Výroční zpráva pivovaru Nuselské Hovado 2015

Úvodní slovo předsedy představenstva

Přesně před rokem jsme pivní znalce prostřednictvím tiskové zprávy informovali o vzniku nového, ryze nuselského pivovaru Hovado. Za minulý rok 2014 a první tři měsíce roku současného se toho událo pro náš nový pivovar mnoho důležitého. Tak především byl pivovar 25. ledna 2014 založen, což byl pro jeho existenci poměrně zásadní milník. Následovalo období raketového růstu produkce, modernizace technologií, zdokonalování výrobních postupů a konečně i nárůst kapacity, díky kterému mohu nyní s radostí oznámit očekávaný růst pivovaru Nuselské Hovado z kategorie „zeptopivovar“ do o řád vyšší kategorie „attopivovaru“. S největšími historickými milníky minulého roku bych Vás proto jménem jednočlenného představensta chtěl nyní seznámit.

Etiketa várky 8 - německého ležáku Weihnachtlicht Kellerbier

Investice, zvyšování kapacity a nová technologická zařízení

Technologické vybavení pivovaru prošlo za poslední rok razantním vývojem. Z ryze amatérského projektu se tak stal projekt, který zůstal zcela amatérský. Základní vybavení pivovaru zůstalo v podobě, o které jsme informovali před rokem – varnu (padesátilitrový, místy prorezlý hrnec) poskytla z válečných přebytků společnost Rychetský Hrnce & Vařečky Pankrác-Humpolec-Kuala Lumpur a.s., základní vybavení ze sady „Mistr Sládek“ potom formou sponzorského daru k Vánocům rodina vrchního sládka. Drobnější techologická zařízení, jako třeba vařečku či sítko, jsem buďto našel v kuchyni, případně zakoupil z vlastních úspor.

Již po třetí várce, kdy pivovar ambiciosně přešel od vaření ze sladového výtažku ku vaření ze základních surovin však bylo jasné, že toto vybavení nestačí. Jako hlavní problém se ukázalo scezování sladu po varném procesu. K tomu běžně slouží zvláštní scezovací nádoba, do které ovšem pivovar nechtěl v této fázi investovat. Jakožto náhradní řešení se na internetových diskusích doporučuje použití pleny, která funguje jako husté síto, na které se poklade slad a prolévá se přes něj voda (tzv. vyslazování). Zde se projevila sládkova fatální neznalost dětské výbavičky, kdy se nešťastně spojila fakta toho, že je stále bezdětný a navíc disponuje pouze starším sourozencem, takže s plenou přišel do styku naposledy někdy ve dvou letech. Lehkovážně jsem si proto řekl, že plena a kuchyňská utěrka musí při procesu scezování poskytnout prakticky stejný výsledek. Teprve po třech hodinách tohoto procesu, který údajně běžně trvá kolem hodiny jsem si uvědomil, že tento předpoklad byl zřejmě mylný a že plena, ačkoliv jejím cílem je zadržování více či méně viskosních tekutin, je tvořena překvapivě dosti řídkou látkou, proti níž je kuchyňská utěrka neprostupným neoprénem. Před další várkou jsem tudíž opět o něco poučenější navštívil poprvé v životě dětské potřeby a zakoupil zde plenu s pěkným motivem žirafy. S ní již proces scezování probíhal výrazně rychleji a po dvou hodinách bylo hotovo. Provozní prostory pivovaru však tímto postupem značně trpěly. Dodnes lze na stěnách místnosti varny (jež je konstruována multifunkčně a mimo varné dny je používána jako kuchyně) do výšky zhruba dvou metrů nalézt při pečlivém zkoumání skrvny na památku těchto dvou várek. Podlaha byla sladinou pocákána natolik, že při neopatrném pohybu mohl člověk zůstat přilepený. Navíc i výtěžnost byla zoufale nízká. Vedení pivovaru proto pojalo odvážný investiční záměr a pověřilo se výrobou domácí, tzv. „dvoukýblové“ scezovačky. Jak název napovídá, jedná se o dvě nádoby, přičemž dno jedné tvoří proděravélé sítko, přes které se scezuje do druhé nádoby, ze které se scezená sladina stáčí pomocí kohoutu. Nebudeme zde zabíhat do technických detailů, které lze najít na internetu, každopádně domácí výroba spočívá v tom, že do dna plastového potravinářského kýble (v našem případě na med) je třeba vyvrtat díry o průměru 2mm ve vzdálenosti 5 mm. To při průměru dna 30 cm dělá přibližně 2800 děr. Po plodně strávených třech hodinách vrtání jsem měl tedy scezovačku hotovou a zápěstí v horším stavu, než teenager s přístupem na internetové stránky pro dospělé.

