Oktoberfest – největší světový pivní (anti)festival

Návštěva tohoto festivalu je pro mnohé pivaře stejnou nutností, jako pouť do Mekky pro muslimy, a kdo tedy na Oktoberfestu nebyl, toho ani za skutečného pivaře nelze považovat. Přiznám se, že můj názor je poněkud kritičtější, festival mě nikterak neláká, a vlastně jsem nikdy nenalezl uspokojivou odpověď na otázku, kterou si kladu už léta – co na tom proboha všichni viděj?

A protože nemám rád lidi, kteří kážou vodu a pijí víno, případně se jakkoliv jinak spojují s nepivními nápoji, a bylo by tudíž trapné, kdybych nějakou akci kritizoval prolévaje tam zároveň hrdlo bavorskými tupláky, tak mohu také zodpovědně prohlásit, že jsem skutečně na Oktoberfestu nikdy nebyl a ani se tam nechystám.

To mi, pravda, poněkud komplikuje situaci při následující kritice, protože tím pádem logicky moc nevím, co se tam vlastně děje. Tento článek tedy bude, řekněme si to otevřeně, pokud jste to dočetli až sem, tak už odsud jen tak neutečete, interaktivní, a vy jej budete aktivně rozšiřovat. Čtenáři v diskusi pod článkem vytvoří dva tábory a po dočtení začne každý hájit zájmy jednoho z nich. Prvním táborem budou zastánci Oktoberfestu – ti se tedy budou snažit vyvést autora z jeho negativních předsudků a konečně mu uspokojivě zodpovědět otázku, co na tom proboha všichni viděj. Druhý tábor bude autora v jeho předsudcích podporovat a v ideálním případě je doloží vlastními zkušenostmi, případně ještě nějaké další přidá. Čtenář, který má vyvážený a objektivní názor a má z bavorského festivalu pozitivní i negativní dojmy, se přihlásí pod dvěma nicky a bude sám sebe utloukat argumenty, dokud jedna strana nezvítězí a na tu se pak přidá.

Seznam témat povolených k diskusi je následující:

1, Cena piva – chápu, že Češi si musí za pivo připlatit v zahraničí v podstatě kdekoliv, avšak 10 Eur za jednoho tupláka mi přece jen přijde už trochu moc. Nehledě tedy na to, že za tuto cenu bych si mohl v nuselských špeluňkách dát nějakých 15 kousků, bych tedy rád upozornil, že i kousek od Mnichova, v severobavorských Horních Francích, se běžně prodává půllitr okolo 2 Eur, čili tuplák pod 5 Eur. Patřičně se zlískat tedy nebohého pivaře na Oktoberfestu vyjde na nějakých 50 Eur, zatímco v Horních Francích za tuto částku dva dny nevyjdu z lihu.

2, Objemová míra piva – nejde jen o to, že při mé poněkud slabší tělesné konstituci, mi zvedání plných litrových sklenic způsobuje mírné dýchací obtíže, i při objektivním pohledu mi tuplák jako objemová míra pro pivo nepřijde vhodná. Z toho prostého důvodu, že aby nezvětrávalo, nemělo by pivo ve sklenici být o moc déle než půl hodiny, což vás v případě tupláků nutí k nebezpečně rychlému pití, neřkuli chlemtání. U první sklenice je vše v pořádku, ale u dalších to většinou končí takřka nepitelnou poslední třetinou piva. Protože je tuplák s Oktoberfestem neoddělitelně historicky spjatý, vytváří tak negativní předsudky o bavorské pivní kultuře obecně, protože vůbec není pravda, že by v Bavorsku byl běžnou objemovou mírou piva. Znovu mohu posloužit zkušenostmi z Horních Franků – hlavní a takřka jedinou nabízenou objemovou mírou je zde půllitr.

3, Masovost akce – ač jsem na Oktoberfestu nikdy nebyl, nemohu se zbavit dojmu, že na akci, kterou za 16 dní navštíví několik milionů lidí a kde v každém pivním stanu je okolo 10 000 návštěvníků, bude poněkud narváno. Aniž bych chtěl působit jako misantrop a jakkoliv mě blízkost lidí oblažuje, mám zde již pocit, že co je moc, to je moc. Kromě hluku a tlačenic na záchodcích se zde především bojím o rychlost a efektivitu obsluhy. Mám totiž jednu svéráznou zvláštnost – pivo piju obvykle o něco rychleji, než zbytek stolu, což klade zvýšené nároky na flexibilitu číšníků, a pokud tito nestíhají a čekají, až budou mít dopito všichni, aby mohli obsloužit celý stůl naráz, vznikají pro mě nepříjemné časové prodlevy, v nichž jsem na suchu. V situaci, kdy své „noch einmal bitte“ křičí spolu se mnou dalších tisíc žíznivců, si nejsem zcela jist, že bych vždy byl ihned vyslyšen.

Pokud si někdo myslí, že je v jeho oblíbené hospodě narváno, doporučujeme navštívit Okteberfest, kde tento pojem získává zcela nový význam

4, Výběr piv – chápu, že jde o tradici, zvyk atd., ale přece jenom mi připadá, že festival, kde jsou nabízena piva z pouhých šesti pivovarů, je z hlediska pestrosti pivní nabídky jedním z nejchudších na světě. Jedná se navíc o 6 obřích průmyslových pivovarů, které pro Oktoberfest vaří de facto stejný typ piva – silný světlý ležák se zhruba 6 % alkoholu. Vzhledem k tomu, jak neskutečné množství pivovarů a pivních stylů v Bavorsku je, mi Oktoberfest, na nějž mají kromě šesti vyvolených pivovarů všechny ostatní přístup zapovězen, přijde jako naprostá degradace bavorské pivní kultury, která je jinak světovým unikátem.

5, Celkové vyznění festivalu – historie nás učí, že vůči akcím, které se zaštiťují říjnem, přestože probíhají v jiném měsíci, bychom měli být obezřetní, VŘSR je snad dostatečným varovným příkladem. Rovněž Oktoberfest, který probíhá převážně v září, pod ušlechtilými ideály oslavy piva neukrývá nic prakticky přínosného. Přijde mi, že celá akce je jen o tom odpočinout si na chvíli od rodiny, pořádně se nadrat, a pak vyprávět „že jsem byl u toho“. Není zde hanbou polít se pivem nebo padnout pod stůl, protože to dělají stovky dalších. Na záběrech z Oktoberfestu je mi vždy líto těch zvětralých zbytků piva pohupujících se ve sklenicích roztančených návštěvníků a smutně teplajících a zvětrávajících dál jen proto, aby nakonec bez toho, že by komukoliv způsobily chuťový požitek, skončily v kanálu. Celkově tedy skutečně nevidím mnoho důvodů, proč Oktoberfest navštěvovat – mám jej zkrátka spojen především s tím negativním, co se k pivu váže.