Aby to nebyl jen nudný výčet uvařených várek (který vás stejně na konci článku nemine), snažím se vždy uvést nový pohled na vaření piva v hrnci, či nejlépe nějakou novinku v celém procesu, kterou jsem za poslední rok vyzkoušel. Loni to třeba byla doslova na poslední chvíli (ač to tehdy nikdo nevěděl) organizovaná domovarnická soutěž „Kostelecké chmelovárek“, která se stihla uskutečnit na začátku března, před první uzávěrou společenského života.
Asi byste řekli, že následné lockdowny nemohly mít na fungování mého domácího hrncového provozu valný vliv, jelikož pivo samozřejmě k prodeji nenabízím a naštěstí mě tak jeho prodej neživí (naštěstí proto, že ze zisků z produkce 20 litrů na várku bych jistě dlouhou dobu nehodoval). Přesto i já musím prohlásit, že pandemie měla na můj skromný provoz negativní vliv. Teď nemyslím spíše vtipnou historku, kdy jsme byli nuceni využít k pečení domácích housek pivovarských kvasnic, jelikož pekařské droždí bylo jako strategická surovina Čechy vykoupeno (každý má své priority, v jiných zemích v panice vykupovali toaletní papír, takže z toho nevycházíme zas tak hloupě). Největší potíž nastala totiž ve spotřebě. Já sice z folklóru tvrdím, že většina produkce zeptopivovaru skončí ve sládkovi, ale není to pravda, většina vždy zahučela do mých kamarádů a příbuzných na různých společensky významných akcích. A těch se během posledního roku mohlo uskutečnit skutečně spíše poskrovnu.
Řekl jsem si tedy, že je čas vzít situaci do vlastních rukou a požádal o tento úd svoji přítelkyni. Teď si možná řeknete, že se od tématu odchyluji a že svatba s domácím vařením piva nesouvisí, pokud vám ho tedy vaše nastávající nezakáže. A to naštěstí není můj případ, má žena je tolerantní a smířila se s tím, že občas celý den okupuji kuchyni, načež zaprasím podlahy a celý byt provoním libou vůní sladiny. Dokonce mě v tom podporuje a ty výsledky vždy pochválí, ač sama moc piva nepije.
Ale nebojte se, k té souvislosti se rychle dobereme. Má žena (jak už ženy obecně mívají) totiž měla poměrně jasnou představu o tom, jak má naše svatba vypadat, od občerstvení, kytek, šatů, hostů, hudby atd. Můj zásadní požadavek byl od začátku jediný – svatbu jsem chtěl v pivovaru. Poměrně záhy jsem si ale řekl – nemiřme nízko, svatbu si člověk užije dvakrát třikrát za život (já samozřejmě pouze jednou, kdyby to třeba náhodou četla má drahá polovička či má drahá tchýně). Tak proč tam rovnou nepodávat vlastní pivo?
Momentka ze svatby - sládek, jeho otec a pivo
Jeden důvod se nabízel, a to ten, že mé vybavení mě limituje objemem výroby na nějakých cca dvacet litrů a to si přiznejme, že bychom vypili se svědkem – samozřejmě mým redakčním kolegou Kryštofem – sami. Svatba se ale měla konat ve vzácném období letního rozvolnění a hostů se sešlo téměř šedesát. Pro ty bych tím pádem musel, hrubým odhadem, uvařit várek osm a to už by tedy nebylo jen tak.
Správně tušíte, že jsem situaci vyřešil tak, že se z Nuselského Hovada stal pivovar létající a tuto speciální svatební várku jsem jako historicky vůbec první navařil v profesionálním minipivovarském provozu! Už ani nevím, jak přišlo na to, že to byl pivovar Radouš v Druztové na Plzeňsku, ale volba to byla správná. Se sládkem Honzou Ilgnerem byla dobrá domluva a společně jsme nadimenzovali můj recept na bavorský ležák na profesionální provoz. To pro mě byla věru zajímavá zkušenost, jelikož sladu se najednou místo pěti odměřovalo přes sto kilogramů a chmel se nevážil v jednotkách, ale ve stovkách gramů, no, vlastně v kilech. Hotového piva jsme na svatbu odebrali 160 litrů a svatebčanům velmi chutnalo – jeho specifikace najdete níže v seznamu várek, kde jsem ho neskromně označil za „svou“ várku číslo 64. Mrzí mě jediná věc, a to fakt, že jsem nemohl být přímo u vaření, jelikož jsem se zrovna ve varný den kvůli chybě v komunikaci nacházel asi 400 km od pivovaru.
Takto jsme na domácí pivo lákali svatebčany, ale ono to ani nebylo třeba, pivo šlo na dračku
Jako perličku na závěr pak musím uvést, že pokud jste pivo z Druztové někdy v září 2020 ochutnali, možná jste nevědomky pili i právě naše svatební Hovado – Honza Ilgner nabízel „zbylých“ 340 litrů pod názvem Kellerbier a úspěch slavilo mimo jiné i na tradičním plzeňském festivalu Slunce ve skle. V takovém případě získáváte titul čestného hosta na naší svatbě...a dlužíte nám svatební dar, který můžete po domluvě nechat přímo v zeptopivovaru, to už se nějak domluvíme ;).
Výčet várek
Várky, uvařené od poslední výroční zprávy, tj. v období květen 2020 až duben 2021:
Várka 61: Svatý Wit – Belgický witbier. EPM: 10,7 %. Hořkost: 20 IBU. Barva: 9 EBC.
Várka 62: Narozeninová Summer APA, American Pale Ale. EPM: 10,6 %. Hořkost: ? IBU (ztracený zápis). Barva: ? EBC (ztracený zápis).
Várka 63: Tchánův sad - cidre. EPM: 13 %. Hořkost: 0 IBU. Barva: ? EBC. Druhý pokus o uvaření cidru, více viz tato výroční zpráva z roku 2019.
Várka 64: Svatební Hovado – světlý ležák bavorského typu. EPM: 12,2 %. Hořkost: 37 IBU. Barva: 10 EBC.
Várka 65: Hercule – Belgický Dubbel Ale. EPM: 17,9 %. Hořkost: 35 IBU. Barva: 24 EBC.
Várka 66: Staronusleské - Altbier. EPM: 12,2 %. Hořkost: 31 IBU. Barva: 14 EBC.
Várka 67: Kellerbier – světlý ležák bavorského typu. EPM: 13,1 %. Hořkost: 37 IBU. Barva: 13 EBC. Poznámka: tento recept byl předobrazem Svatebního Hovada, jak vidíte, trochu jsme ubrali na síle, aby to svatebčany nesklátilo a mohli popíjet celý večer.
Várka 68: Perníkové – polotmavý ležák speciální. EPM: 14,2 %. Hořkost: 20 IBU. Barva: 18 EBC. S přídavkem zázvoru, muškátového oříšku, nového koření, skořice a vanilky. Z toho bych si už mohl otevřít koloniál...
Várka 69: Plzeňská jedenáctka – světlý ležák. EPM: 11,7 %. Hořkost: 39 IBU. Barva: 6 EBC.
Várka 70: Piwo Grodziskie – pšeničné pivo speciální. EPM: 9,8 %. Hořkost: 29 IBU. Barva: 6 EBC. To jsem vařil včera, takže o tom více v následující výroční zprávě, jelikož s tím souvisí další inovace – tak ať se máte na co těšit...
Celkově tedy od poslední výroční zprávy 9 várek v hrnci, plus jedna v Radoušovi, za kalendářní rok 2020 potom 10 + 1, celkový objem navařeného piva 225,5 litru + 500 litrů z Radouše, z nichž jsme na svatbu odebrali a poctivě vypili 160 litrů.
Poslední, "archivní" láhev Svatebního Hovada, která čeká spolu se vzkazy ze svatební "časové láhve" na otevření k prvnímu výroční svatby. Pivo je samozřejmě běžně uskladněno v lednici, i tak se bojím, jaký to bude mít po roce účinek...
Přidejte komentář
Komentáře (0)
Buďte první, kdo přidá komentář ke článku!