Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

19.8.2019 - (Po)prázdninová aktualizace mapy ČR a prosíme o pozornost, protože po ní nás dělí už jen jeden pivovar od magického počtu pět set, o čemž vás rozhodně budeme (a asi i brzy) informovat! Na číslo 499 nás dostaly pivovary: IndustryBeer Nymburk, NOVETA Český Brod, Šestajovice (všechny kraj Středočeský), Panský pivovar Paskov (Moravskoslezský), Axiom Brewery Prostějov (Olomoucký) a Opočenský pivovar Baron (Královéhradecký). Ještě jsme také změnili status u několika pivovarů, které se dostaly mezi průmyslové (tj. čistě zvýšili výstav nad 10 000 hl/rok) - týká se to Dalešic a Tambora. V příhraničí ani na Slovensku (opět) nic nového, ale u nás je to napínavé, tak sledujte Pivídky!

14.8.2019 - Přidán druhý, závěrečný díl článku o nealko pivu: Vše, co jste nechtěli vědět o nealkoholickém pivu a neobtěžovali jste se zeptat, díl 2. - Ultimátní nealko test.

12.7.2019 - Přidán nový článek o Degustačním souboji pražských a plzeňských pivovarů, který Pivídky organizovaly!

6.7.2019 - (Před)prázdninová aktualizace mapy ČR a příhraničí: přidali jsme pivovary Řevnice (kraj Středočeský), Krodo Beer (Královehradecký), Staré Město (Praha, na místě bývalých Dobřenských), Vlachovo Březí a Čížová (oba Jihočeský). V polském příhraničí jsou nové browary Bury, Cześć Brat! a Pinta. Na Slovensku novinky žádné!

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Vše, co jste nechtěli vědět o nealkoholickém pivu a neobtěžovali jste se zeptat, díl 2. - Ultimátní nealko test

Pokud čtete Pivídky pravidelně, tak jste si jistě všimli, že nějaké dodržování termínů nepatří mezi naše silné stránky. Bude tomu tak již více než devět měsíců, kdy jsem napsal mírně rouhačský, ale doufám, že pro osvícené pivaře i poučný článek o nealkoholickém pivu s tím, že po Novém roce bude následovat pokračování v podobě ultimátního testu nealkoholických piv. Technicky vzato jsem vhodně zvolený termín „po Novém roce“ splnil dokonale, už máme navíc i po čínském Novém roce a židovský Nový rok, Roš ha-šana, je za dveřmi; po světě už se v kočárcích vozí děti, které v době vydání prvního článku ani nebyly počaty a já konečně přicházím s druhým dílem.

Nebudu to nějak natahovat, hlavním obsahem bude seriosní zhodnocení nealkoholické pivní scény a to nejen naší, ale částečně též zahraniční. Pokud se chcete dozvědět něco z historie a výroby nealko piv, doporučuji již zmíněný první článek na toto téma.

Nejdříve ale přece jen zmíním pár detailů. Ochutnávání nealek, které jsem dělal ze začátku spíše ze zvědavosti, přerostlo postupně do mamutích rozměrů, kdy jsem v době od listopadu 2018 do května 2019 ochutnal nakonec neuvěřitelných 47 různých nealkoholických piv (+ jedno nízkoalkoholické), což si osobně myslím, že z tohoto testu dělá možná vůbec nejzevrubnější zkoumání tohoto segmentu vůbec. Zastoupena přitom byla pouze piva nealkoholická a neochucená. Největší zastoupení měla samozřejmě piva česká, kterých bylo 24, potom piva německá a rakouská (9), kromě nich jsou v seznamu i piva slovenská, belgická, po jednom holandském, dánském a maďarském, plus několik piv vařených v Polsku a prodávaných u nás.

Každé pivo bylo hodnoceno v pěti kategoriích, které měly různou váhu pro konečnou celkovou známku. Tyto kategorie byly: Vzhled (10% pro celkovou známku), Pěna (10%), Vůně (20%), Chuť (20%), Celkový dojem (40%). Hodnotil jsem na stupnici od jedné do šesti – původně jsem se snažil moc nevyužívat půlbody, ale nakonec jsem toto pravidlo příliš nedodržoval. Pro hnidopichy dodám, že piva jsem hodnotil sám, nicméně v různých obdobích, situacích a náladách, proto si nedělám velké iluze o objektivitě a porovnatelnosti. Co mně jednou chutnalo, nemuselo by mi chutnat o měsíc později a jistě se najde někdo, kdo mně vyčte, že stejné pivo pod jinou značkou (dělají to, jak určitě víte, často supermarkety se svými privátními značkami) jsem hodnotil úplně jinak – je to možné a docela jsem i zvědavý, jestli tam nějaký takový příklad naleznete.

