Úvodní slovo k přidání historických pivovarů do mapy Pivídek

Krátké představení další novinky na Pivídkách - historických pivovarů Čech, Moravy a Slezska, které nově najdete v naší mapě!

Milí čtenáři,


S novými Pivídkami vám kromě požitků estetických a literárních dáváme k dispozici i jednu novou a mocnou zbraň. Na naší mapě českých a pohraničních pivovarů totiž nově najdete informace o všech více než 1,500 pivovarech, které se na území Čech, Moravy a Slezska nacházely v minulosti, ale dnes již pivo nevaří, případně jejich budovy už ani neexistují.


Dovolíme s k tomu na vysvětlenou několik poznámek. Detailně zmapovaná historie českého pivovarnictví se počíná teprve rokem 1869, kdy v Rakousko-Uhersku proběhlo první moderní sčítání lidu a domů. Také naše mapa zaniklých pivovarů je tedy ohraničena tímto rokem, najdete zde všechny pivovary, které vařily pivo v roce 1869 nebo kdykoliv později. Neměli jsme však ambice mapovat pivovary, které zanikly ještě před rokem 1869, neboť k jejich řádnému zmapování na celém českém území zkrátka nikdy nedošlo a mnoho tisíců středověkých právovárečných domů považujeme i my za prostě nezmapovatelné. To, co prezentujeme, se tedy opírá pouze o řádně sesbíraná a systematicky zaevidovaná data rakousko-uherských, československých a českých sčítacích komisařů a pivních historiků.


Když si mapu otevřete, načtou se vám pouze současné pivovary, jak jste byli zvyklí doposud. Vpravo nahoře však kromě legendy označující jednotlivé typy pivovarů najdete také ikonku „Filtr pivovarů“, a po jejím rozkliknutí si můžete zaškrtnout mimo jiné i kategorii „Zaniklý pivovar“. Po stisknutí tlačítka „Filtrovat“ (vlevo dole, hned vedle článku o Ferdinandu Peroutkovi) se vám počet viditelných pivovarů na mapě najednou zmnohonásobí a můžete začít objevovat i dávno zaniklé pivovary v okolí svého bydliště nebo oblíbených výletních míst.



Na svých výletech se tedy nově kromě zažitých rolí výletníka, gurmána a degustátora můžete náhle stát navíc i archeologem nacházejícím pozůstatky starých pivovarských budov nebo zarostlé a polozasypané zbytky pivovarských sklepů. Samozřejmě v případě pivovarů, na jejichž místě je dnes přehradní nádrž nebo povrchový lom, si dávejte pozor, abyste se nestali také potápěčem či letcem...


Ukázka filtru - všechny zaniklé pivovary na Karlovarsku



Filtrování vám dále umožňuje nastavit si období, které vás zajímá nejvíce. Přednastaveno máte celé zmapované období od roku 1869 dodnes, avšak můžete si jej jakkoliv upravit a omezit z obou stran. Pokud vás například zajímají pouze prvorepublikové pivovary, můžete si nastavit filtr na roky 1918-1938, a podobně. Podle toho vám pak z mapy zmizí pivovary zaniklé dříve nebo založené později než v období, které jste si zvolili. Názorně si to můžete vyzkoušet na některém z nově obnovených pivovarů, vezměme si třeba Kácov, který byl zavřen v roce 1957 a obnoven v roce 2002. Na všech datových filtrech, které končí před rokem 1957 uvidíte Kácov jako zaniklý pivovar. Na filtrech, které se pohybují pouze mezi lety 1957 a 2002, neuvidíte Kácov vůbec. A na filtrech, které končí rokem 2002 nebo pozdějším, uvidíte Kácov jako aktivní pivovar.


Ukázka filtru - všechny pivovary, které byly činné na Vysočině v období první republiky (tj. zaniklé, ale i ty stále fungující)


Pro snížení obrovského množství pivovarů na mapě také můžete filtrem zacílit pouze na jednu zemi a určitý kraj (případně obdobu krajů v sousedních zemích). Pokud to s filtrováním přeženete a ztratíte se v tom, což se běžně stává i nám, můžete vždycky stisknout tlačítko „Resetovat filtr“ a začít znovu.


Předkládáme vám zde mnoho nových informací a dat, a bylo by tedy záhodno i říci konkrétněji, kde jsme je vlastně vzali. Základním zdrojem informací o historických pivovarech nám byly knihy Zbyňka Likovského „České pivovary 1869-1900“, „Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900“, „Pivovary československého území 1900-1948“ a „Pivovary Českých zemí 1948-1989“. Tyto knihy zmiňují všechny v těchto obdobích existující pivovary, uvádí však pouze obec působení, nikoliv přesnou polohu. Při přípravě mapy, jsme se shodli, že „když už, tak pořádně“, načež jsme se pořádně posilnili pivem, a když jsme si pak vzpomněli na mapu, začali jsme dávat dohromady souřadnice půldruhé tisícovky zaniklých pivovarů pěkně jeden po druhém.


Zde musíme zmínit a ocenit i "konkurenční" web pivovary.info, který v tomto směru již udělal kus práce a lokalizoval zhruba 800 někdejších pivovarských budov, což je obdivuhodné, ale stále jen lehce přes polovinu všech těch, co nás zajímaly, a tak jsme museli pátrat dále. Detailním zdrojem informací o přesných polohách pivovarů některých regionů nám byly knihy Pavla Jákla „Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska“ (I. díl – Střední Čechy a II. díl – Jižní Čechy) a dále kniha Milana Poláka „Pražské pivovary a pivovárky“. Mnoho pivovarů z ostatních českých regionů se nám podařilo přesně lokalizovat podle fotografií a informací na webu pivety.com, někde přispěly i sběratelské stránky kamir.iplace.cz. A dále pak samozřejmě vlastní badatelskou činností – tedy sbíráním střípků informací a pátráním v mapách po všech těch „Pivovarských“ ulicích a rybnících a jiných hintech odkazujících na někdejší přítomnost pivovaru, po půdorysech budov s typickým pivovarským podlouhlým půdorysem atd.


Samozřejmě ne vždy bylo možné přesnou polohu zaniklých pivovarů dohledat. Tam, kde si nejsme jisti, si nevymýšlíme (alespoň v případě naší mapy se na to můžete spolehnout, naše povídky, to je něco jiného...), a poctivě do poznámky na detailu pivovaru zmiňujeme, že poloha je pouze přibližná v rámci dané obce. Uvítáme zde jakoukoliv pomoc z vaší strany – pokud o některém pivovarů s poznámkou o přibližné poloze víte více, budeme rádi, když se s námi o informace podělíte a pomůžete nám mapu ještě vylepšit.


Věříme tedy, že se vám naše nová mapa pivovarů bude líbit, a že na ní budete spolu s námi sledovat další nově vznikající české i příhraniční pivovary. Příjemnou zábavu!

Autor: Kryštof Materna
Vloženo: 27. 4. 2021

Přidejte komentář

Komentáře (0)

Buďte první, kdo přidá komentář ke článku!