V tomto článku by vám chtěl svůj ambiciosní projekt nového pivovaru představit. Ze všech nových pivovarů je samozřejmě právě tento tím, který vaří tradičně, zároveň moderně, také poctivě, ale bez toho, že by se bál experimentovat, však to znáte.
Podnikatelský záměr
Kvalitní podnikatelský záměr je klíčem k úspěchu každého pivovaru. Nápad na založení pivovaru vzešel zcela přirozeně z mé potřeby pivo chlastat. O této myšlence jsem se následně v opilosti pravděpodobně zmínil před větší společností a protože si to většina společnosti zapamatovala, nešlo již couvnout. Po reálném zhodnocení mých finančních, manažerských a odborných schopností jsem usoudil, že průmyslový pivovar není zatím na pořadu dne. Podobně jsem zavrhl i minipivovar. Postupuje po této stupnici stále níže jsem nevšímavě vynechal mikropivovar a u pikopivovaru konstatoval, že se již blížím své představě, ale že bude přece jen nutné ještě několik řádů ubrat. Využil jsem proto stejné logiky metrického systému a zavedl nové pojmy femtopivovar a attopivovar, nicméně jelikož mně to přišlo pořád příliš ambiciosní, rozhodl jsem se, že si zatím založím pouze zeptopivovar.
Výběr prostor
Výběr vhodných prostor je klíčem k úspěchu každého pivovaru. Pravda, v případě nejvyšší nouze je možné zavěsit varnu i pod strop hostinské místnosti, jak se to údajně u nejmenované minikonkurence chystá, nicméně šťastné řešení to určitě není. Proto jsem i já pečlivě rozmýšlel umístění svých pivovarských technologií. Jakožto zaměstnanec v leteckém průmyslu jsem chvíli uvažoval i o létajícím pivovaru, nicméně nakonec zvítězila tradice a já se rozhodl umístit pivovar (alespoň dočasně) v kuchyni. Následující zkušenost ukázala, že to bylo výjimečně dobré rozhodnutí, neboť tento prostor má vlastní zdroj kvalitní vody a dostatek prostor pro téměř celý technologický proces, včetně ležáckého sklepa (lednička Electrolux).
Financování projektu pivovaru
Správné a robustní zafinancování je klíčem k úspěchu každého pivovaru. Já měl hned od začátku štěstí, jelikož se mi podařilo získat hned několik investorů pro technologii pivovaru. Od sestry jsem již kdysi dávno (v roce 2011) dostal jako vánoční dárek základní sadu všem domovarníkům dobře známého Mistra Sládka, obsahující především fermentační nádobu (28 l) a vybavení pro stáčení*. Varnu jsem potom dostal od dalšího sponzora, pana D. R. z Vysočiny, který ji ve značně zaprášeném stavu vytáhl ze sklepa a nezištně mi ji daroval. Další částí vybavení, dvouramenné váhy, zapůjčila bezúročně rodina. Vše ostatní bylo zakoupeno z vlastních úspor, až na malý úvěr od kamarádky, která mi půjčila dvacku na zakoupení sítka v Tescu, nicméně v tomto případě bylo již vše řádně a v termínu splaceno.
Technologie pivovaru
Moderní technologie, umožňující zachování tradičních postupů, je klíčem k úspěchu každého pivovaru . Využívaná technologie je již z větší části zmíněna výše. Varnou je velký, částečně prorezlý hrnec o objemu cca 50 litrů (nicméně vzhledem k dalším částem vybavení nelze její plnou kapacitu využít). Spilkou je plastový barel od Mistra Sládka o objemu 28 litrů, který je zároveň vybaven i pro stáčení. K chlazení mladiny je využívána smaltovaná vana, nacházející se v areálu pivovaru, konkrétně v koupelně. Ke kvašení je využíván sklep pivovaru, kde byla v letošní mírné zimě velmi příhodná teplota pro spodní kvašení (8-10 stupňů Celsia). Ležácký sklep značky Electrolux se nachází v kuchyni a jeho objem (a navíc potřeba využívat ho i pro další potraviny kromě piva) je zatím největší kapacitní překážkou celého projektu. Proto pravděpodobně dojde k rozšíření ležáckých sklepů o novou ledničku v předsíni.
