Jak probíhalo 4. veřejné čtení Pivídek?

Toto veřejné čtení bylo v pořadí již čtvrté, ale po těch předchozích jsme se s kolegou vždy shodli, že akci něco chybělo. Většinou publikum. Snad je to rostoucí návštěvností a popularitou našich stránek, snad rostoucí dekadencí v české společnosti, ale zájem o chystanou akci byl tentokrát nečekaně velký a rezervovaný salónek pro 40 lidí nakonec přívalu návštěvníků stačil jen tak tak.

Karlův spontánní projev čerpající inspiraci pouze z půllitru závistivě pozorovaný Kryštofem, který již měl zdroj inspirace v tu chvíli již v sobě

Program v zásadě kopíroval formát předchozích autorských produkcí, tedy střídání mluveného slova a hudby, avšak tentokrát s několika vylepšeními. Především autoři již měli zkušenostmi s reakcemi živého publika na své výtvory a výběr předčítaných děl tomu uzpůsobili – sázeli buď na osvědčenou klasiku Pivídek (Test levných piv, Pohádka pro malé i velké alkoholiky), v případě nových děl dokázali autoři na případné nedostatky včas publikum upozornit. Prošli tak Kryštofovi Zapadlí alkoholici (aniž by autor jejich předlohu Raisovy Zapadlé vlastence vůbec četl) i Karlova Pivní degustace psaná v době, kdy autor ještě neměl s pivními degustacemi žádné praktické zkušenosti.

Výběr děl byl zároveň volen tak, aby byl žánrově co nejpestřejší, zazněla tedy i jedinečná sportovní reportáž z XXII. Pivopijády v Bambergu 2013 a unikátní historický vhled do podivuhodné historie pivovaru Černá Hora odhalující tajemství různých letopočtů na táccích tohoto pivovaru.

Některé pasáže předčítaných povídek byly tak neskutečně vtipné, že pobavily i samotné autory

Ani taková žánrová pestrost by však všestranné umělecké uspokojení publika nemusely garantovat a Pivídky tak v závěru první poloviny programu přivítaly vzácného hosta pana Zdeňka Susu, autora známé publikace Velká česká pivní kniha, který ve svém zasvěceném pojednání odborně zrevidoval pověsti o Sibylině proroctví a o Bílé paní, kde přesvědčivě ukázal pivo jakožto hlavní faktor formování dějin českého národa (alespoň předpokládám, smysl části přednášky probíhající v latině mi unikl).

Host Pivídek pan Zdeněk Susa při své přednášce

Celým programem se jako červená nit vinula stále populárnější Píseň o všech pivovarech, nyní čítající již 78 slok, která byla kvůli své délce zahrána načtyřikrát. Zde se projevily zkušenosti z předešlých produkcí a sehranost autorů, kteří tentokrát dokázali i kritickou sloku „chlemtáme Starobrno, zvratky se v hrdlo hrnó“ zazpívat srozumitelně.

Píseň o všech pivovarech, sloka 36 (nebo 58)

Na závěr programu se zapojilo i publikum, které se muselo popasovat s náročným Testem pivní vzdělanosti. Vidina hlavní ceny – Kalendáře Pivídek na rok 2014 – donutila všech 8 týmů k maximální snaze a tak není divu, že po patnácti otázkách došlo na nerozhodný výsledek dvou nejlepších týmů a drama vyvrcholilo při pohotově vymyšlené rozstřelovém úkolu trefit co nejpřesněji výstav českých pivovarů za rok 2012. Vyhrát mohl jen jeden tým, minimálně v elektronické podobě si však náš kalendář samozřejmě můžete stáhnout vy všichni.

Budoucí vítězný tým soutěže při poradě

Tečkou za celým programem pak byl pivní hymnus Jarošovský pivovar, jehož chytlavý refrén si s chutí zazpíval celý sál. Pak již následoval jen mohutný aplaus a spontánní autogramiáda redaktorů na přichystané tácky Pivídek.

Jak tedy celou akci na závěr zhodnotit? Základem úspěchu byl přirozeně výborně promyšlený program geniální v jednotlivostech i v celku, tentokrát je však nezbytné ocenit i výjimečně kvalitní publikum, jemuž patří náš velký dík za to, že dorazilo v tak hojném počtu a vytvořilo celé akci potřebnou kulisu a nebývale dobrou atmosféru. Těm, kteří dorazili, tedy děkujeme a ty, kteří nedorazili a nyní toho litují, můžeme ujistit, že další veřejné čtení Pivídek na sebe jistě nenechá dlouho čekat a bude přinejmenším stejně kvalitní jako to letošní listopadové.

Všechny obvyklé reakce publika dohromady – smích, nadšení, aplaus