Nové řecké báje a pověsti: Dípsos a Býros

Boj minipivovarů o místo na Slunci proti pivovarským obrům v zemi pod Olympem skutečně připomíná marný boj lidí proti bohům.Zatímco jinde v Evropě, a to i v nepivním Středomoří, poslední dobou vznikají každoročně nové pivovary po stovkách, v Řecku se minipivovary dodnes nevyskytují prakticky vůbec, a trhu zcela dominují značky Athenian a Mythos, za nimiž stojí skutečně skoro jako bohové globální pivovarské skupiny.

Čím si tedy řecké minipivovary nahněvaly bohy, že na ně byla uvržena kletba, která jim brání v existenci? Spor lstivého sládka Dípsa a pyšného boha Býra vám dozajista mnohé ozřejmí.

Řecko-český slovník:
Býra = pivo
Fytó = rostlina
Dípsa = žízeň
Chrysós = zlato
Efthýni = zodpovědnost

Za starých časů se lidé báli bohů. Kdo se nebál bohů, bál se střízlivosti. Lstivý sládek Dípsos neměl strach ani z bohů, ani ze střízlivosti.

Dípsos žil ve městě Chrysós a rozhodl se, že v něm postaví stejnojmenný pivovar. To se mu podařilo za krátkou dobu, ale jedna věc tomu scházela – neměl chmel ani jinou plodinu, která by jeho pivu dodávala nahořklou chuť.Přemýšlel proto, jak by přiměl bohy, aby mu s jeho problémem pomohli.

Mezitím se rostlinný bůh Fytós dostal do sporu s Býrosem – bohem piva, oken a opic. Protože se Býros rád vytahuje a předvádí se s kdečím už od počátku věků, došla Fytóovi trpělivost a uzavřel s ním sázku. Býros měl vypít dvacet sudů piva, jenže i přes svoje velké sebevědomí a močový měchýř sázku prohrál. Fytós potěšený ze své výhry připomněl Býrovi, že by rád dostal to, co mu patří, tedy jeden sud piva, na kterém se předem dohodli, že Fytóovi dá (tentokrát zdarma), pokud v sázce neuspěje. DomýšlivýBýros se nechtěl jen tak nechat zahanbit a proto zapíral svoji porážku. Odbyl svého druha tím, že si žádnou sázku nepamatuje, tudíž mu nic splácet nebude.

Dípsos se doslechl brzy o sporu dvou bohů a přišel za Fytóem: „Vím, že se hněváš na Býra za jeho podraz. Pomoz mi s otevřením pivovaru, mám vše potřebné, jen jedno mi schází. Potřebuji chmel. Nemusíš již žádat svoji výhru od Býra, ale u mě budeš pivo pít, kdykoli na něj dostaneš chuť.“

Fytós přikývl a navštívil Dípsův pivovar. Jak se procházel kolem dokola, plival na zem a ze země vyrašily stonky mladého chmelu. Za chvíli se celé okolí pivovaru Chrysós zelenalo a Dípsos se dal s nadšením do vaření.

O novém pivovaru se začalo všude mluvit, i bohové se o něj začali zajímat. Jediný Býros se mohl vzteky upít. Byl žárlivý a nemohl dopustit, aby lidé i bohové pili konkurenční pivo. Do té doby se v celé zemi pilo jen pivo Býrovo, jediný nápoj, který zaručil pořádnou opilost. Nejprve se chtěl pomstít Fytóovi za to, že dopomohl Dípsovi k jeho podnikání. Počíhal si tedy na něj, když Fytós odpočíval ve své komnatě, a zaplavil celou místnost silným ležákem. Topící se bůh se snažil zapustit kořeny stromů a vyšplhat po nich nad hladinu pěny, ale protože se přitom několikrát nalokal silného ležáku, utopil se pod vlivem alkoholu. Když Býros zahubil Fytóa, obrátil svůj hněv proti Dípsovi. „Jdi,“ poručil Střízlivosti, „odveď mysl Dípsa do říše abstinentů, tak nebude již chtít vařit pivo a už nikdy nezažije pocit opilosti.“ A Střízlivost šla. Tu spatřil Dípsos, jak se směrem k pivovaru ubírá Střízlivost. Popadl deku a provazy, seběhl ke dveřím a čekal, až Střízlivost vejde. Nic netušící Střízlivost prošla dveřmi, a vtom okamžiku přes ní Dípsos přehodil deku a svázal ji provazy. Takto ji odvedl a zavřel do komory. Teď už Střízlivost nemohla nijak zabránit jeho opilosti.
Dípsos měl neustále kocovinu, jeho zaměstnanci také. Všichni žili v jednom velkém okně. V zemi nastal zmatek, nikdo pořádně nepracoval, komunikace vázla, bolest hlavy neměla konce. Po Býrově pivu nebyla poptávka. Lidé o něj ztratili zájem, protože byli neustále podnapilí, a střízlivost se nikdy nedostavila.

Býros rozhořčen promluvil s Efthýni, bohyní zodpovědnosti. „Dípsoszvrátil na zemi všechen pořádek, o moje pivo už nikdo nestojí, jen ty můžeš osvobodit Střízlivost a poslat ji zas mezi lidi.“

Bohyně Efthýni sestoupila na zem, pronikla do komory s vězněnou Střízlivostí a osvobodila svoji přítelkyni. Sotva byla Střízlivost na svobodě, chopila se Dípsovy mysli a odvedla ji do světa abstinentů. Dípsos tak ztratil veškerý zájem o pivo i jeho vaření. Střízlivost začala opět procházet příbytky, bolesti hlav ustávali, lidé si začínali opět rozumět.

Lstivý Dípsos tušil, že se nakonec Střízlivosti podaří jeho mysl urvat do svých spárů, a tak už před časem vymyslel plán. Nakázal svému pomocníku v pivovaru: „Až začnu přemýšlet jako abstinent, musíš přesvědčit Střízlivost k dočasnému navrácení mé mysli do původního stavu.“ Dípsův pomocník tak učinil. Naléhal na Střízlivost, ať vrátí Dípsovi jeho mysl alkoholika, jen aby mohl ochutnat a zhodnotit novou recepturu. Nikdo jiný totiž není takový znalec jako sám Dípsos. Střízlivost se tedy jeho přání podvolila a Dípsos brzy spěchal do pivovaru. Vystrojil hostinu na oslavu svého návratu mezi alkoholiky, sezval přátele a na nic jiného už nemyslel. Chtěl pronést přípitek, ale než se stačil napít z poháru, stála za ním dychtivá Střízlivost a rozhněvaný bůh Býros.

Krutě trestali bohové smrtelníky, kteří si nevážili bohů a božských zákonů. Odvést Dípsovu mysl do říše abstinentů byl příliš mírný trest. Musí vařit pivo nejlepší kvality, a když jej konečně dovaří a zlatý mok se uleží, celý svůj výtvor vylije do řeky mrtvých. Znovu a znovu opakuje Dípsos marnou práci a jeho utrpení nikdy nekončí.