Přepište dějiny, Česká republika má nejvíce pivovarů na obyvatele na světě!

V nejbližších týdnech mezi námi přivítáme jubilejní třístý pivovar, ale již současný počet 291 činných pivovarů (na konci března 2015) znamená při zhruba 10,5 milionech obyvatel přes 27,5 pivovarů na milion obyvatel. Takového čísla skutečně nedosahuje žádná jiná země na světě, v těsném závěsu se momentálně nachází Island, Monako a Lichtenštejnsko, a nejbližší srovnatelná země, Rakousko, již má „pouze“ nějakých 23,5 pivovarů na milion obyvatel. K tradičnímu prvenství ve spotřebě piva na obyvatele nám tak od letoška přísluší další, podle mého soudu ještě významnější primát.

Co je na této události fascinující snad nejvíce je fakt, že o tom u nás v podstatě nikdo neví. Čekali byste napjaté polemiky, spory a spekulace v médiích, kdy to konečně nastane, a bujaré oslavy po celé republice po oficiálním potvrzení tohoto prvenství? Možná jinde, ale v českých médiích se zatím v souvislosti s pivem pouze dočteme převážně pesimistické zprávy ve smyslu, že se české pivovarnictví nachází v krizi kvůli klesající spotřebě piva, kvůli přesunu lidí z restaurací domů k lahvovému pivu, kvůli působení nadnárodních společností na českém trhu, nevyjasněné situace ohledně privatizace Budějovického Budvaru atd., atd., mezi čímž působí zmínky o zakládání minipivovarů jako sice světlý, ale pouze chabý paprsek naděje ozařující ponurý pohled na skomírající české pivovarnictví. Situace je přitom ve skutečnosti zcela opačná – nikde jinde na světě si pivař nemůže vybírat z tak široké nabídky pivovarů jako právě v České republice.

Skutečně, srovnáme-li počty pivovarů v jednotlivých zemích v přepočtu na obyvatele dané země a opíraje se výhradně o důvěryhodné zdroje s pravidelně aktualizovanými daty o nových pivovarech a úplnými informacemi o počtu všech činných pivovarů v dané zemi (tedy buďto oficiální data svazů pivovarníků v těchto zemích, případně servery kvalitou a propracovaností souměřitelné s Pivídkami, kterých na světě skutečně není mnoho), a vydělíme-li získaná data počtem obyvatel v jednotlivých zemích, spatříme trend posledních let na první pohled.

Prvním zřejmým závěrem je, že počet pivovarů roste prakticky všude – tedy zakládání nových minipivovarům je trendem minimálně celoevropským. Druhým, pro našince potěšitelným závěrem je, že Česká republika se v posledních pár letech přehnala přes všechny tradiční i nové pivní velmoci a loni s téměř 27 pivovary na milion obyvatel vystřídala dosavadního lídra – naše jižní sousedy z Rakouska. Graf níže to dokládá více než názorně.

Dobytí pivního světa – usednutí České republiky na trůn mezi zeměmi s největším počtem pivovarů na obyvatele. 

Sir Winston Churchill prohlásil, že nevěří statistice, kterou si sám nezfalšoval. Rozumím tomu, já také ne, proto bych nyní rád trochu přiblížil metodiku výpočtu, která byla přirozeně volena tak, aby Česká republika vyhrála, nicméně i tak si myslím, že s ní nelze než souhlasit. Případné nejasnosti ukážu na několika příkladech dalšího zajímavého jevu – zatímco v České republice o tom, že jsme zemí s největší koncentrací pivovarů na světě, prakticky nikdo neví, v řadě dalších zemí je o prvenství své vlasti naopak řada lidí skálopevně (a mylně) přesvědčena:

1. Německo

Snad vždy v historii bylo Německo zemí s jednoznačně nejvyšší koncentrací pivovarů na světě, na tom nic nezměnily ani obě světové války, ani dělení a následné sjednocování země. Němci však osudově zaspali současnou dobu zakládání minipivovarů. Jak vidíme z grafu, v posledním čtvrtstoletí zde počet pivovarů stagnuje, a tak z trůnu po roce 2000 sesadilo Němce nejprve Rakousko a následně předběhla řada dalších zemí.

