Česko-lotyšské pivní souboje, aneb uhájí česká piva svou pověst i ve slepých degustacích?

Souboj první, Praha 27.1.2018

Jaká piva jsou lepší, česká nebo lotyšská? Česká, jednoznačně, řekne vám patrně každý krajan mě nevyjímaje, a i značná většina Lotyšů. Budeme ale hodnotit stejně jednoznačně pivní vzorky z obou zemí, i pokud nebudeme vědět, který je který?

V létě 2017 jsem se vydal na svůj pracovně-studijní pobyt do Lotyšska, který se nyní po roce a půl chýlí ke konci, a ochutnávání piv ze zdejších pivovarů je pro mě přirozeně podstatnou náplní popracovní doby a přímou součástí studijních geografických výzkumů. Prvotní obavy o kvalitu lotyšského piva byly rychle zažehnány, pivo má dozajista kvalitu obstojnou, minipivovary utěšeně vznikají i zde, a tak jsem si brzy začal klást otázku, jak by asi lotyšská piva obstála ve srovnání s českými?

To mě přivedlo k myšlence uspořádat pivní degustaci, na níž se budou podávat vzorky srovnatelných pivních typů z obou zemí, které budou účastníci hodnotit – aniž by ovšem věděli, který z nich náleží českému pivovaru a který lotyšskému. Jak si můžete snadno dovodit z podtitulu, degustace proběhla a je tomu, pravda, již nějaký ten pátek, přesněji řečeno 52 pátků, tedy jeden rok. Schopnost prokrastinace, jíž jsem vždycky vynikal, jsem během svého lotyšského pobytu vypiloval k naprosté dokonalosti. Myšlenky degustačního česko-lotyšského pivního souboje se zde v Rize ovšem nedávno chytla česká ambasáda s nadšením a ambicemi, které mě zcela zaskočily, a v těchto dnech se již mohutně připravuje akce, jíž se účastní smetánka lotyšských pivovarníků a nejen českých v Lotyšsku působících zastupitelů. Abych vám mohl ve druhém díle tohoto seriálu přiblížit monstrózní přípravy akce, a ve třetím její průběh a výsledky, musím se tedy nyní vrátit k rok starému rozpracovanému tématu a přiblížit vám průběh prvního dějství tohoto degustačního příběhu.

Pozvánka na první česko-lotyšskou degustaci

Kolega z redakčního týmu Pivídek byl myšlenkou uspořádat degustační soutěž českých a lotyšských piv, ostatně jako jakýmkoliv jiným nápadem na uspořádání akce, kde bude hodně piva, nadšen. Záhy jsme tedy začali promýšlet, jak celou akci pojmout, aby bylo dosaženo vyvážených podmínek umožňujících maximálně objektivní porovnávání pivních vzorků z obou zemí. Šlo o dvě klíčové otázky: jak vybrat srovnatelné vzorky a jak dostat lotyšská piva do Prahy, aby cestou neutrpěla a neměla proti domácím vzorkům nevýhodu?

Výběr vzorků jsem pojal, připouštím, trochu sobecky. Shodli jsme se vcelku snadno, že degustační soutěž bude mít 5 kol, kde budou v jednom kole soutěžit piva z velkých průmyslových pivovarů, v jednom piva z menších regionálních pivovarů a ve třech zbývajících piva určitých stylů z minipivovarů. Nakoupil jsem tedy v Lotyšsku po pěti pivech od každého vzorku dle svého uvážení, a oznámil prostě do Prahy kolegovi, ať nakoupí něco srovnatelného a nějak si s tím poradí, vždyť má v České republice pivovarů na výběr víc než dost.

Zadání to nebylo až tak jednoduché, protože lotyšská piva se obecně dělají co do obsahu alkoholu a stupňovitosti poněkud silnější, a najít tak české protějšky, které by těm lotyšským odpovídaly obsahem alkoholu, stupňovitostí a samozřejmě pivním stylem, vyžadovalo několik okružních jízd po pražských pivotékách, ale nakonec jsme dali dohromady těchto 5 soutěžních dvojic:

1. V kategorii světlý ležák z velkého průmyslového pivovaru bylo lotyšským vyzyvatelem pivo Cēsu premium, jedenáctka, která mi tou dobou ve své plechovkové podobě umožňovala přežít depresivní listopadové a prosincové týdny tmy a šera bez vážnější psychické újmy. Jako český protějšek jí postavil jedenáctistupňový Kozel.
2. Malých průmyslových pivovarů není v Lotyšsku mnoho, tuším, že tři, a tak jsem zde měl výběr poměrně jednoduchý a zvolil pivo Bauskas Gaišais (gaišais = světlý, tumšais = tmavý, alus = pivo, kdybyste se někdy chystali do Lotyšska, k základní konverzaci to stačí), k němuž byl jako odpovídající protivník vybrán Ferdinand dvanáctka.
3. Světlé pivo z minipivovaru za lotyšskou stranu zastupoval Brālis Gaišais, české minipivovary v této kategorii reprezentovala libocká dvanáctka.
4. Tady jsem asi kolegovi zavařil nejvíce, chtěl jsem koupit nějaký svrchně kvašený speciál, a zašel si tedy pro inspiraci do pivovaru Labietis v Rize, který se na svrchňáky specializuje, a když jsem druhý den přišel k sobě, koupil jsem radostně 5 lahví Labietis Bitteru. Pivních stylů znalejší kolega toto pivo nakonec klasifikoval jako polotmavý/tmavý English Ale a dodal, že v pražských pivotékách v požadovaném množství žádná piva tohoto stylu nemají. Nakonec se mu ale podařilo objednat a zdárně vyzvednout lahve odpovídajícího stylu Brown Ale od Albrechta.
5. Jako poslední vzorek lotyšských piv byla vybrána Valmiermuiža Tumšais (kdo dával na lekci lotyšštiny pozor, už ví), a té typově velmi dobře odpovídala černá čtrnáctka od Matušky.

