Podivuhodná historie pivovaru Černá Hora

Aneb jak to bylo doopravdy s titulem "nejstaršího českého pivovaru".

Dovolte mi úvodem říci, že černohorské pivo mám poměrně rád, považuji jej za vcelku kvalitní a k marketingovému oddělení pivovaru nechovám žádnou osobní nevraživost, naopak, například jeho nápad proniknout na trh státu Černá Hora považuji za velmi dobrý, ale o tuto povídku si jednoduše koledovali.


V roce 2000 panovala v černohorském pivovaru dobrá nálada. Pivovar zaznamenal nevyšší výstav ve své historii, více než 185 000 hektolitrů a zdálo se, že jeho strmý růst nemůže nic zastavit. Ke konci roku jeho zaměstnanci bouřlivě slavili, celá jihomoravská vesnička byla na nohou (alespoň před půlnocí) a s radostným očekáváním vítala příchod nového milénia.


O to horší bylo vystřízlivění. První přišlo zhruba třetího ledna, což se ještě podařilo zažehnat Preventem či kávou. Druhé pak začalo být patrné až po několika měsících – o černohorské pivo přestal být v kraji zájem. Výsledky za rok 2001 se zastavily na neradostném čísle 159 000 hektolitrů. V pivovaru se říkalo „ech co, to je jen takové krátké výkyv, dobré časy zase příjdó!“, leč v následujícím roce dopadl pivovar ještě hůře, na pouhých necelých 147 000 hektolitrech a v tu chvíli již bylo všem jasné, že situace je vážná a je třeba ji začít řešit.


Nápadů na řešení se vyrojila celá řada. „Mohli bychom začít vařit lepší pivo!“, volali někteří. „Mohli bychom občas vymývat kádě, dědeček mi vyprávěl, že se to tak dřív dělávalo,“ navrhoval zkušený sládek Josef Hojsa. Nakonec ale zvítězil návrh marketingového oddělení, že vše je jen o reklamě a že je třeba vymyslet novou marketingovou strategii. „Musíme se konzumentům vrýt do paměti,“ rozvíjel svou myšlenku ředitel marketingového oddělení Lojzek Kloučků, „musíme být v něčem první, nejlepší. Pánové, už to mám! Pojďme z našeho pivovaru udělat nejstarší český pivovar! To zaujme každého!“


Nápad se ujal. Pracovníci černohorského pivovaru již měli dost všech těch urážek cajzló z Práglu, že piva z Moravy se hodí leda k rannímu vykloktání, ale i z nedalekého Starobrna, z něhož zněl hantec s holandským přízvukem, že jediným a tím pádem i nejlepším pořádným pivovarem na Moravě jsou oni a ať se jim nějací burani laskavě nepletou na trhu pod nohama. Vidina toho, že budou v něčem nejlepší a že všem těm posměváčkům konečně ukážou, je nadchla. Když Lojzek Kloučků skončil svou řeč zvoláním „Chlapi, pojďme za kronikářem!“, všichni se zvedli a s mohutným jásotem vyšli z pivovaru.


Pětaosmdesátiletý kronikář obce Antonín Probošt přijal skupinu asi tří desítek hulákajících lidí ve své chaloupce s překvapením a zprvu nechápal, oč jej žádají. Lojzek Kloučků si však sjednal ticho a požádal starce o svolení nahlédnout do kroniky černohorské, že jde mu toliko o to nalézt v ní první písemnou zmínku o černohorském pivovaru. Ten ze své postele, zavalen několika těly ochutnávačů piva, které dnešní dlouhý a významný den již poněkud zmohl, a tak se rozhodli položit základ pro valnou hromadu, vydal zachroptění, které se jistě dalo interpretovat i jako souhlas a tak se Lojzek se zdvořilým dotazem „Kde ji máš, dědku?“ začal hrabat v knihovně.