Odborný personál
Profesionální a vzdělaný personál je klíčem k úspěchu každého pivovaru. Já osobně podstoupil náročnou teoretickou přípravu četbou domácí i zahraniční odborné literatury (některé odkazy níže), načež se samozřejmě stejně objevilo (a objevuje) mnoho nejasností, které je třeba řešit intuitivně, což jistě uznáte, že nemůže být u věci, kterou děláte poprvé, příliš úspěšné. Zejména první várka tak došla celé řady inovativních postupů, které zde raději pro případ, že by to četl někdo, kdo tomu rozumí, nebudu zmiňovat. Spokojíme se proto s konstatováním, že personál je řádně proškolen a láskou k pivu překonává zatím veškeré drobné překážky. Toho piva musí být ovšem hodně. Také proto jsem zatím vždy vařil ve skutečně pořádné kocovině, na kterou běžně netrpím, což se doufám do budoucna nestane nutným předpokladem. Jelikož vím, že pivovar není pouze sládek, je třeba na tomto místě poděkovat i redakčnímu kolegovi K. M., který je v pivovaru zaměstnán na částečný úvazek a pomáhá zejména při neodborných činnostech, jako je přelévání a přenášení mladiny, manipulace a transport ležáckých PETek, fotodokumentace a v neposlední řadě se také jako mnohonásobný účastník různých renomovaných degustačních soutěží a člověk s mnohaletou praxí v pití piva podílí i na konečné spotřebě a hodnocení.
Právní zabezpečení projektu
Splnění požadavků pro získání všech nutných povolení je klíčem k úspěchu každého pivovaru. Ani v případě zeptopivovaru tomu proto nemůže být jinak. I já musel podstoupit náročné kolečko po úřadech a v souladu s paragrafem 80 zákona č.353/2003Sb. o spotřebních daních musel svou činnost řádně ohlásit celnímu úřadu. Originál zaslaného dopisu můžete vidět níže.
Zároveň bych chtěl také upozornit, že dle výše přiloženého dopisu je dnem zahájení výroby 25. leden 2014. Pokud by někdo chtěl tvrdit, že k vaření docházelo například již o týden dříve, v sobotu 18. ledna, musím to velice důrazně dementovat.
Suroviny
Kvalitní a tradiční suroviny jsou klíčem k úspěchu každého pivovaru. Já, jakožto začátečník, jsem si zatím netroufl vařit pivo ze základních surovin, tedy včetně výroby sladiny. Na druhé straně nejjednodušší možnost, tedy využití koncentrátů, kdy vlastně jen vmícháte obsah plechovky za studena do plastového barelu, mi zase přišel poněkud příliš primitivní. Zvolil jsem zatím proto střední cestu přípravy ze sladového výtažku, kdy je nutné provést alespoň chmelovar, což vám dává přece jen jistý pocit uspokojení, že jste pivo skutečně vařili. Do budoucna samozřejmě plánuji i výrobu ze základních surovin.
I přesto musím všechny ujistit, že k výrobě dochází tradičním a poctivým způsobem tak, jak se pivo vyrábí již po staletí, to jest s využitím chlorované odstáté vody z kohoutku, sladového bruntálského výtažku, granulovaného chmele a sušených kvasnic. Na první várku jsem musel využít i přídavek dextrózy, jelikož jsem jí špatně zředil, ale jsem si jistý, že tento postup by bez potíží schválil i pivní průkopník osmnáctého století František Ondřej Poupě.
Název a marketingové zajištění projektu
Vhodný a především dobře cílený marketing je klíčem k úspěchu každého pivovaru. Já jsem se již od začátku snažil ve všech svých známých vzbudit dojem, že moje pivo bude hrozná břečka v naději, že dojdou sami k závěru, že nemá cenu to vůbec ochutnávat a na mě zbyde více piva. Bohužel však k mému překvapení byla většina z nich neodbytná a k dovršení neštěstí se první várka nečekaně (především pro sládka) dobře vydařila, takže teď to vypadá, že při dalších pokusech je odbyt zajištěn a já budu rád, když vůbec ochutnám.
Vhodně zvolený název je samozřejmě také klíčem k úspěchu každého pivovaru. Po velice plodné konzultaci s redakčním kolegou jsme u šestého piva došli k závěru, že úspěšný pivovar by měl odkazovat k nějakému zvířeti. Bohužel, jak jsme se tak probírali seznamem již existujících pivovarů, zjistili jsme, že většina zvířat je již zabraná. To nejlépe symbolizuje zoufalá snaha pivovaru Zadní Třebaň, který se nakonec rozhodl dát do svého znaku chlupatého bobra s chabým odůvodněním, že chtěli název jedinečný a úderný. Ne, že by se to nepodařilo, zkuste se servírky v Třebani zeptat, jakého má bobra a údernost odpovědi vás jistě překvapí, ale přece jen mě to nepřijde jako nejvhodnější název, minimálně pro pivo ne. Po dlouhém přemýšlení jsme však na takový úderný název přece jen přišli. Na počest sládka, jehož rodina žije a žila v pražských Nuslích již (minimálně) šestou generaci, nese pivovar pěkně znějící název Nuselské Hovado.
Původní etiketa první várky Nuselského Hovada. Zkušenému oku neujde, že jí něco chybí...
etiketa_varka2.jpg, 394kB
Na inovované etiketě a na etiketě druhé várky se již v plné kráse skví maskot pivovaru, za jehož podobu patří velký dík kamarádce Petře. Ta má za tuto práci slíbené pivo z druhé várky, ač se na to moc netvářila (jako by tušila, co ji čeká či co).
Nabízené produkty
Vhodný výběr nabízených pivních typů je klíčem k úspěchu každého pivovaru.Pivovar Hovado zatím uvařil pouze dvě várky, zejména kvůli již vzpomínané kapacitě ležácké ledničky, která prakticky neumožňuje ležení více, než jedné várky naráz, čili várka předchozí se musí nejprve vypít, aby se mohlo vůbec vařit znovu. To se snad podaří zlepšit zvýšením kapacity ležáckých sklepů, každopádně zatím byly uvařena pouze následující piva:
Pokusný světlý ležák, spodně kvašené pivo
Složení: Voda z vlastního nuselského kohoutku, bruntálský sladový výtažek světlý, chmel Premiant a Žatecký poloraný červeňák (chmeleno natřikrát, chmelovar 60 minut), kvasnice W-34/70, dextróza (kterou jsem tam musel narvat, jelikož se mi úplně nepovedlo správné ředění).
Extrakt původní mladiny: 11° +- stupeň (to je tak, když se vaří bez použití hustoměru).
Obsah alkoholu: ze stejných důvodů jako výše si netroufám ani odhadnout, rozhodně méně, než 100%.
Botič – polotmavý ležák, spodně kvašené pivo
Složení: Voda z vlastního nuselského kohoutku, bruntálský sladový výtažek světlý a tmavý, chmel Premiant a Žatecký poloraný červeňák (chmeleno natřikrát, chmelovar 90 minut), kvasnice W-34/70, tentokrát bez dextrózy.
EPM: 13,4° (ano, pořídil jsem si hustoměr...ale i tady ředění příliš nevyšlo, původně mělo jít o poctivou jedenáctku...nakonec byla natolik poctivá, že z ní je třináctka).
Obsah alkoholu: cca 5%.
Na léto se chystají piva svrchně kvašená (jelikož ležák by neměl kde kvasit, ve sklepě bude vedro) a do budoucna i celá řada ne zcela tradičních piv (přičemž předpokládám, že ne zcela tradiční pivo vyjde i z některého původně tradičního).
