Nová dimenze pivního mapování – unikátní mapy působnosti českých pivovarů na Pivídkách

Osnova přednášky Fakulty pivních studií Univerzity alkoholu ČR.

Přednášející: Kryštof Materna, CSc.

Ukázka mapy působnosti - Pivovar Holba Hanušovice

Jistě jste si již zvykli, že naše interaktivní mapa českých pivovarů je to nejlepší, co v tomto směru kdy bylo na internetu vytvořeno. Ať už jde o aktuálnost, úplnost či přehlednost, je v dnešní době hektického zakládání minipivovarů pro českého pivaře učiněným darem z nebes, bez něhož by se v té záplavě nových pivovarů dávno ztratil. Svůj kvalitativní náskok před dalšími mapami navíc ještě zvýšila mapováním českého příhraničí a cizojazyčnými verzemi.

To vše jsou fakta, jejichž známost je dnes již tak notorická jako naše závislost na pivu a pouze vrozená skromnost mi brání se o nich rozepisovat šířeji. Přesto je ale potřeba přiznat, že dosavadní mapa samotná není ničím až tak novátorským, je pouze vylepšením řady již existujících map pivovarů a byť svou konkurenci mnohonásobně převyšuje, přece jen ta konkurence existuje.

Nyní však přicházíme s novinkou vpravdě revoluční – mapováním působnosti pivovarů v Česku na úrovni obcí. Mapa daného pivovaru tedy zobrazuje všech více než 6000 českých obcí barevně rozlišených podle intenzity působení daného pivovaru zde. Výsledkem jsou unikátní shluky obcí vytvářející regiony působnosti dané značky a objevující strategie působení jednotlivých pivovarů v mnohdy nečekaných souvislostech.

Co to znamená je nasnadě – v podobě jednoduché a přehledné mapy získáte informaci, kterou neseženete nikde jinde prostě proto, že takovýto typ mapování ještě nikdy nebyl seriózně prováděn. Nápad je to můj a rozhodující část zásluh na realizaci projektu je zajisté rovněž má, přesto chci zdůraznit, že sám bych takovéto mapování nikdy nebyl mohl uskutečnit a chci na tomto místě učinit několik poděkování.

V první řadě chci poděkovat všem českým pivovarům, zejména těm velkým, za důsledné tajení podrobnějších dat o své působnosti a za zveřejňování čím dál útržkovitějších informací o svém výstavu, natož o regionální působnosti. Již od dob psaní mé diplomové práce, kdy mi většina pivovarů odmítla sdělit i strategicky zcela neškodná data, mě tak žene provokativní touha si ta data zjistit sám a strhnout ten závoj tajemství, do něhož se pivovary stále více zahalují. Zejména u prostorové působnosti pivovarů mě to dráždilo o to více, že ta data „jsou v terénu“, stačí si je posbírat. Tak, jak jsem si při výzkumu ke své diplomové práci během dvou měsíců zmapoval sílu a působnost pivovarů v okrese Kutná Hora, by se přece dala zmapovat i kterákoliv jiná část republiky.

Plán objet si obdobným způsobem všechny hospody v Česku jsem z časových i finančních důvodů musel vzdát. Proto musím nyní poděkovat stránkám www.beerborec.cz, v níž jsem objevil kýženou platformu pro sběr potřebných dat. Přes tisíc registrovaných uživatelů tam vložilo desetitisíce záznamů o vypitých pivních značkách ze všech koutů republiky, a byť ten či onen záznam může být nepřesný nebo již neaktuální, právě to obrovské množství záznamů a úplnost pokrytí republiky jim dává statistickou sílu a průkaznost. Geografie kombinovaná se statistikou je vždy vyvozováním přesných závěrů z nepřesných dat, takže zde jsou výsledkem mapy, kde ten či onen flíček jedné obce může být chybný, ale ten celkový prostorový vzorec rozmístění působnosti daného pivovaru bude bezpochyby správný. Když jsem si tuto sílu záznamů na beerborci uvědomil, kontaktoval jsem je a s jejich laskavým svolením jsem zde dostupná data použil jako podklady pro tvorbu map.

Další dík patří Janu Karlu Bartuškovi, potažmo celému IT oddělení Pivídek, za pomoc s úpravou podkladových dat. Ta na beerborci totiž nejsou v podobě, z níž by se daly rovnou tvořit mapy, na to bylo potřeba řada oprav nepřesností a úpravy databáze do podoby umožňující mapové výstupy. Při množství záznamů v řádu desítek tisíců se to zprvu zdálo nereálné, ale díky zásahům IT oddělení se mi podařilo zkrátit čas potřebný na zpracování dat z původně odhadovaných 84 let na 3 měsíce.

Konečně musím poděkovat Jiřímu Hasmanovi za odbornou konzultaci ohledně způsobu vlastního mapování a zároveň vytvoření map samotných. Ne, že bych už z dob svých studií všechno ohledně tvorby map zapomněl, já to vlastně pořádně neuměl ani tehdy a nyní by mě koneckonců už ani nepustili do školy k počítači. Obrátil jsem se tedy na bývalého spolužáka, toho času na doktorském studiu, a to i navzdory tomu, že tento nepije pivo, nicméně přístup do studovny má a tvorba tohoto typu map jeho zásluhou proběhla rychle, kvalitně a hladce.

Paradoxem je, že tento notorický vinař, pro pivo mající dosud toliko slova pohrdání, se tímto mapováním takřka proti své vůli stal jedním z předních českých odborníků na působnost českých pivovarů, jejich strategie a konkurenční boj. Díky tomu mu také bylo umožněno absolvování naší Fakulty piva ve zrychleném studiu a získání titulu DrBr., což jednak znamená Doktor Birogeografie a zároveň jde shodou okolností o přesný fonetický záznam zvuku, který vydal, když byl v rámci promocí donucen vypít pivo.

Vysvětlivky k mapám působnosti

Pro ujasnění toho, co přesně mapa ukazuje – jde o podíl počtu přítomností dané značky ku počtu všech značek ve všech hospodách dané obce. Lidsky řečeno, pokud má obec X např. 3 hospody, v nichž se 3x objevuje Gambrinus, dvakrát Kozel a jednou Žatec, má tato obec dohromady 6 unikátních záznamů (značka/hospoda), a celkové podíly na trhu této obce budou Gambrinus 50 %, Staropramen 33,33 % a Žatec 16,67 %. Tato procenta jsou pak podkladem určujícím, jaké zbarvení bude obec mít na mapách jednotlivých pivovarů.

Zmapováno je 67 českých pivovarů, u nichž jsem usoudil, že pro ně mapování na celorepublikové úrovni má smysl. Jedná se o všechny průmyslové pivovary a některé minipivovary s kategorie těch větších, obecně o pivovary, které mají zastoupení alespoň v 15ti různých obcích. Logicky je zbytečné tvořit celorepublikovou mapu pro restaurační pivovar, který se točí na jednom či dvou místech, u nemapovaných minipivovarů tedy k orientaci ohledně jejich prostorové působnosti bohatě stačí záznamy na beerborci.

Silné stránky map není třeba více rozvádět, nejlépe je oceníte sami při pohledu na ně. V rámci serióznosti je potřeba zmínit i některé nedostatky a nepřesnosti na mapách, bez jejichž znalosti by někde mohl čtenář dospět k zavádějícím závěrům.

1. Již jsem zmínil, že na úrovni jednotlivých záznamů nelze vyloučit chybu ze strany zadavatele záznamu, což lze napravit v případě zjevného překlepu, ale ne u faktických chyb. Lze si představit, že nejhorlivější beerborci, soutěžící spolu o největší množství vypitých piv a nejefektivnější smrt otravou alkoholem, v přílišné horlivosti zadají i značky piva, které v dané hospodě nikdy nebyla nabízena. Kontrolou hospod na beerborci, které dobře znáte i vy, si však můžete snadno ověřit, že drtivá většina záznamů je reálných.
2. Dále je zřejmé, že v datech nemohou být data z úplně všech českých obcí a hospod. Podařilo se takto zmapovat asi 3750 ze 6250 českých obcí, v těch dalších buď žádná hospoda není, nebo nebyla žádným z beerborců navštívena. Počet zmapovaných obcí je dost vysoký na to, aby prostorovou působnost pivovarů odhalil, ovšem mapa zároveň obsahuje některá šedá místa, která se zmapovat nepodařilo.
3. Mapy mají systematickou tendenci mírně zvýhodňovat malé a střední pivovary na úkor velkých. Registrovaní beerborci, potažmo pivní komunita obecně, nemá velké české pivovary (zejména ty, které jsou součástí nadnárodních skupin) příliš v lásce, lze tudíž předpokládat, že se bude stávat, že uživatel zaznamená pouze regionální značku a přítomnost např. Gambrinusu bude ignorovat. Data zároveň říkají pouze to, zda se daná značka v hospodě vyskytuje nebo ne, neřeší již, kolik má záznamů a jakou zde mají výtoč (to už bychom se s odhadem doby zpracování dat dostali znovu někam na 50-60 let). Často se v praxi stává, že v hospodě je hlavní značka velkého pivovaru a na přítoči regionální pivovar – mapa řeší pouze přítomnost značky v hospodě, v tomto případě bude tedy pozice obou značek rovnocenná, tj. 1 záznam.
4. Rovněž se neřeší velikost hospod – hospoda, kde se vytočí 10 sudů denně a hospoda, kde se točí 1 sud 14 dní, zde mají stejnou pozici. V praxi pozorovatelný fenomén, kde velké značky „obsazují“ největší hospody a velké pivní akce, zatímco regionální pivovary jsou úspěšnější v „sousedském“ prostředí menších hospod, se v mapách neprojeví. Co to v praxi udělá s mapami – z hlediska prostorového rozmístění nic, velké pivovary se zobrazují v obcích napříč celou republikou, regionální takřka výhradně ve svém regionu, tak jak to odpovídá realitě. Lze ale očekávat, že v regionu působnosti malých a středních pivovarů budou tyto co do intenzity působení mírně zvýhodněny (tmavší odstíny barevné škály) a velké pivovary zase mírně znevýhodněny (světlejší odstíny), než je tomu v realitě.
5. Jak tomu u použité metody kartodiagramů nemůže ani jinak být, jsou opticky zvýhodněny obce s malým počtem obyvatel a velkou rozlohou – zejména v horách českého pohraničí. Strategický význam takových obcí je pro pivovary samozřejmě řádově nižší než u velkých měst stejné rozlohy, při čtení map je potřeba to mít na paměti.
6. Mapa se nezabývá značkami piv, jejichž pivovary byly uzavřeny i v případě, že se nadále vyrábí v jiném pivovaru (Dačický, Hostan, Louny…), byť záznamy o nich na beerborci zůstávají a značka se samozřejmě v některých místech bude točit nadále. Je tomu tak zejména proto, že z vlastní zkušenosti vím, že zájem o takovéto značky mezi spotřebiteli velmi rychle klesá kvůli prudce se zhoršující kvalitě a přetržení vazby značky na lokální pivovar. Pokud někde značka přetrvává, na mapě se to neprojeví, ale je to menší nepřesnost než data z beerborce, která reflektují stav před uzavřením pivovaru (značka má drtivou většinu záznamů z dřívější doby). Lze předpokládat, že tyto značky ze svého dříve domovského regionu postupem času téměř vymizí a budou nahrazeny jinými.
7. Mapa se zabývá pouze hospodami a točeným pivem, nereflektuje prostorové aspekty prodeje piva lahvového či plechovkového v obchodech.

Co tedy vlastně mapa říká? Jde tu skutečně především o onu prostorovou působnost mapovaných pivovarů, můžeme vidět, v kterých regionech je značka silná, ve kterých slabá. Můžeme mapy různých pivovarů porovnávat a sledovat, jak si dvě značky prostorově blízkých pivovarů prostorově konkurují, případně si „rozdělují trh“. Můžeme i sledovat, jak se značky pivovarských skupin navzájem pomáhají v šíření.

Naopak je lepší nevyvozovat z mapy tvrdá data o výstavech jednotlivých pivovarů, protože povaha dat nemá s vlastním výstavem pivovarů žádnou příčinnou souvislost. Nedoporučuje se tedy z map dělat závěry typu „pivovar X je ekonomicky silnější než pivovar Y“, nýbrž spíše „pivovar X se chová prostorově jinak než pivovar Y a proč tomu tak asi je?“

Co říci závěrem? Doufám, že se vám mapy budou líbit a že se z nich dozvíte něco nového, zejména pokud jde o informace, které nám pivovary v rámci konkurenčního boje mezi sebou tají, a jejichž získání z terénu není v možnostech jednotlivce. Mezi námi slušnými lidmi ctícími autorská práva je to zajisté zbytečné připomínat, nicméně – za každé využití map pro soukromé, studijní či nekomerční účely (s citací zdroje) budu jistě rád, v ostatních případech případné kopírování nebo šíření map prosím jen se svolením autora.