O prospěšnosti piva (zpráva ze semináře)

Ve čtvrtek 29. března 2012 uspořádala Fakulta pivních studií Univerzity alkoholu ČR seminář „O prospěšnosti piva“. Na panelu, který moderoval profesor Jan Karel Bartuška PDh., vystoupili politolog Jaromír Osina, chemik Milan Líbal a environmentální ekonom Václav Pěšák.

Jaromír Osina svůj příspěvek nazval Pivem proti komunismu. V něm posluchače seznámil se svojí teorií, která vznikla jako reakce na snahy některých politiků zakázat komunistickou stranu. Podle něj je zbytečné tuto stranu zakazovat, když lze snadno docílit snížení počtu jejích voličů a tím pádem jejího přirozeného odchodu z politické scény. Osina vychází ze dvou předpokladů. Za prvé, že komunisty volí převážně nespokojení lidé. A za druhé, že pivo zlepšuje náladu a tím i spokojenost jeho konzumentů. Z toho vyplývá, že pokud budou potenciální voliči komunistů více pít pivo, svoji volbu si rozmyslí a protože budou v čase voleb spokojenější, budou volit nějakou jinou, méně protestní stranu, nejspíš nějakou z těch, která bude zrovna ve vládě. Osina si je vědom toho, že jeho bádání je zatím pouze teoretické, proto se chystá při příštích volbách provézt empirický výzkum s alkoholtesterem u vstupu do volebních místností.

Milan Líbal ve svém příspěvku varoval před mícháním alkoholických nápojů, se kterým má jako chemik mnohaleté zkušenosti. Upozornil na skutečnost, že by se spolu neměli líbat lidé, kteří předtím požili každý jiného alkoholického nápoje. Při dotyku jazyky se totiž tyto nápoje v ústech mohou promíchat a v tom případě na tom dotyční budou stejně, jako kdyby sami pili tyto dva různé nápoje. A o tom, že míchání při pití alkoholu není dobré například na žaludek či ranní kocovinu, není třeba vést spory. Líbal proto doporučuje pít hlavně pivo jako univerzální alkoholický nápoj. Když budou všichni pít pivo, nemohou potom případně mít podobné problémy.

Václav Pěšák ukázal, jak může pivo pomoci při zlepšování kvality ovzduší. Od devadesátých let minulého století, kdy byl v Česku utlumen těžký průmysl a zároveň byla zavedena řada ekologicky šetrnějších technologií, je znečišťování ovzduší způsobováno nejvíce automobilovou dopravou. Podle Pěšáka je nutno v zájmu životního prostředí nalézt nějaký nástroj, který by lidi motivoval méně jezdit autem. Jelikož řídit auto je po požití alkoholických nápojů (a tedy i piva) zakázáno, měli by lidé více pít pivo a tím pak budou nuceni ke svým cestám využívat jiných (ekologičtějších) dopravních prostředků. Pěšák je skeptický k tradičním prostředkům, kterými se stát snaží omezovat automobilovou dopravu, jako je zavedení mýtného či placené parkování. Místo toho navrhuje zrušit spotřební daň na pivo a dále zařadit pivo mezi položky se sníženou sazbou DPH.

Po posledním příspěvku proběhla diskuze, kdy přednášející reagovali na dotazy z publika. Na závěr děkan Fakulty pivních studií, prof. Kryštof Materna CSc., všem poděkoval za účast a projevil přání, aby se všichni zúčastnění opět sešli na příštím semináři.

Členové Akademického senátu Univerzity alkoholu ČR, kteří sympozium shlédli, jednání obou členů akademického sboru plně podporují a litují pouze toho, že sami museli přednášky poslouchat do konce.

(za Akademický Senát zpracoval JB)