Odhalení konspirace kolem české prohibice

Napsat tento článek mě stálo hodně přemáhání, jelikož útočí na samou podstatu těchto stránek a celé životní filosofie její redakce. Nicméně na dvě desítky obětí mě nutí, abych si šokující informace, které jsem v redakci zjistili, nenechával pro sebe. Zapomeňte na sionisticko-kapitalistické, sionisticko-komunistické, židozednářské i jakékoliv jiné židovské spiknutí - odpudivé metody, ke kterým jsou schopné se některé zájmové skupiny uchýlit, se zde totiž dostaly na zcela novou, šokující úroveň. Proto tedy ať zazní naplno – za otravami metanolem a částečnou prohibicí v Česku stojí rafinovaná konspirace vinařů a pivovarníků.

Už od počátku se o tom žertovalo - zákaz nabízení k prodeji nápojů s obsahem alkoholu nad 20% bude mít alespoň pozitivní vliv na prodej piva a vína. My v redakci, podobně jako asi každý příčetný, jsme tyto nepříliš vtipné poznámky samozřejmě nebrali vážně. Ovšem situace se výrazně změnila potom, co jsme obdrželi rozsáhlý dopis od našeho čtenáře. Vzhledem k tomu, že pan Koudelka si přál zůstat v anonymitě kvůli pochopitelným obavám o svoji bezpečnost, nebudeme prozrazovat zdroj tohoto dopisu. Nicméně je třeba alespoň naznačit, že tento zdroj má silné vazby na úřad vlády, pro který již třetí rok pracuje v pozici „Junior Accountant“, což, jak uvádí, má velkou výhodu v tom, že to má do Strakovy akademie ze svého bytu v Korunovační 12 necelých deset minut pěšky. Ovšem pro nás je ještě důležitější fakt, že z této své pozice se stává pro ministry prakticky neviditelným a má tak přístup k šokujícím zákulisním praktikám, včetně jednání nejrůznějších lobbistických skupin.

Pan K. doslova píše: „Že je ministr Heger pouze nastrčená loutka, sloužící zájmům nějaké vlivné skupiny, bylo jasné. Koneckonců každý člen vlády je nastrčená loutka, sloužící zájmům nějaké vlivné skupiny. Pouze u pana Hegera se dlouho nevědělo, jaká skupina ho vlastně nastrčila. Spekulovalo se o podzemní alianci pohřebních ústavů, nicméně ta, i když se pokouší na svoji pomoc vyvolávat duchy zemřelých, nemá pořád dostatečný vliv. Nakonec se ale ukázalo, že za ním stojí pivovarníci a vinaři.

To by samo o sobě nebylo tak neobvyklé. Alkoholová lobby se koneckonců vždycky pere o ministerstvo zdravotnictví s tabákovým průmyslem. Ale tentokrát, když za ním začali chodit a vozit mu basy, soudky a později cisterny, to bylo něco většího - pivovarníkům a vinařům už dlouho leží v žaludku lihovarnický průmysl, někdy doslova...“.

V následujících odstavcích pan K. s precizností účetního vypočítává, jakou škodu způsobují lihovarníci oběma skupinám. Nebudeme zde uvádět konkrétní výsledky, nicméně jejich závěrem je, že v případě zákazu tvrdého alkoholu může stoupnout spotřeba vína a piva dlouhodobě až o neuvěřitelných 20%. Na to, aby většina lihovarů zkrachovala, by potom údajně stačilo dvouměsíční přerušení jejich výroby.

O několik odstavců dále potom pan K. pokračuje: „Dlouho je [pivovarníky a vinaře – pozn. autora] ale vyčerpávaly vzájemné boje, ze kterých nakonec opět těžily jenom likérky. Vidět je teď pohromadě proto nemohlo znamenat pro lihovarníky nic dobrého. Ministr byl po třetí lahvi burgundského a čtvrtém ležáku ochotný udělat prakticky cokoliv. Když ale začali mluvit vážně o prohibici, začal se ošívat, že k tomu potřebuje nějaký důvod. Na to se pivaři a vinaři vždycky začali temně smát a vysvětlovat ministrovi nějaké chemické vzorce. Když to ministr nebyl schopen pochopit, zástupce z jižní Moravy na nápěv Vínečko bílé vzorce improvizovaně zhudebnil – začínalo to Máme metylén...“.

Pan K. tomu samozřejmě v té době nevěnoval příliš pozornosti, nicméně s vývojem událostí mu celá věc začala vrtat hlavou. Když si uvědomil, k jakému zločinu se tito lobbisté pravděpodobně uchýlili, obrátil se zoufale na nás.

I my jsme byli touto věrohodně znějící informací otřeseni, nicméně jako seriosní stránky jsme si ji museli nejprve ověřit. Jako prvního jsme se zeptali provozovatele dalšího pivního serveru, který si opět nepřál být jmenován, nicméně tentokrát ne kvůli obavám o bezpečnost, ale prostě proto, jelikož by mu spojení s Pivídkami mohlo mezi jeho čtenáři poškodit pověst, což respektujeme jako velmi pravděpodobné. Ten nás v nálevně Špeluňka, o které víme, že není odposlouchávána, pozorně vyslechl, vyprázdnil svůj i naše půllitry a naše podezření jasně podpořil.

Bohužel jsme ale poté, co také jasně podpořil konspirační teorii, že se veškerá produkce českých minipivarů dováží z Mongolska usoudili, že toto svědectví nemá narozdíl od něj takovou váhu, jakou jsme očekávali.

Je totiž smutnou skutečností, že české pivní servery podpoří v podstatě jakoukoliv konspirační teorii. Proto jsme se museli obrátit na odborníky takříkajíc „zvnějšku“. Oslovil jsem proto prof. Mudr. Pohlavku, sloužícího na pražské záchytné stanici na Bulovce, který je zároveň uznávanou kapacitou na nelegálně pálený alkohol (sám dělá výbornou meruňkovici). Pan doktor byl rád, že mě poprvé vidí střízlivého, a tak se rychle rozpovídal. Pro zachování autenticity uvádím doslovný přepis částí našeho rozhovoru: „...Podivej, Kadle, tak já ti to teda povim...mě to přišlo vod začátku divný, hele, průmysl nelegálního pálení chlastu má u nás doslova historickou tradici, vyrábí to větší hodnoty než automobilovej průmysl (...), ale narozdíl vod něj má taky vyšší úroveň. Za posledních třicet let se nikdo metylénem nevotrávil, kromě pár dřeváků, který si to dělaj amatérsky ve sklepě. Takže tohle zní jako dost pravděpodobně. (...) Navíc sem vod celníků slyšel, že se u nás zničehonic objevil hekťák metylénu. Ty vole, ale jestli je to pravda, tak je to krutá masová vražda, vona smrt otravou metylénem je hrozně hnusná, kroutíš se při tom, to viš, křeče, voslepneš, furt dávíš...na, nalej si eště tu slívku, tu sem v noci zabavil jednomu bezďákovi, co se támdle svíjí...“.

Bohužel jsme se ale s panem doktorem ani po druhé lahvi slivovice nedobrali tomu, kdo přesně z pivovarníků a vinařů mohl metylalkohol úmyslně rozšířit mezi veřejnost. Zde se proto dostáváme na tenkou půdu. Tradice velí obvinit skupinu Heineken a přidat i ostatní nadnárodní společnosti. Ovšem je jasné, že velkou úlohu zde museli sehrát i vinaři, z nichž většina má na nelegální výrobu alkoholu pevné obchodní vazby. A zcela lokální pozitivní vliv prohibice ukazuje i na minipivovary a menší průmyslové pivovary, které jsou často (například v Karlovarském kraji) doslova dušeny pod vlivem lihovarů a byly by schopni všeho.

Je mi zatěžko psát, jak bezskrupulózně se všichni tito zachovali vzhledem k nám, pijanům, když s úmyslem zabíjet pro své nízké obchodní zájmy rozšířili jedovatý alkohol po celé republice. Jak chladnokrevně zavraždili nicnetušící slušné lidi, kteří za svých osm korun očekávali kvalitní vodku či rum a dostali pouze otravu. A zvláště líto mi je, že jsem se od průmyslu, který jsem na těchto stránkách propagoval, dočkal takové konspirace. Vinaři mě nepřekvapili, od těch jsem nic dobrého nikdy nečekal, ale že jsou pivovarníci schopni zajít takhle daleko, je pro mě ranou pod pás. Všem poctivím pijanům proto doporučuji, aby se v zájmu vyššího principu zdrželi jakéholiv pití a nepodporovali tak zájem vražedného spiknutí. Já sám omezím svoji spotřebu na pro život nezbytné 3 litry desítky denně.

Přesto však je ještě naděje, že slušnost zvítězí a lobbisté neprosadí své zájmy. Poctiví lidé totiž získali pro ně zcela nečekaného spojence. Nechme opět promluvit dopis od pana K.: „...když ministr Kalousek zjistil, že pan Heger vyhlásil prohibici, vletěl k němu a začal na něj křičet, že déle, než dva týdny to tedy běžet nenechá. Prý mu potom dojdou zásoby a bez slivovice ten rozpočet nesestaví...“