Průměrná cena piva ve světě (1. část semináře)

Přednášející: Jan Bartuška, P.Dh (pokročilá dehydratace)

Dobrý den, posaďte se - to platí zejména pro ty, kteří jsou už pod stolem - a otevřete si lahváče. V dnešní přednášce začneme cyklus o socioekonomickém významu a postavení piva ve světě. Seminář bude mít za cíl poskytnout vám odpovědi na dvě základní otázky - kam na dovolenou za pivem a kde se z pivního pohledu nejlépe narodit, případně, protože to už jste prošvihli, kam se přestěhovat. Zatímco kolega Materna se ve svých přednáškách na tento problém dívá především ze svého specializovaného, i když často zakaleného pohledu birogeografa a nabízí vám oblasti s největší pivní rozmanitostí, my si tu můžeme interně přiznat, že správnému alkoholikovi se stejně dříve či později tyto otázky zredukují hlavně na to, jestli má na to pivo prachy, nebo ne.

V první části semináře se proto podíváme na tento problém z krátkodobého hlediska a povíme si něco o tom, jaká je průměrná cena piva v jednotlivých zemích světa. To je, jak už jsem říkal, vhodné vědět zejména z pozice turisty, který si může předem udělat obrázek o tom, jak plánovat dovolenou a jakou částkou jeho rozpočet zatíží mandatorní výdaje na pití piva. V druhé části semináře na tyto výsledky navážeme a rozšíříme je o otázku kupní síly piva v jednotlivých zemích - jinými slovy, kolik piv si může obyvatel dané země dopřát za svůj průměrný plat.

Výsledky obou částí vás jistě překvapí, případně, jak doufám, alespoň některé z vás probudí. Ovšem před tím, než vás seznámím s výsledky první části výzkumu, tedy průměrné ceny piva v jednotlivých zemích, musíme se bohužel krátce zmínit o metodice, kterou jsem k těmto výsledkům dospěl.

Jako zdrojová data pro průměrnou cenu piva mi posloužily záznamy z webové stránky www.pintprice.com, která průměrnou cenu pinty - či téměř ekvivalentního půllitru - vypočítává na základě záznamů od ožralů a amatérských alkoholiků po celém světě. Zatímco ale nějaký pivní diletant, který neabsolvoval naší fakultu, by mohl tyto hodnoty vzít prostě tak, jak jsou, my, protože jsme na akademické, i když jak teď koukám trochu poblité půdě, musíme vzít v potaz následující omezení těchto dat:

1. Jak vás učíme v předmětu "Statistická analýza kocovin", ze statistického hlediska je pro jednorozměrný soubor dobré mít alespoň třicet záznamů. Pro statistiky je 30 záznamů již "nekonečno", kterému se dá rozumně důvěřovat, že se nebude chovat z pohledu statistiky nestandardně. Kdybychom ale v našem výzkumu uplatňovali tento princip striktně, připravili bychom se, vzhledem nedostatku záznamů, o spoustu zajímavých zemí. Proto jsem do grafů, které vám ukážu za chvíli, zahrnul i druhou kategorii zemí s počtem záznamů 10 - 29, která je označená jako "méně spolehlivá data", koneckonců třetina nekonečna je pořád dost. Potom nás ale stránka také například informuje, že nejoblíbenější značkou v KLDR je Stella Artois, za kterou Severokorejec zaplatí v průměru 44 eurocentů. Možnosti jsou dvě - buďto již dosáhli komunistického ideálu a pečlivě to před světem maskují hladomory, nebo se tři záznamy z této země naprosto míjí s realitou. Jelikož nejsem schopen posoudit, která varianta je správná, země s 9 a méně záznamy vynechávám.
2. Na zmiňované stránce není specifikováno, zda se má uvádět cena piva točeného, či lahvového. Zatímco většina neškolených uživatelů správně pochopí, že by měla zadat cenu za pintu/půllitr točeného piva, najdou se i tací, kteří evidentně zadávají cenu za lahváč či menší objemovou míru (pokud tedy nevěříte například tomu, že v Belgii seženete točený půllitr za 78 eurocentů). Tito blbci se ale rozpustí ve statistickém souboru, jinými slovy můžeme předpokládat, že pro všechny země je počet i rozdělení nepřesných záznamů podobný a výsledky tudíž bez problémů porovnatelné. Je ale nutné si uvědomit, že výsledná cena je díky tomu hybridem mezi cenou lahváče a točeného piva.
3. Průměrná cena není aktuální, ale sestavuje se za období fungování stránky. To spolu s předchozím bodem vede k tomu, že průměrná cena se ve všech zemích zdá o něco nižší, než by to odpovídalo zkušenosti. Pro příklad nemusíme chodit daleko - chůze tu stejně je schopen málokdo - například průměrná cena v ČR vychází na 82 eurocentů, tedy přibližně nějakých 21 korun, což je spíše zbožné přání nás všech. Co je ale nutné si uvědomit je to, že ač výsledky nejsou přesné v absolutních hodnotách, jsou naprosto bez diskusí vhodné k vzájemnému porovnávání.

Apliakcí zmíněného omezení jsem zpracoval data pro 92 zemí světa. Ale teď už vás nebudu dále nudit statistikou, kterou jste si mohli studovat na MatFyzu nebo nedejbože na ČVUT a dostaneme se k předmětu našeho akdemického zájmu, tedy k pivu:

Průměrná cena piva - pro země 1.-45. v pořadí. 

Průměrná cena piva - pro země 46.-92. v pořadí. 

Jak vidíte "spolehlivá" data napovídají, že Skandinávii je třeba z plánů na dovolenou zcela vyškrtnout. Jasně, vodopády a panenská příroda jsou fajn, ale pivo za průměrných 5-8 eur nemůžou přebít. Stejně tak svatá místa v Izraeli bude zřejmě lepší prohlížet v televizi s lahváčem za 8 korun, než na místě za 8 eur.

Naopak za úvahu stojí naplánovat příští dovolenou do Vietnamu, na Filipíny či do Kolumbie. Na druhou stranu je ovšem otázkou, zda spotřeba levného piva vyrovná cenu letenky. Dostupnější se tak jeví Ukrajina či Albánie, ovšem jiný důvod, proč jet do těchto zemí, než je levné pivo, se bude hledat jen těžko. Když se podíváme na další zemi v pořadí, nezbývá mi proto nic jiného, než vám ze své pozice odborníka poradit - nejezděte vůbec nikam a stravte následující dovolenou v nejbližší české hospodě. Já to osobně tak dělám už několik let.

A teď vemte své kamarády, neschopné se udržet na nohou a koukejte mě pozvat do hospody, jinak nedostanete zápočet.

Poznámky: Zdrojová data pro grafy a celkovou tabulku (Excel) si můžete stáhnout zde 

Záznam z druhé poloviny semináře - "Kupní síla piva" - najdete zde.