Ke kvalitě a chuti piva mohu pouze dodat, že při vaření první várky jsem se z nevědomosti dopustil několika zajímavých inovací v tradiční receptuře, které zde ani raději zmiňovat nebudu, přičemž výsledkem bylo překvapivě dobré pivo, které všem chutnalo nejenom ze slušnosti. Při vaření druhé várky jsem byl již opatrnější a uvařil ho v podsatě bez žádných zvěrstev (alespoň co vím), přičemž pivo to není špatné, ale na žádný zázrak to zatím nevypadá (definitivní soud ještě nevynáším, protože pivo potřebuje ještě nějaký ten týden ležet). Z dosavadního vývoje mám tudíž optimistický pocit, že až se za několik várek dostatečně zdokonalím, budu vařit nepitelnou břečku, zato však ve stabilní kvalitě. Nicméně to už je hudba budoucnosti, o které vás budu jistě dále informovat, pravděpodobně již na dalšího Apríla.
A nezapomeňte, že klíčem k úspěchu každého pivovaru jsou stejně hlavně ti, kteří to nakonec musí vypít...
*Musím uznat, že tehdy se mi tento dárek nezdál jako příliš dobrý nápad, jelikož jsem domácí vaření piva považoval za činnost, kterou provozují především politováníhodní svobodní muži ve středních letech s pivním pupkem a pleškou, kteří nemají nic lepšího na práci. Nicméně rok se s rokem sešel a já zjistil, že ač mi stále chybí pleška, pár roků a pivní bachor roste pomalu (což se dá vše dohnat), tak bych to s vařením mohl zkusit taky. Ale hlavně jsem si svůj stereotyp na základě setkání s několika domovarníky (v čele s Lízníkem Kuldou) poopravil a zjistil, že pivo mohou vařit i zcela normální a sympatičtí lidé. Ne, že by to byl zrovna můj případ, ale alespoň bych se chtěl ostatním domovarníkům zpětně omluvit.
Momentky z výroby první várky: Příprava sladiny tradiční metodou
Zakvašování mladiny. V pozadí chladící nádrž pivovaru
Něco z první ochutnávky. Pivo vypadá na první pohled překvapivě dobře, což je vidět i na spokojeném výrazu sládka
Ještě větším překvapením je, že i velice dobře chutná, tentokrát navzdory výrazu sládka
A ještě bonusová fotka ze setkání k 12. výročí zápasu Švédsko-Bělorusko v Salt Lake City (pamětníci si jistě vzpomenou), na němž mělo Nuselské Hovado významnou úlohu při sledování záznamu v běloruštině a uklidňování redakčního kolegy, druhdy fanatického fanouška Tommyho Sala (na jeho úlohu v tomto zápase si jistě vzpomenou nejen pamětníci).
Na závěr ještě několik užitečných odkazů:
Pivní recenze - velice kvalitně a přitom jednoduše zpracovaný návod na vaření piva z koncentrátu, výtažku i základních surovin. Výborný základ.
How to Brew - pivní Bible i Korán od Johna Palmera pro anglicky mluvící země. Věnuje se ale hlavně svrchně kvašeným pivům a o ležácích je schopna tvrdit někdy poměrně podezřelé věci.
Také doporučuji hledat odpovědi na konkrétní otázky na amerických stránkách (klasicky přes Google), které se pivu věnují a kde se již zahraniční domovarníci zeptali doslova na cokoliv. Ovšem je třeba brát je trochu s rezervou, zejména opět v případě spodně kvašených piv, se kterými nemají západní kolegové takovou zkušenost a i laik se diví, co jsou schopni vymyslet (rozkvašovat kvasnice při pětatřiceti stupních, kvasit při pokojové teplotě, nesbírat deku a podobné zajímavosti - ale vždycky se najde někdo, kdo vše uvede na pravou míru).
Internetové obchody Vaše pivo a Vyrobte si pivo, které mají podobnou, nicméně velmi kvalitní nabídku i podobné ceny.
Etikety Zeptopivovaru Hovado pro sběratele v archivu .rar ke stažení zde
Přidejte komentář
Komentáře (0)
Buďte první, kdo přidá komentář ke článku!