Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

19.8.2019 - (Po)prázdninová aktualizace mapy ČR a prosíme o pozornost, protože po ní nás dělí už jen jeden pivovar od magického počtu pět set, o čemž vás rozhodně budeme (a asi i brzy) informovat! Na číslo 499 nás dostaly pivovary: IndustryBeer Nymburk, NOVETA Český Brod, Šestajovice (všechny kraj Středočeský), Panský pivovar Paskov (Moravskoslezský), Axiom Brewery Prostějov (Olomoucký) a Opočenský pivovar Baron (Královéhradecký). Ještě jsme také změnili status u několika pivovarů, které se dostaly mezi průmyslové (tj. čistě zvýšili výstav nad 10 000 hl/rok) - týká se to Dalešic a Tambora. V příhraničí ani na Slovensku (opět) nic nového, ale u nás je to napínavé, tak sledujte Pivídky!

14.8.2019 - Přidán druhý, závěrečný díl článku o nealko pivu: Vše, co jste nechtěli vědět o nealkoholickém pivu a neobtěžovali jste se zeptat, díl 2. - Ultimátní nealko test.

12.7.2019 - Přidán nový článek o Degustačním souboji pražských a plzeňských pivovarů, který Pivídky organizovaly!

6.7.2019 - (Před)prázdninová aktualizace mapy ČR a příhraničí: přidali jsme pivovary Řevnice (kraj Středočeský), Krodo Beer (Královehradecký), Staré Město (Praha, na místě bývalých Dobřenských), Vlachovo Březí a Čížová (oba Jihočeský). V polském příhraničí jsou nové browary Bury, Cześć Brat! a Pinta. Na Slovensku novinky žádné!

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Němci měli žízeň, aneb jak se Číňané naučili pít pivo

(Od našeho čtenáře a známého Jirky Pardubského)

Následující článek bude trochu vybočovat z šedi zde uveřejňovaných příspěvků, neboť v něm uvedu některá nepopiratelná historická fakta.

Když se po dlouhých letech povedlo Němcům konečně začít kolonizovat svět a na tomto poli počali mít útržkovité úspěchy, byla již většina území dávno rozebrána. I přesto se některá místa ještě našla. Jedním z těchto kolonizovaných provincií bylo okolí dnešního města Qingdao na východě Číny.

Bylo to sice přes půl světa, ale konečně tu byla kolonie, se kterou se Němci mohli chlubit. Založili zde provinční vládu se vším všudy, vtiskli německý řád a hlavně poznamenali místní obyvatelstvo pro ně dosud neznámou architekturou.

Jen to pivo, toho se nedostávalo. Když už se přeci jen povedlo některé z lodí doplout až do místa určení, bylo po dlouhé cestě všechno pivo již dávno námořníky vypito. Kolonizátoři tím čím dál tím víc značně strádali.

Až přišla spásná myšlenka: „Založíme si vlastní pivovar!“. Nápad to nebyl z nejhorších, ale kde vzít know how? Němci se tedy obrátili na Brity, kteří měli s koloniemi a jejich okupací dlouholeté a bohaté zkušenosti. Vznikla tedy Německo-Britská společnost. Němci si také lámali hlavu s tím, jak celou akci zafinancovat. Vlastní měnu investovat nechtěli, to by si raději nechali vrtat koleno. Vložili tedy do celého projektu mexické dolary. Vznikla tak zajímavá symbióza kdy Němci na území Číny s britskými zkušenostmi a s investicí v mexických dolarech založili roku 1903 pivovar. A to ne ledajaký, byl to totiž první pivovar v Číně. Pro dokreslení celé mezinárodní situace jen dodávám, že se pivo vařilo světlé plzeňského typu a tmavé mnichovského typu.

Mohlo by se zdát, že tímto může má mezinárodně-pivní úvaha končit, ale není všem dnům konec, stále jsme jen u založení pivovaru.

Krátce po jeho otevření se o věhlasu pivovaru dozvěděli Japonci a milé Němce vojensky „odsunuli“. Sami pak nadále pivovar spravovali, dělali si, opravdu co chtěli, dokonce zavedli licenční výrobu japonského piva.

Nakonec se na celou situaci okolo pivovaru nevydržel dívat z povzdálí „Velký Mao“ a se svými rudými revolučními gardami pivovar „znárodnil“. Úspěch byl tak veliký, že se postupně rozhodl ovládnout celou zemi. Vyznávajíc při tom pozměněné heslo „Pivo a hry“.

Pivovar se stal znárodněným v socialistickém vlastnictví celého Čínského lidu. Strana a vláda překračuje pětiletky, výstav piva roste, vznikají v Číně další pivovary a celý pivní průmysl je v rozmachu.

Pivní rozmanitost a spotřeba je natolik veliká, že pivovar je dnes součástí každé čínské provincie. Avšak málokterá z čínských piv se vyváží, některá nemají dokonce ani název v latince.

Pivovar Tsintao byl první a celou výše uvedenou pivní anabázi odstartoval. Nyní se po letech alespoň symbolicky navrátil ke svým mezinárodním kořenům a měl tu čest stát se oficiálním pivovarem Olympiády v Pekingu.


Autor: Jiří Pardubský

Vloženo: 25.9.2013



Komentáře (1)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek