přesun preferencí pivařů k vyšší stupňovitosti. Průměrná stupňovitost českých piv i nadále setrvale roste a zhruba každé 2 roky k ní přihodíme desetinu stupně, rok 2025 tak vykazuje zatím nejvyšší dosud naměřenou hodnotu – průměrné české pivo má nyní stupňovistost přesně 10,75.



A tento přesun je vidět i na následujícím grafu – za posledních 20 let takřka úpně vyklidily pole kdysi dominantní výčepní desítky (tedy piva se stupňovitostí 9-10), a v oblibě nyní vedou dvanáctky následované jedenáctkami a třináctkami.



V minulém bilancování jsme zevrubně komentovali také pokles podílu piva prodaného v restauracích a hospodách na úkor piva prodaného v obchodech. Zde nezbývá než stručně dodat, že tento trend pokračuje, nicméně po prudkém propadu z covidových roků a následném vzestupu už se mění jen minimálně – v roce 2025 se v hospodách vypilo 28 % pivní produkce, zbylých 72 % pak obstarala lahvová a plechovková piva prodaná v obchodech. Ať si to každý pivní konzument přebere po svém.



Stabilizace se dočkaly i podíly na trhu pivovarů podle jejich velikostních kategorií. Pivovary nad 200 tisíc hektolitrů ročně si drží 90 % trhu dlouhodobě, v minulých letech jsme ovšem s napětím sledovali rostoucí tržní podíl skupiny minipivovarů do 10 tisíc hektolitrů. Po dosažení mety 3 % na trhu v roce 2021 (celosvětově mimochodem v této kategorii unikátně vysoké) došlo i zde ke stabilizaci a tento podíl zatím dále neroste. Minipivovary tak drží 3 % českého pivního trhu, a střední pivovary do 200 tisích hektolitrů zbylých 7 %.



A sotva budeme hledat jiné slovo než „stabilizace“ i v případě statistik, které sledujeme nejpodrobněji – počtu českých pivovarů celkem. Zde loni došlo k situaci, kterou český pivní trh zažil naposled v roce 2000: počet pivovarů v roce 2025 oproti roku 2024 nevzrostl. Čtete správně, v loňském roce evidujeme 12 vzniklých pivovarů, a stejný počet pivovarů zaniklých, a celkový počet pivovarů tak zůstal na čísle 569.



Nejinak se vedlo i mé oblíbené kategorii obnovených pivovarů – obnova vaření piva v prostorách bývalého litoměřického pivovaru Kalich byla v loňském roce kompenzována uzavřením dříve obnoveného pivovaru Jeseník, a jejich celkový počet tak zůstává na čísle 58.



V českém pivovarnictví naštěstí jako v jedné z mála oblastí platí, že smutný pohled na tuzemskou situaci si můžeme škodolibě vynahradit pohledem na zahraničí, kde jsou na tom ještě hůře. A nebudeme tak muset s čísly ani příliš kouzlit, abychom stagnaci změnili v úspěch, ba přímo v triumf.


Meziročně stagnující počet českých pivovarů byl zaznamenán na již zmíněném čísle 569 pivovarů – a už jen toto číslo samo o sobě je v mezinárodním srovnání ohromující. Pokud se navíc podíváme na vývoj počtu pivovarů v posledních letech v zemích sousedních (Slovensko, Polsko) a téměř sousedních (Maďarsko), zjistíme, že ve všech těchto zemích v uplynulých třech letech celkový počet pivovarů poklesl – v případě Slovenska a Maďarska navíc poměrně výrazně. Mírně rostoucí a v posledním roce stagnující počty českých pivovarů jsou v tomto ohledu tedy stále výborným výsledkem.






A pokud byste namítli, že srovnání se Slovenskem, Polskem a Maďarskem není důstojno české pivovarnické tradice, v jejímž rámci bychom se měli srovnávat jen s těmi nejlepšími, tak prosím – pojďme se na závěr zase jednou poměřit s Bavorskem.


Bavorsko jsme již před lety předstihli v počtu pivovarů na počet obyvatel. V absolutním počtu pivovarů si ale Bavoři dosud drželi náskok. Každoročně mírně klesající počet bavorských pivovarů spolu s mírně rostoucím či stagnujícím počtem českých pivovarů však vedou k tomu, že i o toto prvenství Bavoři nejspíš brzy přijdou. A tímto oslím můstkem se dostávám k závěrečnému a mému nejoblíbenějšímu „pánvičkovému“ grafu, který letos doplňuji i o údaje počtu bavorských pivovarů od roku 1989 (dostupných na www.brauer-bund.de/statistiken).


Tušíte správně – k počtu českých pivovarů 558 v roce 2023 a 569 v letech 2024 a 2025 se shora blíží klesající počet pivovarů bavorských: 628 v roce 2023, 601 v roce 2024 a 588 v roce 2025. Bavorský náskok tak byl po roce 2025 již pouhých 19 pivovarů, a je dost dobře možné, že za rok 2026 již v počtu pivovarů Češi Bavory předstihnou.



Přestože se tak „nasycení českého trhu minipivovarů“ (prorokované odborníky již přes 15 let) v současnosti nejspíš skutečně blíží, pokud bude doplněné skutečností, že poprvé zaznamenáných v dějinách pivovarnictví od nejstarších středověkých záznamů bude v Českých zemích více činných pivovarů než v Bavorsku, pak se rozhodně nemá české pivovarnictví za co stydět. Ochutnávání piv z českých pivovarů každopádně slibuje i v dalších letech jedinečné zážitky.

Autor: Kryštof Materna
Vloženo: 3. 11. 2026

Přidejte komentář

Komentáře (1)

Matotu

13. 11. 2026
Hurá! Hezky jsme si po letech zabilancovali. Už jsem se bál, že na pánvičkový graf nedojde, ale nakonec se objevil naopak dokonce ještě vylepšený. (Akorát jsem empatický a Bavorům ani dalším zavírání pivovarů nepřeju. I když je díky tomu doháníme/předháníme.)