S přechodem na vaření piva ze základních surovin souvisí i další významná investice pivovaru, kterou byl šrotovník kolumbijské firmy Corona. Tento masivní litinový mlýnek, který rezne už při pouhé přítomnosti balené vody ve stejné místnosti, se po zaučení sládka v jeho používání ukázal jako překvapivě výkonná a kvalitní pomůcka. Při zachování výtěžnosti tak plně nahradil outsourcing šrotování v pivotéce Beergeek, kvůli kterému museli zaměstnanci pivovaru před každou várkou jezdit do tohoto Vinohradského podniku a modlit se, aby místní šrotovník domácí výroby měl nabitou akuvrtačku, kterou využívá ke svému pohonu. S využitím mlýnku na maso (várka 4 a 5) se to pak už vůbec nedá srovnat a důrazně před ním méně zkušené sládky varujeme, i když vám některé zdroje budou tvrdit opak. Přestože se totiž rozdíl mezi "sekáním" (mlýnek) a "drcením" (šrotovník) může zdát čistě sémantický, při vaření piva se jedná o propast mezi úspěchem a problémy.

Přelomovým okamžikem z hlediska expanze a vývoje se pak stalo rozšíření ležáckých sklepů, o kterých jsme vás již před rokem informovali jako o největší kapacitní překážce rozvoje pivovaru. Zakoupením druhé ledničky Zanussi se však tento problém podařilo vyřešit a navýšit kapacitu sklepů dvojnásobně, až na 60 litrů. Původní ležácká lednička byla přesunuta do předsíně pivovaru a slouží primárně skutečně pro dozrávání ležáků. Nová chladící jednotka je umístěna v kuchyni a s vyšší teplotou slouží pro zrání svrchně kvašených piv. Pokud nemá pivovar zrovna žádnou svrchně kvašenou várku, je možné ji využít i k uskladnění dalších potravin, zejména pak piv od konkurenčních výrobců.

Poslední položkou investičních nákladů byla obnova amortizovaného majetku. Jednalo se nejprve o náhradu rtuťového varného teploměru, který byl účetně odepsán při vaření páté várky, kdy jsem ho ve stavu střední opilosti upustil na zem. Podobný osud čekal na hustoměr během várky osmé, když jsem ho oklepával tak vehementně, až se změnil na kompaktní rozkládací verzi. Amortizované položky byly doplněny nákupem elektronického teploměru a zlevněného polského hustoměru. Tato ukázka fortele našich severních sousedů se ukázala být natolik originální a kvalitní, že byla schopna poskytnout hned několik zásadně odlišných výsledků měření i u stejného vzorku, proto byl na várku 10 a dále zakoupen hustoměr prověřené německé značky.

Etiketa várky 4 - polotmavého pšeničného piva Sonnenweden Dunkelweizen

Výstav a hospodářský výsledek

Celkový výstav pivovaru za období 01/2014-12/2014 činil 1,653 hektolitru. V období 01/2015-03/2015 je potom průběžný výstav už 0,535 hl. Hospodaření pivovaru za poslední účetní období přesto skončilo ztrátou 13 481,90 kč. Tento výsledek však není překvapivý ani znepokojující, zejména pokud si uvědomíme, že pivovar musel provést rozsáhlé investice, spotřebitelé se se značkou „Nuselské Hovado“ museli teprve seznamovat a také proto, že pivovar má dle zákona zakázáno cokoliv za peníze prodávat, což příjmové straně roční bilance příliš nepomohlo. Příjmy jsou proto pouze naturální povahy v těch ojedinělých případech, kdy mi za moje pivo byla nabídnuta protihodnota piva jiného, což se ale bohužel příliš často taky nestávalo a většina produkce byla k nelibosti finančního oddělení vypita přímo v pivovaru, či, ještě hůře, rozdána zadarmo.

Na straně výdajové tvoří největší podíl investice (65%), náklady na suroviny a výrobu (24%) a náklady na provoz sládka, což dělá průměrně tak osm piv na den vaření (11%).

Vrchní sládek pivovaru při své náročné práci - pivo se samo nevypije.

Nabízené produkty

Tak předně je třeba upozornit, že zeptopivovar Nuselské Hovado žádné své produkty nenabízí. Většina se vychlastá přímo zaměstnancem a to málo, co nevypiji, skončí vždy u rodiny či nejbližších přátel. Přesto si však dovolím alespoň v krátkosti zrekapitulovat, co všechno jste neměli možnost z naší produkce ochutnat:

(Poznámka: o prvních dvou várkách si můžete přečíst v článku z minulého roku. Pokud by někdo chtěl detailnější informace, například o použitých surovinách nebo i konkrétním receptu, mohu mu poskytnout své zápisky, ve kterých se pravděpodobně nevyzná.)

Várka 3 (ještě s použitím sladového výtažku): Folimanka – světlý ležák. EPM: 12,5%, Obsah alkoholu: 4,9%. Hořkost: 37 IBU. Barva: to už jsem v zápiscích nenašel a znova se mi to počítat nechce.

Várka 4 (od teď už pouze ze základních surovin): Sonnenwenden Dunkelweizen – polotmavé pšeničné pivo. EPM: 11,1%, Obsah alkoholu: 4,0%. Hořkost: 30 IBU. Barva: 30 EBC.

Várka 5: Nus(a)le – English Amber Ale. EPM: 12,1%. Obsah alkoholu: 4,9%. Hořkost: 37 IBU (+chmelení za studena). Barva: 28 EBC.

Várka 6: Christmas IPA. EPM: 14,4%. Obsah alkoholu: 5,7%. Hořkost: 71 IBU (+chmelení za studena). Barva: 23 EBC.

Várka 7 (na základě receptu z várky 4): Jiříkovo vidění – Dunkelweizen (narozeninový speciál kamaráda Jirky Pardubského). EPM: 13,0%. Obsah alkoholu: 4,9%. Hořkost: 29 IBU. Barva: 32 EBC.

Várka 8: Weinachtlicht Kellerbier – německý ležák (s přídavkem dubového dřeva). EPM: 12,0%. Obsah alkoholu: 4,5%. Hořkost: 37 IBU. Barva: 19 EBC.

Várka 9: Vánoční světlá desítka. EPM: 10,4%. Obsah alkoholu: 3,8%. Hořkost: 22 IBU. Barva: 11 EBC.

Várka 10: Vindobona – vídeňský ležák. EPM: 12,6%. Obsah alkoholu: 4,5%. Hořkost: 26 IBU. Barva: 30 EBC.

Várka 11: Krkavec – tmavý ležák. EPM: 13,3%. Obsah alkoholu: 4,9%. Hořkost: 30 IBU. Barva: 47 EBC.

Várka 12: Plzeňský ležák s přídavkem dubového dřeva (nepojmenováno, právě kvasí). EPM: 13,1%. Obsah alkoholu: ?. Hořkost: 40 IBU. Barva: 11 EBC.

V nejbližší době se nemůžete těšit na další verzi Dunkelweizenu, SMaSH IPA (Single Malt and Single Hop – pravděpodobně Maris Otter + East Kent Golding) a English Pale/Amber Ale.

Etiketa várky 11 - tmavého ležáku Krkavec

Výhled do dalšího účetního období

Vzhledem k zákonným omezením lze i v dalším účetním období očekávat, že se pivovar bude pohybovat ve ztrátě. I přes neradostné finanční vyhlídky se ale nechystá přesun výroby, jako u některých větších a výdělečných skupin, jejichž jméno zde již nesmíme uvádět, ba právě naopak jsou plánovány další rozsáhlé investice do zařízení a technologií. Vzhledem k navýšení kapacity a očekávanému zvýšení ročního výstavu až na 2 hektolitry (víc máme zákonem také zakázáno a proto prostě bude produke maximálně 200 litrů, ať už bude litr kolik chce) můžeme navíc hrdě prohlásit, že zeptopivovar Hovado bude vážně atakovat hranici attopivovaru. A že bude tohoto významného milníku skutečně dosaženo, je více, než jisté – zejména proto, že oba tyto pojmy jsem si vymyslel a mohu tedy hranici mezi nimi stanovit, jak se mi to hodí.

Na zprávu o tomto a také o dalších významných milnících si ovšem musíme počkat do příštího Apríla.

P.S. Opravdu to není Apríl, jistě uznáte, že to bychom si na vás vymysleli něco lepšího...

Pro sběratele:

Aktualizované etikety v elektronické podobě si můžete stáhnout níže v archivu rar. Archiv obsahuje jak jednotlivé etikety ve vysokém rozlišení, tak i soubory Word/pdf s rozložením pro tisk, které sám používám. Pokud si tedy tyto soubory vytisknete, dostanete přesnou kopii etiket pivovaru Nuselské Hovado. Tištěné etikety nenabízím, jelikož je už většinou sám nemám a musel bych je znovu tisknout, čili pokud mne z tohoto procesu vynecháte a vytisknete si je sami, bude to pro všechny zúčastněné (a v tomto případě zejména pro všechny nezúčastněné) určitě jednodušší.

Etikety pivovaru Nuselské Hovado ke stažení, várky 1-11 - archiv .rar (53 MB)

Soutěž o pivo Nuselské Hovado - vyhlášení výsledků

Pozorní čtenáři předcházejícího článku o pivovaru Nuselské Hovado si mohou povšimnout, že každou etiketu doprovází vždy jiný text o tom, proč „Alkohol za volant nepatří“. To je typický příklad toho, kdy jsem dostatečně neodhadl dlouhodobý dopad svých nápadů. Z počátku, čili asi do várky 5, šlo totiž vymýšlení těchto sloganů snadno. Brzy jsem se ale ocitl v úzkých a 1. dubna 2015, spolu s uveřejněním tohoto čláku, jsem proto vyhlásil veřejnou soutěž o nejlepší slogan. Ten musel splňovat pouze dvě základní podmínky: být přiměřeně krátký (maximálně 30 znaků), aby se na etiketu vešel a samozřejmě měl být alespoň trochu vtipný. Nebojte se, s tou vtipností to nebyla až tak striktní podmínka - pro srovnání uvádím svých prozatímních 13 důvodů, na které jsem přišel před vyhlášením soutěže:

Alkohol za volant nepatří,...

1. ...neumí řídit.
2. ...patří do žaludku.
3. ...brání ve výhledu.
4. ...nedosáhne na spojku.
5. ...není mu (většinou) 18. [zde by se chtělo dodat “s výjimkou osmnáctileté skotské”, ale to je přesně ten případ, kdy se musí pracovat s omezeným prostorem na etiketě]
6. …spolujezdci potom chtěj taky.
7. …nemá řidičák.
8. …v zatáčkách hrozí rozlití.
9. …nemůže se připoutat.
10. …vždy zklouzne z palubní desky.
11. …má v sobě moc promile.
12. …nemá se ho čím držet.
13. …dojde a pak není co pít.

Návrhů do soutěže se sešlo nakonec poměrně hodně, zejména během našeho 5. veřejného čtení dne 21.5.2015, na jehož konci se také vyhlašovali tři (doufám, že šťastní) výherci, kteří vyhráli každý po jednom domácím pivu Nuselské Hovado - konkrétně světlou třináctku plzeňského typu Folimanka. Dva z těchto výherců zaslali své nápady předem, ale celkový vítěz nakonec vzešel z čerstvého nápadu na veřejném čtení samotném. Slogany výherců jsou:

Třetí místo: Martin K. - Alkohol za volant nepatří, snadno vypění.
Druhé místo: Matouš H. - Alkohol za volant nepatří, zteplá tam.
Celková vítězka: Klára D. - Alkohol za volant nepatří, patří tam alkoholik.

Včetně těchto vítězných návrhů se sešlo kolem čtyřiceti dalších nápadů od desítky autorů, z nichž některé pravděpodobně také použiji bez nároku na honorář - nechte se překvapit za necelý rok v další výroční zprávě pivovaru Nuselské Hovado. A pokud vás do té doby ještě něco napadne, nenechávejte si to pro sebe, dobrých nápadů není nikdy dost...

Etiketa várky 6 - Christmas IPA