Kmet mu ve své pozici nebyl schopen s hledáním pomoci, avšak Lojzek zvyklý rychle se orientovat ve stozích účetních materiálů a výročních zpráv kroniku rychle objevil a začal v ní zuřivě listovat. Za chvíli zjistil, že první zmínka o obci je z roku 1281 a zuřivě zaklel, neboť to zhatilo jeho plán stanovit datum založení pivovaru někam do třetího tisíciletí před Kristem. Poté již začal historii pivovaru pečlivě retrospektivně rekonstruovat.


Zjistil, že vlastní pivovar, tedy ta budova, ve které se momentálně vaří pivo, byla postavena v letech 1871-1873. Zaklel ještě zuřivěji a se slovy, že se na to může něco, a že tady je potřeba skutečného odborníka, sestupoval hlouběji a hlouběji do historie. Když se dostal k roku 1530, který pivovar odjakživa udával jako rok svého založení, zjistil, že tehdy bratři Tas a Jaroslav Černohorští z Boskovic podepsali majetkovou smlouvu, v níž je zmínka o pivovaru. „Vidíte?“, zvolal vítězoslavně, „podepsali, ne postavili! Ten pivovar už tehdy v tom případě dávno existoval, však já se tomu dostanu na kobylku!“, a s novým zápalem se znovu zanořil do historie. Na konci 13. století se ozval nadšený výkřik. „Pánové! Pánové, ježiškurvamarie pojďte sem!! Poslouchejte, poslouchejte!! Tady píšou, že v roce 1298 přihlížel komoří Matouš z Černé Hory templářskému obřadu, kdy se Eberhard ze Steindorfu zříká svých práv na statky v Dobřínsku a Petrovicích a postupuje část svých majetků templářskému řádu na Templštějně.“


Udělal dramatickou pauzu, aby zdůraznil závěrečnou pointu, a když se začínaly ozývat otázky typu „no a co jako?“, triumfálně dodal: „Na tomto obřadu se pilo také pivo, jež svými povozy nechal dopravit Matouš z Černé Hory. Tak! Z Černé Hory! 1298! A dosud nejstarší rok založení? Regent, 1379. Co tomu říkáte?“


„Počkej, počkej, Lojzku,“ začal opatrně zkušený sládek Hojsa, „tam píšou Matouš z Černé Hory, chápeš, on se tak jmenoval, bůhvíodkud to pivo přivezl…“ „Ale to ne! Tady přece píšou z Černé Hory!“, zaječel Lojzek a vypadalo to, že má na krajíčku. „Já vám ukážu!“, dodal a zalistoval se dál sžírán hrůzou, neboť první stránka a rok 1281 se rychle blížila. Když užuž propadal beznadějí, ještě jednou zajásal: „1286! Borzyslaw aj jest we szkarpu pad! Vidíte, to je přece jasný, musel se opít místním pivem, jak to chcete jinak vysvětlit??“


V tu chvíli však zjistil, že je v domě již sám se spícím kronikářem Proboštem, který rozhodně nevypadal, že by to chtěl vysvětlovat nějak jinak. Sládek Hojsa totiž krátce předtím prohlásil: „Pánové, pojďte zas radši vařit pivo a otázku roku založení necháme na marketingovém oddělení,“ a za souhlasného mručení se ostatní zaměstnanci, včetně již vyspalých ochutnávačů, vrátili zpět do pivovaru. Jeho výstav od té doby počal pomalu ale jistě růst a z letopočtů založení uváděných na lahvích, táccích, sklenicích či ubrusech si může každý spotřebitel vybrat dle libosti.


Čas letí s pivovarem Černá Hora. Rok založení 1530?

...Nebo snad 1286?


...Ne, teď už přece každý ví, že tím správným rokem je, alespoň pro několik následujících let, 1298...

Autor: Kryštof Materna
Vloženo: 14. 1. 2012

Přidejte komentář

Komentáře (0)

Buďte první, kdo přidá komentář ke článku!