Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

5.2.2017 - Ani letos jsme nezapomněli na naše tradiční novoroční (tedy už spíš únorové) bilancování vývoje na českém pivním trhu v loňském roce: Na Hromnice o pivovar více, aneb opožděné novoroční bilancování Pivídek.

5.2.2017 - Dnes jsme také aktualizovali mapy ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: V ČR vznikly Pivovar Hluboká (kraj Jihočeský), Kunčice (Moravskoslezský) a Grádo, již čtvrtý pivovar v moravském Tišnově a okolí! Na Slovensku bohužel pouze zanikla banskobystrická Perla, první restaurační minipivovar na Slovensku vůbec. V polském Žywci potom vznikla druhá alternativa místnímu polskému molochovi - Browar Zapanbrat. A konečně v Dolních Rakousích přibyly pivovary Holy Bräu a Braugut.

30.1.2017 - Dnes jsme byli v sekci Technet na portálu idnes.cz zařazeni mezi pět zajímavých webů týdne, čehož si samozřejmě velmi vážíme (jsme teda až na konci, ale i tak dobrý!).

1.1.2017 - Novoroční zevrubná aktualizace našich map ČR i Slovenska - kromě mnoha dílčích oprav nové pivovary Čechovka (Vysočina), Kozojedy (Plzeňský kraj), Baran (Banská Bystrica) a tři v německém příhraničí: Budenschuster, Budenschuster, Böhmerwald Brauwerkstatt a Roland Rosner. Naopak odebíráme zavřené pivovary Lukov, Galant, Šitbořice a německý Ploss. A ještě změny zařazení pivovarů - hranici ročního výstavu 10 000 hl překročili a do kategorie průmyslových se dostali Únětice a Kout, opačným směrem mezi "minipivovary" putují Herold, Podkováň a slovenský Kaltenecker.

24.12.2016 - I letos přejeme všem čtenářkám a čtenářům Pivídek štastné a klidné svátky a hodně piva nejen na štědrovečerním stole. Jak jste si určitě všimli, fungují Pivídky zhruba poslední rok v trochu omezeném režimu, což ale neznamená, že na ně úplně kašleme. Znamená to ale třeba, že letos poprvé nebude bohužel žádný pivní kalendář. Více informací na Facebooku.

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Němci měli žízeň, aneb jak se Číňané naučili pít pivo

(Od našeho čtenáře a známého Jirky Pardubského)

Následující článek bude trochu vybočovat z šedi zde uveřejňovaných příspěvků, neboť v něm uvedu některá nepopiratelná historická fakta.

Když se po dlouhých letech povedlo Němcům konečně začít kolonizovat svět a na tomto poli počali mít útržkovité úspěchy, byla již většina území dávno rozebrána. I přesto se některá místa ještě našla. Jedním z těchto kolonizovaných provincií bylo okolí dnešního města Qingdao na východě Číny.

Bylo to sice přes půl světa, ale konečně tu byla kolonie, se kterou se Němci mohli chlubit. Založili zde provinční vládu se vším všudy, vtiskli německý řád a hlavně poznamenali místní obyvatelstvo pro ně dosud neznámou architekturou.

Jen to pivo, toho se nedostávalo. Když už se přeci jen povedlo některé z lodí doplout až do místa určení, bylo po dlouhé cestě všechno pivo již dávno námořníky vypito. Kolonizátoři tím čím dál tím víc značně strádali.

Až přišla spásná myšlenka: „Založíme si vlastní pivovar!“. Nápad to nebyl z nejhorších, ale kde vzít know how? Němci se tedy obrátili na Brity, kteří měli s koloniemi a jejich okupací dlouholeté a bohaté zkušenosti. Vznikla tedy Německo-Britská společnost. Němci si také lámali hlavu s tím, jak celou akci zafinancovat. Vlastní měnu investovat nechtěli, to by si raději nechali vrtat koleno. Vložili tedy do celého projektu mexické dolary. Vznikla tak zajímavá symbióza kdy Němci na území Číny s britskými zkušenostmi a s investicí v mexických dolarech založili roku 1903 pivovar. A to ne ledajaký, byl to totiž první pivovar v Číně. Pro dokreslení celé mezinárodní situace jen dodávám, že se pivo vařilo světlé plzeňského typu a tmavé mnichovského typu.

Mohlo by se zdát, že tímto může má mezinárodně-pivní úvaha končit, ale není všem dnům konec, stále jsme jen u založení pivovaru.

Krátce po jeho otevření se o věhlasu pivovaru dozvěděli Japonci a milé Němce vojensky „odsunuli“. Sami pak nadále pivovar spravovali, dělali si, opravdu co chtěli, dokonce zavedli licenční výrobu japonského piva.

Nakonec se na celou situaci okolo pivovaru nevydržel dívat z povzdálí „Velký Mao“ a se svými rudými revolučními gardami pivovar „znárodnil“. Úspěch byl tak veliký, že se postupně rozhodl ovládnout celou zemi. Vyznávajíc při tom pozměněné heslo „Pivo a hry“.

Pivovar se stal znárodněným v socialistickém vlastnictví celého Čínského lidu. Strana a vláda překračuje pětiletky, výstav piva roste, vznikají v Číně další pivovary a celý pivní průmysl je v rozmachu.

Pivní rozmanitost a spotřeba je natolik veliká, že pivovar je dnes součástí každé čínské provincie. Avšak málokterá z čínských piv se vyváží, některá nemají dokonce ani název v latince.

Pivovar Tsintao byl první a celou výše uvedenou pivní anabázi odstartoval. Nyní se po letech alespoň symbolicky navrátil ke svým mezinárodním kořenům a měl tu čest stát se oficiálním pivovarem Olympiády v Pekingu.


Autor: Jiří Pardubský

Vloženo: 25.9.2013



Komentáře (1)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. gabru's avatar gabru

    milé, chytré, zábavné...... Číňané dokážou vážně všechno. škoda jen, že není možnost ochutnat. Snad to nebude jako jejich jahody a česnek

    #1 – 29 February, 2016 at 9:20 pm

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek