Jak nebýt alkoholikem

Přednášející: Kryštof Materna, CSc. (kandidát sklerózy)

Přepis záznamu přednášky zimního semestru 2011/2012, přednesené 13.1.2012 žákům 1. ročníku kombinovaného studia (Pivo/Ostatní lihoviny).

Vážení studenti, vidím na vás, že téma dnešní přednášky mnohé z vás vyděsilo. Jak jistě víte, naše fakulta střízlivost tvrdě potírá a studentovi, který svou bdělostí a schopností vnímat opakovaně narušuje její chod, hrozí i vyloučení. Nebojte se děti, alkoholici všichni jsme a budeme. Nemusíte se v tomto směru ničeho obávat, jde mi o něco jiného, otevřete si tedy i dnes své lahváče a svalte se do lavic.

Téma, které s vámi chci dnes probrat, je však pro praktický život naprosto stěžejní a je tudíž třeba jej uvést názvem, který vás na chvíli udrží vzhůru. Lze to vyjádřit jednou větou – každý správný alkoholik by neměl být svým okolím považován za alkoholika. Zní to absurdně, ale jak si ukážeme, je to zcela přirozené a když se tím budete řídit, prožijete spokojený život.

Proberme nejprve praktické následky stavu, kdy člověk svým okolím za alkoholika považován je. První fáze nastává v rodině, začíná vám být naznačováno a posléze otevřeně říkáno, že už to přeháníte a že byste si to měli trochu hlídat. Mám ve vás, mladé, důvěru a věřím, že v této fázi již všichni jste a víte tudíž, že už to je poměrně značně nepříjemné. Výsledkem bývá, že vás to na pár dní skutečně donutí se hlídat, abyste se poté k pití vrátili s ještě větší intenzitou.

Zde se tedy ocitáme ve fázi jakýchsi alkoholických oscilací, které jsou dlouhodobě udržitelné, protože, stručně řečeno, vaše rodina vás má ráda aniž byste se o to jakkoliv zasloužili a stav, kdy ji střídavě zklamáváte a uklidňujete, je vlastně normální. Jak ovšem, věřím, všichni rovněž víte, alkoholismus bez zásahů má dlouhodobě rostoucí tendenci. Tento přijatelný stav rodinných sporů tudíž časem přeroste o úroveň výš. V této fázi na vás začnou působit vaši přátelé v hospodě. To je mnohem nepříjemnější už jen proto, že před kamarády v hospodě, na rozdíl od rodiny, nemůžete utéct za kamarády do hospody.

Chcete-li v této fázi nadále ctít neregulovaný alkoholismus bez zásahů, máte jedinou možnost – vybírat si za své přátele stále větší a větší alkoholiky. Ovšem v této fázi již nevyhnutelně přicházejí i zcela konkrétní komplikace – zejména nemáte peníze a celkově lze říct, že se vám v podstatě začíná hroutit život.

Zkrátka, dříve či později každý alkoholik dospěje do stavu, kdy pochopí, že něco změnit musí. Rozlučme se jednou provždy s krásnou, leč utopickou myšlenkou neregulovaného alkoholismu!

A nyní konečně k tomu, jak alkoholismus krotit. Kromě nepřijatelného východiska přestat pít a obtížně přijatelného východiska pít s mírou tu je vlastně jediná možnost – pít tak, aby to na vás nebylo moc vidět. To lze realizovat, aniž byste fakticky pití omezovali, avšak vyžaduje to jisté úsilí. Je především potřeba se vystříhat všech excesů s alkoholismem spjatých.

Je třeba důsledně dodržovat pravidlo vykonávání tělesných potřeb v místnosti k tomu určené, tedy na záchodě (blíže toto téma rozvedeme v přednášce Multifunkční využití toaletních prostor). Dále je zcela zásadní nechodit v opilosti na oči střízlivým lidem, nevyřizovat poštu, nepsat smsky, neprojevovat se na sociálních sítích. Máte-li pocit, že jste právě zplodili něco naprosto geniálního, co musíte sdělit světu, svěřte to nejprve papíru a vyčkejte rána. Dozajista shledáte, že jste zplodili naprostou kravinu.

Věřte, i já jsem byl několikrát střízlivý, a vím, že není v takové chvíli nic žalostnějšího než pohled na opilého člověka. Střízliví pro vás pochopení mít nebudou, ať si v danou chvíli připadáte sebeinteligentněji a sebevtipněji.

Tato dvě pravidla – využívání záchodu a vyhýbání se střízlivým – by si měl osvojit každý alkoholik bez výjimky. Získá tím potřebný klid na pití, výhrůžky vašich blízkých týkající se protialkoholických ústavů by měly ustat. Není to však vše. I pokud tato pravidla dodržujeme, můžeme mít stále pověst člověka, který je v jednom kuse sťatej a je na něj proto nahlíženo s patřičným despektem. Složitější a méně jednoznačná pravidla se proto týkají vašeho sociálního života, tedy pobytu mezi jinými alkoholiky.

Nejdůležitější zde je nebýt považován za největšího alkoholika v dané společnosti (toto téma rozvedeme příště v přednášce Jak přepít své okolí). Přestože chlastají všichni, všichni mívají kocoviny a všichni tu a tam kvůli tomu mají nějaký průšvih, člověk, který je ve společnosti považován za největšího alkoholika se ocitá v roli jakéhosi kolektivního svědomí, do nějž společnost podvědomě projektuje své vlastní poklesky a jímž se chlácholí, že na tom ještě není tak špatně.

Tento člověk má sice zaručenou určitou pozornost svého okolí a je v jistém smyslu společností i oblíben, nicméně zde je třeba říci zcela jednoznačně, že je důležité tímto člověkem nebýt. Primárním cílem by měl být klid na pití a ten je touto rolí neustále narušován.

Dosáhnete toho, pokud tuto roli nenápadně přesunete na vhodného kandidáta (viz Jak přepít své okolí), anebo důslednou aplikací metody včasného odchodu. Lze to vyjádřit lakonicky – odejít je vhodné ve chvíli, kdy člověk může chodit. Nejnápadnější projevy vašeho alkoholismu tak spatří maximálně anonymní spolucestující v noční dopravě, které to jistě pohoršovat nebude, a vy své zážitky z cesty domů můžete následně vhodně upravit do podoby v podstatě milých a vtipných historek. Věřte, že je velmi žádoucí, když vás při prožívání námětů k těmto historkám nikdo známý nevidí.

Další věcí, kterou je třeba udržovat je jistý elementární praktický život. Základním a přirozeným stavem lidské duše je sice touha se na všechno vykašlat, ovšem i zde je třeba mít na zřeteli primární cíl – mít klid na pití. Ten jednoduše nebudete mít, když vás vyrazí ze školy, budete nezaměstnaní, zadlužení a podobně. Je prostě ve vašem zájmu dosáhnout alespoň nezbytného minima pro setrvání ve škole či práci a neutratit za pití úplně všechno.

Milí studenti, tím dnešní přednášku končím, budete-li se těmito pravidly řídit, věřím, že prožijete krásný a hodnotný alkoholický život. Můžete se probudit a dopít své lahváče, děkuji vám za pozornost a příště na shledanou.