Kapitoly z Birogeorafie: Výzkum minipivovarské vlny

Přednášející: Kryštof Materna, CSc.

Osnova přednášky (vlastní příprava přednášejícího), odkaz na kompletní materiály, včetně bohatého mapového podkladu, lze nalézt na konci osnovy.

1. Získat hned zpočátku maximální pozornost studentům příkazem schovat lahváče, oznámit, že na dnešní přednášce bude přednáška

2. Postavení Birogeografie mezi vědními obory, nejvýznamnější birogeografové a jejich školy (W. Chlastaller, T. Lagerstrand, A. Zöblitz, W. Fullglass-J. Emptybarrel, V. Stakan)

3. Zobecnění procesu zakládání minipivovarů, grafické vyjádření minipivovarské vlny (přizpůsobit stavu posluchačů, buď popsat dle funkce
 
a odvodit příslušnou distribuční funkci vyjádřenou sigmoidou

nebo nakreslit na tabuli zakřivenou čáru

4. Empirická část – stanovit pojmy Absolutní pivovarská hustota a Relativní pivovarská hustota, určit zásady pro kartografické vyjádření mapové vlny, zatajit nedostatky mých map, pokud si jich všimnou, hodit to na někoho jiného (Litevský statistický úřad, zaschlé pivo na klávesnici)

5. Srovnat stav počtu pivovarů v Evropě v letech 1994, 2007 a 2011, na mapách ukázat vývojové trendy, vymezit pivovarské regiony a jejich proměny

6. Naznačit možná východiska Zöblitzovsko-Stakanovského dilematu – směřujeme ke stavu, kdy budou pivovary všude nebo jen někde? Nechat prostor pro otevřenou diskusi se studenty

7. Střední Evropa: bude pivovarská vlna sílit či opadat? Strategický význam regionu pro celosvětový průběh pivovarské vlny

8. Německo: zdůraznit jeho význam z hlediska počtu pivovarů, vysvětlit jeho vnitřní heterogenitu, nechlubit se pořád tím, že jsem byl v Bambergu a kolik jsem obešel pivovarů, kolegové minule říkali, že už je to trapné

9. Česká republika: vyzdvihnout, že právě prochází obdobím kulminace pivovarské vlny, ukázat, že je to momentálně nejzajímavější místo v Evropě, odkud vlna přišla a kam se nyní přelévá? Námět pro diskusi – jaká je jejich první zkušenost s minipivovary moderního typu? Jak často je navštěvují (stanovit limit 20 za semestr pro udělení zápočtu). Nesázet se se studenty, že jsem obešel více českých pivovarů než kdokoliv z nich, situace, kdy jsem nedávno s jedním z nich prohrál, nalomila mou autoritu a nesmí se tudíž opakovat

10. Závěr – zdůraznit jim, jakou mají kliku, že zde chytli pivovarskou vlnu v maximální dosud zaznamenané intenzitě, doporučit její maximální využití, zadat domácí úkoly a při další přednášce ochutnat jejich výsledky, stihnout vlak do pivovaru v 16:20

11. Požadavky ke zkoušce: písemný test – pokud budou kritizovat nízkou pestrost pivní nabídky nepřipouštět k ústní zkoušce, abych je nezaškrtil jak minule; propadlé vyslat na týdenní terénní výzkum do vybraného regionu, nechat je zde podrobně zmapovat pestrost pivní nabídky; ústní zkouška – diskuse nad jejich seminárními kartografickými pracemi, nechat je pohovořit o vybraném pivovaru (přiměřeně zkritizovat jejich neznalost), birogeografická charakteristika vybraného kraje ČR, srovnání dvou evropských zemí z hlediska průběhu pivní vlny; nebýt příliš přísný na první tři studenty, které zkouším za střízliva, ukončit zkoušení po prvním studentovi, u něhož si při známkování nevzpomenu, o čem jsme při zkoušení hovořili

12 Materiály ke studiu: Moje studie „Prostorové aspekty vlny zakládání minipivovarů“ + grafické a mapové přílohy, nechat na fakultním webu volně ke stažení, třeba to přece jenom bude někdo číst