Vliv Pivídek na dění na českém pivním trhu je naprosto zásadní. Kdo by o tom snad pochyboval, může se podívat, jaký ohlas vzbudila v prosinci loňského roku povídka „Dějiny pivovarnictví ve městě Havířov“, tepající toto slezské město, které bylo tehdy s bezmála 80 000 obyvateli největším českým městem bez fungujícího pivovaru. Do tří měsíců byl zprovozněn havířovský minipivovar Venuše a letos v srpnu Havířované pro jistotu přidali druhý podnik – Slezský minipivovar. Sousední Karviná ve strachu před obdobným posměchem během roku zprovoznila hned tři minipivovary.
Další velká města, která vycítila hrozbu, že na ně rovněž dojde, si letos pospíšila s otevřením vlastního minipivovaru, například jde o Děčín, Sušici a Cheb. Přesto však existují velká města, která nedbala varování, a vlastní pivovar dosud nemají. A na tato města dojde právě nyní. Komise Pivídek pro udělování statusu pivovar usoudila, že při současném tempu zakládání minipivovarů by v českém prostředí měl být pro města nad 30 000 obyvatel pivovar samozřejmostí, městům nad 20 000 obyvatel se založení pivovaru důrazně doporučuje a výstavbu pivovaru by měla pečlivě zvážit i menší města se statusem okresního města, stejně tak všechny oblasti hojně turisticky navštěvované. Konečně je zcela nepřípustné, aby v české republice existovaly celé okresy, jejichž obyvatelé nemají možnost ochutnat místní pivo. Ony tedy de facto neexistují, protože všechny okresy byly v roce 2003 zrušeny a nahrazeny Obcemi s rozšířenou působností, ale to je nikterak neomlouvá.
Cílem tohoto článku je tedy sestavení jakési Síně hanby českého pivovarnictví. V žádném případě nejde o to se obyvatelům těchto měst a oblastí jakkoliv vysmívat, spíše jde o to jemně naznačit, že založením minipivovaru mohou jen získat – ať již zvýšením pocitu hrdosti mezi místními na své město či region, nebo stejně tak i zvýšením jejich atraktivnosti pro případné návštěvníky. A protože minipivovary v ostatních městech vznikají jak houby po dešti, není nač čekat.
Podívejme se tedy nyní na tento seznam hříšníků mezi českými městy trápící své obyvatele žízní blíže:
1, Teplice (50 728 obyvatel, počty obyvatel odpovídají výsledků Sčítání lidu 2011) – smutným vítězem soutěže o největší město bez pivovaru jsou severočeské Teplice, jediné české město s více než 50 000 obyvateli a přesto bez pivovaru. Tepličané si již pravděpodobně tuto skutečnost sami dopočítali, a nutno říct, že na otevření svého vlastního pivovaru se zde již pracuje – v průběhu roku 2015 by měl v Teplicích začít fungovat pivovar Monopol. Doufejme tedy, že se jej dočkáme co nejdříve.
2, Jablonec nad Nisou (45 255 obyv.) – v případě Jablonce nad Nisou je bohužel situace horší, protože zde zatím žádné informace o plánu na nový minipivovar dosud nemáme. Pokud se tedy rychle neobjeví, město zřejmě v příštím roce převezme od Teplic štafetu se stigmatem největšího tuzemského města bez pivovaru. Apelujeme důrazně na místní, aby tento fakt nebrali na lehkou váhu, a pokusili se zabránit tomu, aby městu k faktu, že je prvním městem, kde byl po revoluci v roce 1989 uzavřen pivovar, nepřibylo další smutné prvenství.
3, Mladá Boleslav (44 778 obyv.) – zatímco dvě výše zmíněná města se mohou částečně hájit svou slabší ekonomickou a sociální situací a nízkou podnikatelskou aktivitou (což ovšem neexistenci pivovaru rozhodně neomlouvá), u bohaté a prosperující Mladé Boleslavi je neexistence pivovaru již zcela nepřípustná. Obrovská automobilka zaměstnávající lidi z celého širšího regionu a jedna z nejvyšších úrovní platů v republice ztrácejí hodnotu, pokud se tito pracující po šichtě nemohou osvěžit místním pivem.
4, Česká Lípa (37 510 obyv.) – město, které si do svého názvu vložilo symbol české státnosti, by mělo věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak svou vlast reprezentuje. Vlastenec, který zde však hledá zahrádku, kde by v letním parnu ve stínu lipových korun svlažil vyprahlé hrdlo českolipským pivem, by však dnes byl trpce zklamán, a to nejen proto, že je listopad. Místní domovarníci by neměli otálet a do příštího léta to napravit – národ často peskovaný pro svou malou průbojnost a nízké sebevědomí to potřebuje jako prase drbání.
5, Tábor (35 198 obyv.) – pivídka „Proč nemá Tábor vlastní pivovar“ vznikla již v listopadu 2011. Na rozdíl od zde rovněž kritizovaného pražského Žižkova si ji ale Táborští k srdci dosud nevzali a svou dávnou husitskou hrdost nepřetavili ve fungující pivovar. Je to tím smutnější, že se jedná o pěkné historické město a Táborské pivní slavnosti každoročně patří mezi nejvýznamnější pivní festivaly v republice.
6, Znojmo (34 097 obyv.) – několik měst se při konfrontaci s faktem neexistence vlastního pivovaru vymlouvá na to, že minipivovar je v jejich těsné blízkosti a jeho pivo je ve městě dostupné, takže místní pivo svým obyvatelům v podstatě nabízejí. Je to lepší než nic, ale na faktu, že pivovar nemají, to nic nemění. Tato města mají tedy dvě možnosti – buďto přilehlou obec s pivovarem anektovat, nebo si založit pivovar vlastní (abychom nebyli nařčeni z rozdmýchávání agrese, pacifisticky orientovaná redakce Pivídek důrazně doporučuje druhou variantu). Historické Znojmo s bohatou pivovarnickou tradicí a teprve nedávno zavřeným pivovarem Hostan je prvním městem, který tuto otázku ve vztahu k vedlejšímu Novému Šaldorfu bude muset vyřešit co nejdříve.
7, Příbram (34 022 obyv.) – obdobnou situaci jako ve Znojmě nalézáme i v Příbrami, kde se pivovar Podlesí nachází sotva 3 km od centra, na území města však přesto neleží. Aby tento fakt příbramští ukryli, donutili dokonce zjevně podleský pivovar uvádět v kontaktních údajích adresu „Podlesí 139, Příbram“, jako by Podlesí bylo součástí Příbrami. Podlesí ale status obce skutečně má, a z řeckého příkladu víme, že falšování statistik se stejně nakonec nevyplácí, jediným přijatelným řešením je tedy i zde založení pivovaru přímo ve městě.
8, Orlová (31 342 obyv.) – slezské město územně prorostlé s Ostravou, Bohumínem a Karvinou by také mohlo tvrdit, že ve svém okolí má pivovarů dost. Tím větší ostudou však ale naopak je, že orlovští svůj vlastní minipivovar doposud nemají. Právě sousední Karviná a Havířov ukázaly, že na zakládání minipivovaru není nikdy pozdě a nemusí zůstat u jednoho.
9, Kolín (31 207 obyv.) – posledním třicetitisícovým městem bez pivovaru je Kolín, u nějž jsou sousední Polepy jen malou a navíc obtížně dostupnou pivní náplastí pro místní. Významný železniční uzel, v němž se často přesedá, musí být schopen nabídnout cestujícím místní pivo. Věděli to odjakživa v Plzni, zjistili to v České Třebové a Kolín si to musí uvědomit co nejdříve rovněž.
Dalšími městy nad 20 000 obyvatel, která nemají vlastní pivovar, jsou Písek, Šumperk, Valašské meziříčí, Litvínov, Uherské Hradiště, Český Těšín, Krnov, Nový Jičín, Kopřivnice, Žďár nad Sázavou, Blansko, Kutná Hora a Jirkov. Založení minipivovaru by si jako prioritu územního rozvoje měli stanovit především v Českém Těšíně (kde byl zatím realizován pouze nepříliš povedený projekt pivovar Sachsenberg, který dosud vlastní pivo nevaří, a co je horší, v sousedním polském Cieszynie jsou fungující pivovary hned dva – zde tedy obdobně jako u České Lípy nejde jen o město, ale o celý národ) a Kutné Hoře, která při své popularitě mezi turisty musí rovněž dbát na to, že reprezentuje celou zemi a značka Dačický vařená (pravděpodobně) ve Velkém Březně a Lorec vařená (pravděpodobně) v Chotěboři ke kvalitní reprezentaci určitě nestačí.
Pokud se podíváme na úroveň někdejších okresů, zjistíme, že i přes pivovarský boom posledních let dosud zbývají 4 okresy bez jediného vlastního pivovaru. Zřejmě si to již uvědomují a premiérový pivovar je ve třech z nich již připravován – to platí pro okres Teplice a již zmíněný pivovar Monopol, dále okres Plzeň-sever, kde si intenzivně pracuje na výstavbě pivovaru Plasy, letos to však již podle všeho nestihnou. Nejintenzivněji se o nezařazení do Síně hanby snažil okres Česká Lípa, kde regionální politická reprezentace jistě naléhala v pivovaru Cvikov na jeho co nejdřívější otevření, a nutno říct, že to nestihla jen o pár dní – první várka piva zde již dozrává a pivovar bude slavnostně otevřen 29.11. Mezi okresy bez pivovaru však v tuto chvíli Českou Lípu zařadit musíme, a místní může utěšovat alespoň to, že budou podle všeho prvním členem Síně hanby, který ji zase opustí.
Nejhorší situace je znovu v okrese Jablonec nad Nisou, kde informace o připravovaném pivovaru nemáme. Okres Bruntál zachraňuje situaci jediným pivovarem v Rýmařově, to ovšem u takto rozlehlého okresu s atraktivním cílem turistů ve Zlatohorské vrchovině rozhodně nestačí. Srovnáme-li počet pivovarů v této západní části Moravskoslezského kraje a částí východní, je nesoulad přímo do očí bijící. K turistickým oblastem zkrátka minipivovary patří, a mohou-li vznikat v ostatních českých velehorách, není důvod, aby nemohly vznikat i ve Zlatých horách, které svým názvem chuť na sklenku zlatavého moku přímo vyvolávají.
Výtku směřovanou na okres Jablonec nad Nisou můžeme rozšířit rovnou na celý Liberecký kraj, kde v současnosti evidujeme všehovšudy 7 pivovarů (z toho pouhé 4 minipivovary), nejméně ze všech krajů v republice. Jakoby se místní nechali uspokojit fenomenálním úspěchem regionálních Svijan na celostátním trhu a zapomněli na neméně důležité zakládání minipivovarů. Vlna jejich zakládání zásadně změnila pivní nabídku ve všech ostatních krajích, pouze Libereckému se stále vyhýbá. Ač Tři Sestry zpívají „Nad Libercem sněží, je to hnusnej kraj…“, oblast mezi Lužickými horami a Krkonošemi má jistě návštěvníkům co nabídnout v zimě i v létě. Nenabídnout však těmto návštěvníkům jako odměnu za náročné aktivity pěší, cyklistické či lyžařské odměnu v podobě minipivovaru na konci cesty je již v dnešní době doslova hazardováním s pověstí kraje. Věřme, že letošní přírůstky v kraji – Frýdlant a právě dokončovaný Cvikov – jsou prvními vlaštovkami naznačující příchod minipivovarské vlny také na Liberecko, které budou hojně následovány.
Také v Plzeňském kraji by bylo záhodno nenechávat vše na bedrech minipivovarů přímo v Plzni a jejím blízkém okolí, případně na Šumavě. Že se například v okresních městech Tachově, Prachaticích a Domažlicích dosud nenachází žádný pivovar, není pro Plzeňský kraj dobrým vysvědčením.
Na závěr dodejme, že kdo z čtenářů má informace o přípravách minipivovarů v postižených městech a regionech, budeme rádi, když se o ně s Pivídkami podělíte. Ještě radši samozřejmě budeme za každý otevřený minipivovar zde. Dohodněme se tedy tak, že si seznam hříšníků přesně za rok zrekapitulujeme, a doufejme, že nám již vyjde podstatně kratší, pokud na něm vůbec ještě nějací zbydou.
Přidejte komentář
Komentáře (0)
Buďte první, kdo přidá komentář ke článku!