Piva jsme tedy měli a mohli jsme začít řešit otázku druhou, jak dostat všechna piva do chladících prostor pivovaru Nuselské Hovado. V rámci objektivity jsme tedy během mého leteckého přesunu do Prahy byli v kontaktu a simulovali podmínky panující během transportu i s českými pivy. Citujme zde podrobněji z dochovaného Karlova zápisu doplněného příslušnou fotodokumentací:

"20.1.2018 19:23 - Nákup vzorků, Kryštof ukládá lotyšské vzorky do své lednice v Rize, ve stejný čas ukládám české vzorky do lednice v Praze.

"22.1.2018 16:15 - V den Kryštofova odletu vytahuji piva z lednice s cílem simulovat anabázi jejich lotyšských protějšků."

"22.1.2018 16:30 - Ukládám piva do tašky a po dobu Kryštofovy cesty autobusem na letiště s nimi hodinu cestuji kolem bloku."

"22.1.2018 17:30 - Třískáním tašky o zem napodobuji průběh letištního odbavení v Rize."

"22.1.2018 18:12 - Kryštof volá, že na letišti v Rize vypadla elektřina, proto i já vyhazuji pojistky u sebe doma."

"...Stejný obrázek, pouze pojistky jsou již vyhozené."

"22.1.2018 18:54 - Dodávky elektřiny na rižském letišti se naštěstí podařilo obnovit, a jelikož je v zavazadlovém prostoru chladno, ukládám piva zpět do lednice a věřím, že mám odpracováno."

"22.1.2018 20:02 - Bohužel se nad Polskem objevují turbulence, a proto následujících 20 minut zuřivě třesu lednicí."

"22.1.2018 20:53 - Simulace pražského handlingu, který je opravdu drsný."

"22.1.2018 22:38 - Česká a lotyšská piva se konečně shledala a až do degustace prožila život ve stejných podmínkách pospolu."

Jak vidíte, pro objektivitu jsme udělali skutečně maximum, a v následujících dnech jsme tak již mohli přikročit k finálním přípravám degustace samotné. Ta proběhla v prostorách Pivního baru pivovaru Dědkův mlýn na pražské Malovance. Do degustace se nakonec přihlásilo 24 účastníků, kteří hodnotili na škále od 1 (nejlepší) do 6 (nejhorší) vzhled (barva, pěna), vůni, chuť a jako hlavní kategorii celkový dojem z nabízených vzorků.Protože kapacity podniku neumožňovaly umístit všechny do jedné místnosti, rozdělili jsme účastníky na dvě skupiny, přičemž jedna v zadní místnosti sledovala fotoprezentaci z lotyšských pivních cest, kterou jsem vedl já, a druhá absolvovala degustaci, kterou vedl Karel a organizačně pomáhaly zajišťovat Silva s Maruškou, přičemž po skončení programu se obě skupiny prohodily.

Momentka z přípravy: Nekompletní organizační tým, prozatím z větší části i střízlivý

Momentka z degustace: Karel vypadá, že nastoluje konečné řešení otázky abstinentů, ale dle úsměvů účastníků snad říká něco méně závadného

Hodinové promítání fotek z cest zde bohužel není možné přiblížit v celé jeho úchvatnosti, mohu zde tedy jen v krátkosti zmínit, že fotky hned zpočátku skutečně rozzářily tváře přítomných bezstarostnými slunečnými obrázky ze srpnových cest, pokračovaly fotkami pivovarů mezi stromy hrajícími všemi barvami babího léta, a dále fotkami z října a listopadu, kdy bylo stále těžší až postupně nemožné stihnout ještě po práci návštěvu pivovaru za denního světla, a nakonec dorazily stále trudomyslnější diváky temnými a beznadějně sychravými fotkami z výletů v prosinci a začátku ledna. Po zdařilé fotoprezentaci bylo tedy zahájení degustace pro moji skupinu skutečným vysvobozením před depresemi.

Momentka z promítání

Počítání zapsaných výsledků a průběžné výsledky degustační soutěže se ovšem nečekaně proměnilo v obdobně dramatickou záležitost jako promítání fotek. Všichni účastníci i organizátoři na začátku tipovali jednoznačné vítězství českých piv. Zatímco jsem ale konejšil citlivější účastníky promítání fotek, že to v tom Lotyšsku zas tak zlé není, a že už se dny zas prodlužují a pohled na zamrzlé moře má také své kouzlo, Karel horečně sčítal body z degustačních archů a od jeho stolu k nám doléhaly následující informace:

1. Kolo: Lotyšská piva se ujímají vedení 1:0!

V hlavní kategorii „Celkový dojem“ poráží pivovar Cēsu českého Kozla nejtěsnějším možným rozdílem o půl bodu 93,5:94, a lotyšské pivo vítězí i v dílčích kategoriích „Vůně“ a „Chuť“. Navrch má český favorit pouze v kategorii vzhled. Pro české pivaře tedy na úvod pořádný šok.

2. Kolo: Lotyšská piva navyšují vedení na 2:0!

Zkoprnělí čeští pivaři záhy dostávají další tvrdý direkt, a i já, který jsem přece jenom lotyšská piva bral tak trochu za svoje a skrytě jim fandil, se začínám obávat, aby se nám degustace nevymkla z rukou, a zda jsme při přípravách a při snaze o maximální objektivitu neudělali nějakou zásadní chybu. BauskasGaišais totiž poráží Ferdinanda na celkový dojem o 3 body, vítězí také v kategorii „Vůně“, zatímco Ferdinand uhájil „Vzhled“ a „Chuť“. Všechny výsledky ve všech kategoriích jsou dosud velice těsné, ale co naplat, v hlavní kategorii mají zatím lotyšská piva výsledky lepší a ve zbývajících třech kolech jim stačí získat už jen jediný bod, aby ovládla celou degustaci!

3. Kolo: Česká piva snižují na 1:2.

V kategorii světlého piva z minipivovaru se české piva konečně probouzí z letargie, a libocká dvanáctka si tentokrát nad protějškem z pivovaru Brālis připisuje naprosto přesvědčivé vítězství. V celkovém dojmu vítězí o plných 18 bodů, a přesvědčivě vítězí i ve všech dílčích kategoriích, u vzhledu dokonce největším rozdílem, který byl během soutěže zaznamenán – 54,5:88, tedy o 33,5 bodu.

4. Kolo: Česká piva srovnávají na 2:2!

V tomto kole jsem očekával, že lotyšská piva budou sahat po celkovém vítězství, piva z pivovaru Labietis totiž patří skutečně k tomu nejlepšímu, co lotyšská pivní scéna nabízí. Brown Ale z frýdlantského pivovaru Albrecht ale v náročném souboji obstál a pomohl českým pivům srovnat v soutěži krok. Albrecht stlačil známky za celkový dojem na zatím nejlepší výsledek 63 bodů, a přestože Labietis se mohl pyšnit rovněž vynikajícím výsledkem 69,5 bodu, na vítězství to nestačilo. Albrecht navíc potvrdil převahu i v ostatních kategoriích – velmi těsně v chuti a s přesvědčivým náskokem více než 10 bodů ve vzhledu a vůni.

5. Kolo: Česká piva vítězí 3:2!

Obrat je dokonán, české piva vstala z mrtvých, v posledním kole urvala vítězství na svou stranu a nakonec tedy potvrdila pozici favorita soutěže. Do posledního kola piva obou zemí podle bodů zjevně vyslala to nejlepší, co měla, tmavá Valmiermuiža vylepšila nejlepší hodnocení mezi lotyšskými pivy na 64 bodů, avšak Matuškova čtrnáctka triumfovala vůbec nejlepším výsledkem v celkovém dojmu mezi všemi vzorky – 57,5 bodů. Valmiermuiža si jako cenu útěchy odnesla dílčí vítězství v chuti a vůni, naopak ve vzhledu triumfoval Matuška vůbec nejlepším výkonem celé soutěže, kdy od 24 degustátorů dostal pouhých 39 bodů.

Česká piva dostala od svých lotyšských protějšků nečekaně zabrat, ale v soutěži nakonec obstála. Po sečtení všech bodů nakonec zvítězila ve všech kategoriích. V té hlavní poměrem 369:396,5, výrazný byl pak celkový rozdíl zejména u vzhledu (85,5 bodu), zřetelný i u chuti (24 bodů) a těsný pouze u vůně (8 bodů). Lotyšská piva si ale připsala cenná 2 dílčí vítězství v celkovém dojmu, a ovládla část degustace týkající se vzorků z průmyslových pivovarů. V podkategorii vůně pak dokonce lotyšská piva zvítězila ve třech z pěti kol, další dva dílčí úspěchy zaznamenala v chuti a pouze v kategorii vzhled nezaznamenala ani čestný úspěch. Detailní výsledky si můžete prohlédnout v následující tabulce.

Dokážou české piva potvrdit převahu i na lotyšské půdě a i při hodnocení ne-českými degustátory? Honosné prostory české ambasády v Rize, kde jinak usedají státníci a byznysmeni, se o tom přesvědčí již za pár dní, a jakmile se nám je pak podaří uklidit a učinit znovu honosnými, budeme vás o tom záhy, tedy tentokrát za méně než rok, informovat.

Poslední momentka: Degustátoři v plné práci