Pokud se ovšem podíváme na Německo blíže a zaměříme se konkrétně na Bavorsko (počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou), zjistíme, že zde je hustota pivovarů stále mnohem vyšší než u nás – okolo 50 pivovarů na milion obyvatel. Chceme-li tedy vidět Českou republiku na vrcholu, musíme kalkulovat s celými státy, nikoliv s menšími územními jednotkami.

2. Švýcarsko

Údaje o počtu pivovarů ve Švýcarsku z různých zdrojů dávají na první pohled až nesmyslně rozdílné výsledky. Některé zdroje tak hovoří o zhruba 100 pivovarech v loňském roce, jiné až o 350. Vysvětlením je, že švýcarská legislativa umožňuje získat status pivovaru a povolení oficiálně prodávat pivo i podnikům, které bychom jinde řadili spíše mezi domovarníky. Jde o vaření piva jako hobby ve velmi malém množství okolo 10 hl ročně, které sice může být prodáváno, ale tyto prodeje rozhodně nemohou dotyčným stačit jako ani vedlejší natož hlavní zdroj příjmů. Zatímco u nás by musel takovýto pivovar projít nekonečnou řadou byrokratických procedur, než získá oficiální status pivovaru a může pivo legálně prodávat, ve Švýcarsku je situace o poznání jednodušší.

Abychom tedy srovnávali srovnatelné, je dobré u Švýcarska (a některých dalších, zejména skandinávských zemí) tyto domovarníky, vařící pivo v minimálním množství, občasně a jejichž pivo není nikde veřejně a stále na čepu, ze sledování vypustit – švýcarské zdroje naštěstí tyto typy pivovarů od sebe zřetelně odlišují. Pokud bychom ale lpěli na legislativní stránce věci, pak by nejvíce oficiálních pivovarů na světě mělo skutečně Švýcarsko.

3. Monako, Lichtenštejnsko a další ministáty

Měříme-li něco v přepočtu na obyvatele, pak u zemí s minimálním počtem obyvatel máme vždy problém. Jakákoliv změna vstupních dat způsobí obrovské změny ve výstupech. Proč bylo se zveřejněním epochálního triumfu českého pivovarnictví vyčkáváno až do nynějška (a že se na to třesu už několik let) a nebylo publikováno již loni po předehnání Rakouska? Z jednoduchého důvodu – musel jsem počkat, až předběhneme i Monako s méně než 40 tisíci obyvatel a jediným pivovarem. Česká republika tedy musela založit, abych byl přesný, 286 pivovarů na to, aby předstihla Monako s jediným podnikem. Co by se tedy stalo, kdyby s nyní Monačané založili pivovar druhý? Kromě toho, že by polovinu redakčního týmu Pivídek na místě sklátil infarkt, by Čechům nezbylo, než za to vzít a nově založit dalších 286 pivovarů. Nebo jeden monacký srovnat se zemí, příípadně začít po vzoru českých tenistů hromadně přesouvat své trvalé bydliště do Monaka, tak aby snižováním počtu obyvatel u nás relativní síla našich pivovarů rostla, a populačním růstem v Monaku naopak slábla. Prvenství před těmito zeměmi je tedy pro nás stále velice vachrlaté.

4. Velká Británie, Dánsko, USA

Tyto země již neohrožují české prvenství silou statistiky, jako spíše silou svého sebevědomého přesvědčení, že největší koncentrací pivovarů na světě disponují právě ony. Tak například publikace „Good Beer Guide 2015“, vydaná britskou komunitou Campaignfor Real Ale (CAMRA) bez náznaku pochybností usazuje na trůn zemí s největší hustotou pivovarů Velkou Británii – jak jinak. Článek oslavující britské prvenství (naleznete jej zde) se totiž o jiných zemích pro jistotu vůbec nezmiňuje, spoléhaje zřejmě na to, že při aktuálním počtu 1285 činných pivovarů se prostě Spojenému Království nikdo nemůže ani přiblížit. Číslo je to jistě úctyhodné, ovšem při necelých 65 milionech obyvatel to dělá jen nějakých 21 pivovarů na milion obyvatel. Takže drazí kolegové pivaři za English Channelem, obohatili jste pivní kulturu světa o mnohé – fenomén zakládání minipivovarů se skutečně v 70. letech zrodil u vás, ale hustotou pivovarů proti Čechům v dnešní době bohužel – nemáte nárok.

Podobně suverénně znějí zprávy z Dánska (např. tento článek) . Dánsko zažívalo pivní boom srovnatelný se současnou situací u nás zhruba v letech 2004-2010, tedy v době kdy taková dynamika zakládání minipivovarů byla skutečně unikátní. I tak ale Dánové nikdy nedohnali ani tehdy vedoucí Rakousko, a po roce 2010 navíc začal tamní trh minipivovarů být pomalu nasycený a tempo zakládání minipivovarů povážlivě kleslo. Současný počet pivovarů je i podle nejoptimističtějších zdrojů okolo 120 činných pivovarů. Na zemi s méně než 6 miliony obyvatel je to skvělé číslo, ale znovu – dělá to nějakých 20-21 pivovarů na milion obyvatel, takže dánští kolegové možná zvítězili a Čechy předběhli v celosvětovém výběrovém řízení na vhodné dokončení rčení „ožralej jak…“, ale v hustotě pivovarů proti České republice jsou rovněž bez šance.

Jistě nepřekvapí, že také za oceánem jsou obecně za zemi s největší koncentrací pivovarů na světě zcela samozřejmě považovány Spojené státy. Z tamních studií a článků snadno nabydete pocit, že minipivovary jsou v podstatě americký vynález, a něco podobného ve zbytku světa neexistuje a je vlastně nemyslitelné. Znovu – aktuální počet téměř 3500 pivovarů je fantastický (uvážíme-li, že okolo roku 1980 jich zde nebyla ani stovka), některá města či oblasti jsou skutečně nepřekonatelná – například mezi pivaři známý Portland ve státu Oregon na západním pobřeží, město s necelými 600 000 obyvateli a více než 50 pivovary (!), ale vezmeme-li průměr za celou zemi, tak jsme na méně než 11 pivovarech na milion obyvatel – to v Evropě v současnosti sotva odpovídá zemím jako Francie nebo Itálie. Mimo Evropu a Severní Ameriku (případně Austrálii a Oceánii) je pak již současný fenomén zakládání minipivovarů mnohem slabší, a země souměřitelné s evropskou špičkou zde nenalezneme.

Takže co z toho plyne, Češi? Po dlouhé době si zase můžeme říci, že jsme v něčem „nejlepší“, a ani to kupodivu není prvenství, za které bychom se měli stydět. Bylo by dobré, kdybychom to dokázali, neříkám prodat, ale aspoň dávat najevo tak hlasitě, aby si toho alespoň někdo všiml.

Možná vás nakonec bude zajímat, který že nový pivovar byl tím, který posunul Českou republiku k tomuto historickému prvenství. Inu, těžko říci, přesná data, kdy ten který podnik se oficiálně stal pivovarem, se určují nesnadno, nicméně z databáze Pivídek (a čemu jinému na tomto poli věřit) vyplývá, že to byl pivovar Příšov u Plzně – restaurace, která vybředla ze zaběhnutých pořádků a začala si tak jako řada další vařit vlastní pivo, v jejich případě však trefili tennejlepší možný čas.

Do Příšova tedy posíláme gratulaci a spolu s místními štamgasty a všemi dalšími pivaři po celé zemi připíjíme na zdraví českého pivovarnictví! Vytrvejme, a za pár let bychom i ty Bavory mohli dát...