Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

1.4.2019 - Nebojte se, není to apríl, všechny pivovary z dnešní aktualizace mapy ČR jsou skutečné a konkrétně jsou to: Vichr (kraj Pardubický), Lomnice nad Popelkou (Liberecký), Špácal (Středočeský), Hejkal (Vysočina), Morous (Moravskoslezský) a pražský Karlín. V Polsku u hranic je pak novinkou pivovar Przystań.

25.2.2019 - Úklid v mapách ČR i Slovenska: kromě mnoha dílčích oprav jsou v ČR nové pivovary Bajer, Studánky (oba kraj Jihočeský), Čestmír, Olešná (oba Středočeský), Kbelský (Praha) a Šenov (Moravskoslezský). Naopak jsme odebrali uzavřené Magistra v Brně, U Dobřenských v Praze, Kelč a Dobronín. A konečně na Slovensku je nový bratislavský General.

5.2.2019 - Přidána nová přednáška do naší pohříchu zanedbávané Fakulty pivních studií: Odkud je v České republice nejdále do pivovaru?

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Odkud je v České republice nejdále do pivovaru?

Dnešní přednáška z naší fakulty pivních studií bude spíš z těch kratších. Polezu v ní do zelí kolegovi prof. Maternovi, odborníku v oboru birogeografie, kde jeho erudovanost dokazuje už fakt, že tento pojem si sám vymyslel. To já jsem se, pravda, po dokončení gymnázia už v tomto oboru systematicky nevzdělával. Nicméně po vzoru jednoho z našich poslanců, který při nedávné diskusi o naší dopravní Nemesis D1 sebevědomě prohlásil něco v tom smyslu, že „po ní autem jezdíme všichni, takže jsme svým způsobem odborníci i na její opravu“, si dovolím trochu zafušovat. I já jsem totiž mapu již viděl, po červené i žluté značce nejednou šel – a párkrát i tam, kam jsem měl namířeno – takže i já se mohu považovat za odborníka na geografii. Že jsem pil pivo a tudíž jsem odborníkem i na něj samozřejmě dokazovat nemusím. No, a když se to spojí, jsem vlastně i já, aniž bych to věděl, erudován v birogeografii.

Můj příspěvek do tohoto oboru bude ale i tak dosti amatérský. Nedávno jsem při velmi příjemném pohledu na naši pivní mapu ČR kvitoval, jak se na ní krásně zaplňují volná místa bez červených a žlutých terčíků. Ty často už tvoří hustě navlečené „korálky“, nebo zašmodrchaná „klubka“ (všimněte si prosím odborného birogeografického slovníku, pak, že to nepůjde). Praha, Plzeň, Brněnsko a Ostravsko už připomínají doslova rudé pivní peklo, či spíš vlastně rudý pivní ráj. Prof. Materna koneckonců pravidelně bilancuje zaplňování hluchých míst, jeho „Síň hanby“ postrčila nejedno město ke stavbě pivovaru a před třemi lety také zplodil pivídku, ve které upozorňuje na to, jak pěkně nahuštěné jsou pivovary v centru našeho hlavního města („Praha – epicentrum pivního světa“).

Protože jsem celkově negativistická osoba, podíval jsem se na to z druhé strany – kde pivovary stále chybí? Prof. Materna i toto velmi pěkně zpracoval u českých měst, přesto zbyla jedna zásadní otázka – z jakého bodu v ČR je nejdál do pivovaru a jak daleko to vlastně je? Nejsem sice tak znalý geografie, ale geometrii ovládám lépe, věděl jsem tedy, že se jedná o řešitelnou úlohu, kdy zmíněné „nejvzdálenější místo“ definuje střed kružnice, jejíž obvod je jednoznačně určený minimálně třemi body – nejbližšími pivovary. Z toho už plyne to, že uvnitř kruhu, na jehož obvodu tato kružnice je, se nenachází žádný pivovar. Bez mučení se přiznám, že vytipování míst proběhlo prostým pohledem na mapu, tak snad jsem něco nepřehlédl. Výsledky jsou nicméně následující.

Nikoho asi nepřekvapí, že se jedná o řídčeji osídlená místa republiky. Na třetím místě skončila oblast na rozhraní Karlovarského a Plzeňského kraje. Konkrétní místo se nachází na okraji lesa pod Polínským vrchem, na území stejnojmenné vsi, která je asi půl kilometru na východ od něj. Vzdušnou čarou je to odsud přibližně 23 384 metrů do pivovarů Chodová Planá, Chyše a Příšov. Jen těsně za hranicí kruhu jsou ještě Mariánské Lázně a Plasy. Kdybyste se vydali nejkratší cestou pěšky, ale chtěli přece jen využívat silnice a stezky, máte to nejblíž do Příšova – asi 25,8 km (autem, tedy jen po silnicích, je to o půl kilometru více). Větší města v kruhu nejsou, snad s výjimkou Stříbra, ke kterému se ale vrátíme, a žádný vesnický pivní nadšenec evidentně také ne.

bk_3.png, 401kB
Kruh třetí - 23 384 metrů do pivovaru

Druhá skončila Morava, bezpivovarský kruh se nachází přibližně mezi Olomoucí a Opavou a je ohraničený pivovary Svatý kopeček, Slezan Leskovec a Hasič Bruntál. Nedaleko hranice je ještě Rýmařov. Tento kruh má vnější obvod 24 231 metrů a jeho střed je na území Budišova nad Budišovkou, zhruba půl kilometru severozápadně od kopce, který má příznačné jméno Zadek. A prdel světa to skutečně je, do nejbližšího pivovaru, kterým je Slezan Leskovec, to je pěšky 28,6 km (autem 31,7). I tady samozřejmě hraje roli nízká hustota osídlení, absence větších měst (tady zvedám varovný prst směrem ke Šternberku, který je blízko hranice kruhu, přes 13 tisíc obyvatel, to už by pivovar teda mít mohlo). A také vojenský újezd Libavá, který zabírá velkou část kruhu a kde se pivo v minovém poli a při ostrých střelbách vaří těžko.

bk_2.png, 285kB
Kruh druhý - do nejbližšího pivovaru je to z jeho středu 24 231 metrů

K desátému kruhu pekelnému, o kterém Dante nepíše, tedy největšímu kruhu bez pivovaru, se ovšem musíme vrátit zpět na Plzeňsko. Jeho střed je přesně na okraji již zmíněného města Stříbro, poloměr vnější kružnice je 24 319 metrů a na jeho hranici jsou Chodová Planá, Příšov, Horšovský Týn a Dobřany. Z mapy vidíte, že spolu s prvně zmíněným kruhem tvoří navíc beznadějně bezpivní burák, jehož neužším místem je spojnice pivovarů Příšov a Chodová Planá.

bk_1.png, 362kB
V kruhu prvním - tam je pivovar vzdálen až děsuplných 24 319 metrů!

Tento kruh je o to smutnější, že téměř přesně v jeho středu, tedy ve Stříbře, dlouhá léta fungoval pivovar U Rybiček. Sám jsem ho sice nenavštívil, ale dle hodnocení a ocenění neměl pivo špatné. Stříbro je navíc město s velkou historií a tam se minipivovar tak nějak hodí. Takhle musím Stříbřanům, pokud se jim tak říká, vyčinit, protože do nejbližšího pivovaru na Chodovar to mají pěšky 29,2 km a autem si ještě o nějaký půlkilometřík zajedou. Je hanbou, že ve zlaté éře zlatého moku zůstává Stříbro v době bronzové.

Kruhy hanby jsou rozhozeny. Samozřejmě budu rád, když mé závěry zůstanou platné co nejkratší dobu. Jak Kryštof s nadsázkou uváděl u své „Síně hanby“, třeba taky popostrčím nějakého z obyvatel Šternberku, Vítkova, Boru, Nýřan, Stříbra, nebo nějaké mně neznámé vesničky k tomu, aby si pivovar založil.

bk_komplet2z.png, 472kB
Kruhy pekelné pohromadě. Jak určitě znáte z mapy, červené jsou minipivovary, oranžové ty průmyslové. Odkaz na interaktivní mapu se všemi kruhy najdete zde.

Přesto bych chtěl své povídání zakončit pozitivně. Když si to totiž uvědomíme, jsou „kruhy hanby“ vlastně dost malé. I průměrně trénovaný pivař, kterého by nějaký sadista vysadil na jednom ze tří zmiňovaných bodů, by měl za den usilovného pochodu být schopen dojít do nejbližšího pivovaru. Autem jste v něm dokonce do půl hodiny a ani nemusíte překračovat rychlost. Jen houšť a větší kapky a třeba se dočkáme toho, že budou jednoho dne pivovary na celém našem území na dohled od sebe...


Odkaz na interaktivní mapu se všemi kruhy najdete zde.


Autor: Jan Karel Bartuška

Data jsou aktuální k: 5.2.2019



Komentáře (3)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. Martin V.'s avatar Martin V.

    V Rossbachu to taky nebude žádná hitparáda, raději to ani neměřím. :-) Ale fakt je, že něco by se našlo v Sasku.

    #3 – 4 March, 2019 at 6:40 pm

  2. Karel's avatar Karel

    Zdravím, Merklín je dle mého povědomí pivovarem létajícím, které do této analýzy nezahrnuji (jasně, mohli bychom se bavit, jestli tam patří, takže je to prostě má premisa). No ale navíc i tak je mimo ten největší bezpivní kruh, cca kilometr za hranicí :)...

    #2 – 7 February, 2019 at 10:38 am

  3. Jožo Koumes's avatar Jožo Koumes

    A co Merklín? Ten je taky na té kružnici u Staňkova nebo snad o ne?

    #1 – 6 February, 2019 at 9:44 pm

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek