Africká královna ve Vrchlabí

Dneska to bude krátké, ale přesto se s vámi musím podělit o jeden nepravděpodobný nedávný nevšední zážitek. Předminulou sobotu 12. srpna jsem se zúčastnil Krkonošských pivních slavností ve Vrchlabí. Pravidelnější čtenáři jistě tuší, že nemohou počítat s nějakým zevrubným, či nedej bože faktickým, popisem této akce. Klasický festival, no, bylo tam hlavně regionální pivo, langoše, zahrál Olympic a já se opil - pic, takový standard, dalo by se říct. Abych přece jen tedy něco konkrétního uvedl, velice jsem si pochutnal na svrchně kvašených pivech z nového hořického pivovaru Jungberg. Ale dost už o festivalu, který hraje v příběhu významnou, ale snad mohu říci, že ne hlavní úlohu.

K účasti na této akci, které jinak v oblibě příliš nemám, mě přesvědčil můj plzeňský kamarád Jirka, téměř slepě fanatický sběratel pivních etiket (ne ale vážně, on je opravdu téměř slepý). A snad nebudu přehánět, když řeknu, že i také relativně známá postava českého pivního rybníčku, s jehož neodbytnými a originálními pokusy, jak získat vysněný kus papíru, se setkal nejeden z českých pivovarů. Nuže a Jiří tentokrát využil svých nesporných vyjednávacích schopností a přemluvil k účasti na slavnostech také svoji exotickou kamarádku Faizu z Ghany, která je za ním na návštěvě. A to ještě dodám, že Jirkova rozsáhlá síť pivních kontaktů sahá až do světa imaginárních postav, protože přímo ve Vrchlabí na nás čekal Krakonoš. Tedy přesněji řečeno kamarád Luba, který tuto známou postavu na akci dokonale ztělesňoval. Dlouhé bílé vlasy, hustý vous stejné barvy, zelený plášť a vycpaná sojka udavačka (vše vlastní!) vás dokonce mohli zmást, jestli do údolí nesestoupil opravdový Pán hor. Toto podezření bylo snad rozptýleno, když promluvil s moravským přízvukem, protože jestli je pravý Krakonoš Moravák, bude už s východní částí naší republiky úplně k nevydržení.

No zkrátka, byli jsme jistě už od pohledu zajímavá čtveřice – slepý sběratel etiket, muslimská černoška, Krakonoš a já (já na pohled pobavím vždy, ani se nemusím snažit). Odpoledne slibovalo standardní zábavu, krev se v alkoholu ředila stále více, snad jen Faiza nevypadala úplně přesvědčená o tom, že její cesta za českou kulturou byla dobrý nápad. Ne snad, že by si úplně přísně vykládala doporučení svého náboženství – pivo si v malém množství dala. Nicméně příprava z její domoviny byla zákonitě chudá a moc asi nepomohl ani intenzivní rychlokurz, který ji Jirka, jak ho znám, dozajista poskytl.

O to více nás překvapila, když se na naše ne zcela vážně míněné hecování zvedla a přihlásila se do soutěže v exování piva! Roztomilá podivnost, řekli byste si asi. No, možná ne, protože správně tušíte, že o tom bych článek nepsal. Ale rozhodně si to řekli návštěvníci festivalu a také moderátor akce, který si mimochodem své rádobyvtipné kvazirasistické poznámky mohl nechat. První kolo bylo čistě ženské a s Faizou se ho účastnily další dvě odvážlivkyně. Pila se třetinka a obě dámy byly sotva v půlce, když její obsah zmizel v čase kolem tří vteřin ve Faizině žaludku. To už diváci značně zpozorněli, ale určitě nečekali další průběh.

Ve finálovém souboji s vítězem mužské části „soutěže“ se už pil půllitr a následoval asi za čtyřicet sekund po kole prvním. Mimochodem jestli jsou mé informace správné, mužským vyzyvatelem byl zaměstnanec, ne-li přímo sládek přítomného pivovaru Hostivar. Nikdo (včetně mě, nutno přiznat) rozhodně nečekal, co se stalo – v těsném souboji Faiza vyžunkla pivo za pět vteřin a vyhrála! Diváci, včetně nás, z toho byli doslova u vytržení a Faiza nakrátko překonala ve fotografovanosti i Krakonoše. Jen si to představte – muslimská černoška vítězem soutěže v exování piva ve Vrchlabí. Docentu Konvičkovi by z toho asi praskla žilka (škoda, asi tam nebyl). Život zkrátka někdy vytvoří něco, co by se snad ani nedalo vymyslet. Já se osobně znám s pravděpodobnou držitelkou afrického rekordu...a vy, pokud organizátoři dodrží slovo, už budete vědět, co dělá bodrá černoška na plakátu příštího ročníku pivních slavností.

Faiza při svém hvězdném okamžiku. Teď to sice vypadá, že Hostivařič mírně vede, ale jak se ukáže záhy, přepálil start. A taky si neodpustím poznámku, že víc bryndá.

P.S. Když jsem se Faizy ptal, jak to zvládla, řekla, že to prostě pila jako vodu. A k její cti je třeba dodat, že přestože pokračovala v umírněném pití až do půlnoci, vypadala z nás tří popíjejících (Krakonoš pil v duchu své moudrosti a majestátu méně) zdaleka nejstřízlivěji...