Nyní ale už k samotnému hodnocení – po něm ještě přidám pár postřehů, které jsem z něho měl.

Hodnocení nealkoholických piv - výsledky

Poznámka: Piva jsou řazena od nejhůře hodnoceného po to nejlépe hodnocené, ať jste chvíli v napětí, které to vlastně vyhrálo. U každého piva je po názvu uvedeno: Celková známka (1 – nejlepší, 6 – nejhorší) a v závorce potom jednotlivé známky za Vzhled, Pěnu, Vůni, chuť a Celkový dojem. Kompletní tabulka, včetně mých dosti nezajímavých komentářů, je ke stažení zde.

Nealkoholická katastrofa (celkové hodnocení horší, než 5)

  • 48. Nymburk Střízlík – Celková známka 5,7 (Vzhled 5,5; Pěna 3,5; Vůně 6; Chuť 6; Celkový dojem 6). Celé hodnocení neslavně uzavírá nymburské neštěstí. Absolutní hodnocení hned v několika kategoriích opravdu není zač vylepšit, je to v podstatě nevykvašená a nechmelená mladina. Poslední příčku drží Střízlík doslova o parník, nic tak hnusného už se mi při vší snaze (a že byla důkladná) najít nepodařilo.
  • 47. Leon Steiner Alcohol Free – 5,15 (5,5; 4; 4; 6; 5,5). Vyrobeno pro Kaufland v Polsku. Nelze doporučit, kromě případů, kdy hrozí smrt žízní.
  • 46. Maes 0% - 5,1 (4; 4; 5,5; 5; 5,5). Nealko z jednoho z největších belgických pivovarů, u nás není běžně k dostání...no, co dodat, asi to není velká škoda, na nějakou chuť připomínající pivo zapomeňte.
  • 44.-45. Pernštejn nealkoholické – 5,05 (2; 3,5; 5,5; 6; 5,5)
  • 44.-45. Piedboeuf Bruin – 5,05 (2; 5,5; 3,5; 6; 6). Belgie, u nás není k dostání. Jedná se o specifickou kategorii, tzv. Tafelbier, takže není nealkoholické, ale nízkoalkoholické (1,1% obj. alk.). Proto se i dost špatně hodnotí, beru spíš jako zajímavost, která chutná víc jako kola, než jako pivo.
IMG_20190404_221720z.jpg, 246kB
Pivní rarita - "stolní pivo", nízkoalkoholický Piedboeuf Bruin (1,1% alk.), který ale chutí připomíná spíš soft drink a tak se moc pěkně neumístil (44.-45. místo)

Podprůměrná piva (celková známka mezi 4 a 5)

  • 43. Zubr Free – 4,95 (4,5; 4; 5; 5,5; 5)
  • 42. Staročech Nealko – 4,9 (4; 4; 5; 5,5; 5). Vařeno pro Penny, zřejmě v Nymburku, dopadl podobně špatně.
  • 40.-41. Primátor Nealko – 4,8 (2,5; 3,5; 6; 5; 5). Inu, Primátor, tam jsem to tak nějak čekal...
  • 40.-41. Hoegaarden Wit alcohol free – 4,8 (2; 4; 4; 6; 5,5). Nizozemsko. Upřímně nevím, jestli se u nás dostane, já ho měl v Belgii. Ale vzhledem k umístění – stojí za to ho vůbec shánět? Nepřipomíná witbier, spíš soft drink, a to už je lepší koupit si fantu.
  • 39. Ferdinand 0 – 4,7 (4; 5; 5; 4; 5)
  • 38. Svijanský Vozka – 4,6 (2; 6; 4; 5; 5)
  • 37. Erb Banská Štiavnica nealko – 4,55 (5; 2,5; 4; 5; 5). Jeden z pouhých dvou zástupců minipivovarských nealek, tento navíc ze Slovenska (u nás rozhodně neseženete). Moc to ale Slovákům ani minipivovarům nevytrhl, převládá u něj mladinová a vodová chuť.
  • 36. Pito – 4,45 (4,5; 2; 3,5; 5,5; 5). Originální zástupce českého nealka nedopadl slavně, ale upřímně jsem to čekal i horší, vypít se to dá.
  • 35. Bernard s čistou hlavou světlý – 4,35 (1; 1,5; 5; 5,5; 5). Bernard opět klame tělem. Nejsem znám jako velký příznivec humpoleckého pivovaru (týká se to ovšem spíše majitele než piva), tak jsem k tomuto vzorku přistupoval velmi otevřeně, abych byl pokud možno objektivní. Po nadějných známkách ve vzhledu a pěně to však naprosto zazdila vůně a chuť, která je až odporně mladinová a vodová. Jde si tedy vlastní cestou, to je zas pravda, ale kam ta cesta vede, psát nebudu, abych nebyl sprostý.
  • 34. Stella Artois N/A – 4,3 (4,5; 2,5; 3,5; 5,5; 4,5). Skutečné „europivo“, teď myslím původem: kořeny v Belgii, vyrobené v Maďarsku, baleno ve Staropramenu...a s jihoamerickou kukuřicí navrch. Pivní zážitek to ale ani tak není.
  • 33. Palm Belgisch Amber Bier – 4,2 (1; 4; 5,5; 4; 4,5). Belgie, u nás není k dostání. Pěkná barva a tím to končí.
  • 32. Steiger tmavý nealko – 4,15 (1; 2,5; 5; 5; 4,5). Slovensko, u nás není k dostání. Jedno z mála tmavých nealko piv, bohužel ale jinak nepovedené.
  • 29.-31. Carlsberg Alcohol Free – 4,1 (3; 3; 4,5; 3; 5). Dánsko, ochutnáno v Belgii, u nás běžně k dostání není.
  • 29.-31. Budvar Free – 4,1 (3; 2; 4; 5; 4,5)
  • 29.-31. Staropramen Nealko – 4,1 (2; 5; 5; 4; 4)
IMG_20190416_192111z.jpg, 365kB
Dvě zajímavá piva - Erb z minipivovaru Banská Štiavnica (37. místo) a německý Störtebeker, vařený na původní stupňovitost 13 Plato (spoiler: ten skončil na 2.-4. místě)

Průměrná piva (celková známka mezi 3 a 4)

  • 28. Zlatopramen Nealko – 3,95 (2,5; 5; 2,5; 4,5; 4,5). Mám u něj poznámku, že je originální, ale ne ve všech směrech pozitivně...
  • 27. Dudák Driver – 3,75 (3; 2,5; 3,5; 4,5; 4)
  • 26. Lobkowicz Nealko – 3,6 (3; 2; 3,5; 4; 4)
  • 25. Steiger světlý nealko – 3,5 (4; 3; 3; 4; 3,5). Druhý zástupce regionálního slovenského Steigera (u nás neseženete) se umístil o chloupek lépe, než tmavá varianta (32. místo). Přesto má jeden unikát – je to asi nejprůměrnější pivo, jaké jsem pil, ničím nevyniká, ničím neurazí a má skutečně krásných průměrných 3,5 bodu.
  • 24. Heineken 0.0 % - 3,45 (4,5; 5; 4; 2,5; 3). Licenčně vyrobené v Rakousku, ale u nás běžně k dostání. Jako ruku na srdce, i s průměrnou známkou asi nejlepší Heineken, který jsem pil. Nežalujte mě, prosím!
  • 23. Litovel Free – 3,35 (2,5; 1; 5; 3; 3,5). Bylo těsně před datem trvanlivosti, což může chuť ovlivnit. Jinak klasický průměr, který neurazí.
  • 22. Bertold Nealko – 3,2 (1; 3; 4; 3; 3,5). Obsahuje sacharin, což je cítit. Vyrobeno pro Albert pivovary Lobkowicz.

Nadprůměrná piva (celková známka mezi 2 a 3)

  • 21. Bakalář Nealko – 2,95 (4; 1,5; 3; 3; 3). Chmelený za studena, v čemž je třeba ho ocenit za originalitu. Jinak ale spíš „jen“ uzavírá lepší průměr.
  • 20. Lefe Blond 0.0% - 2,85 (2; 1,5; 4,5; 2; 3). Belgie, u nás není běžně k dostání. Nezvyklé, s aroma vanilky, což někomu může a nemusí chutnat. Za mě to není špatná změna.
  • 19. Zlatý bažant nealko tmavé – 2,6 (1; 2; 3,5; 3; 2,5). Jedno ze dvou tmavých nealko piv v hodnocení, přičemž obě jsou ze Slovenska. Bažant umí velmi dobré nealkoholické a to i ve světlé variantě (spoiler: to skončilo na děleném 10.-12. místě).
  • 18. Zvíkov Nealko točené – 2,5 (4; 1; 2,5; 2,5; 2,5). Pokud jsou mé informace správné, tak Zvíkov je jediný český minipivovar, vařící nealko. To není jednoduché, proto je třeba ocenit, že se v konkurenci velkých značek neztratí.
  • 17. Birell zelený ječmen – 2,3 (3; 1; 1; 3,5; 2,5). Z neochucené nabídky Birellů nejhorší, ale i tak solidní nadprůměr. Vyroben s použitím speciálních kvasnic.
  • 15.-16. Argus Nealko – 2,2 (1,5; 3,5; 2,5; 2; 2).
  • 15.-16. Stephans Bräu Weisse Alkohofrei – 2,2 (2; 3; 2,5; 2; 2). Německo. U nás v pivotékách.
  • 14. Bernard Jantar – 2,15 (1,5; 2; 2,5; 2,5; 2). Abych Bernarda jen nekritizoval (viz vzorek č. 35), tak polotmavá varianta nealka je velmi solidní, po nechutné mladině v něm zbyla jen nepatrná stopa.
  • 13. Weihenstephaner Hefeweizen Alkoholfrei – 2,05 (1,5; 1; 3; 2; 2). Německo. U nás v pivotékách. Mé historicky první pivo z možná nejstaršího pivovaru světa (dle dokumentu, pravděpodobně ale podvrženého, vařil už roku 1040) – a hned nealko, to to vedu.
  • 10.-12. Rastinger – celková známka 2 (3; 1; 2; 2; 2). Pivo vyrobené pro Tesco v Polsku, které dopadlo překvapivě dobře. Obsahuje rýži, což se v tomto případě ale projevuje spíš pozitivně na nasládlosti a plnosti.
  • 10.-12. Černá Hora Forman – 2 (1,5; 4,5; 1; 2; 2). Pivo vyrobené u nás unikátní metodou vakuové destilace (pokud chcete vědět, co to proboha je, zase vás odkážu na první díl) a v chuti je to znát, kdyby nebylo moc nasládlé, mohlo by myslet i výš.
  • 10.-12. Zlatý Bažant Nealko 0,0% - 2 (3; 2; 1,5; 2; 2). Slovensko, u nás není k dostání.

Nealkoholičtí vítězové ((celková známka lepší, než 2)

  • 9. Stiegl Salzburger sport weisse – 1,9 (2; 1; 2; 2; 2). Rakousko. U nás v pivotékách.
  • 8. Soproni Szüz 0.0% - 1,85 (2; 1,5; 1,5; 2; 2). Maďarsko, u nás není k dostání. Jestli Maďaři v něčem nevynikají, pak je to vaření piva. O to překvapivější je úspěch tohoto zajímavého, aromatického šoproňského. Čili tip dne Pivídek: když v Maďarsku na pivo, tak na nealko!
  • 7. Gösser Naturgold Alkoholfrei – 1,8 (4,5; 1,5; 2; 1; 1,5). Rakousko. U nás v pivotékách.
  • 6. Birell světlý – 1,75 (4,5; 2; 1; 1,5; 1,5) – vyroben s použitím speciálních kvasnic.
  • 5. Franziskaner Weissbier alkohofrei – 1,75 (2; 1,5; 1; 2; 2). Německo. U nás v pivotékách.
  • 2.-4. Birell polotmavý – 1,6 (2; 2; 1; 2; 1,5) – vyroben s použitím speciálních kvasnic.
  • 2.-4. Schneider Weisse Alkoholfrei – 1,6 (1; 1; 2,5; 1,5; 1,5). Německo. U nás v pivotékách.
  • 2.-4. Störtebeker Frei Bier – 1,6 (1,5; 1,5; 1,5; 2; 1,5). Německo. U nás v pivotékách. Vařeno na původní stupňovitost 13°, po odstranění alkoholu si zachovává plnou chuť – což dokazuje, že zde pravděpodobně použitá metoda destilace je opravdu dobrá.
  • 1. Maisel's Weisse Alkoholfrei – 1,55 (2,5; 2; 1; 1,5; 1,5). Celkový vítěz z Horních Franků! Nemohl jsem jinak a i když se Birell dlouho držel, nedal si majzla a tahle německá pšenice ho těsně porazila. U nás k dostání v pivotékách, jako většina hodnocených německých piv.
maisel.png, 392kB
Celkový vítěz, Maisel's Weisse. Z kvality fotky vidíte, že není moje, ale vypůjčená z pivovaru

Několik zásadních poznatků

Pšenice nade vše. Pokud se týče nealkoholických piv, jsou ta pšeničná výrazně lepší, než ostatní. V nejlepší devítce je jich pět a Maisel's je i celkovým vítězem! Ve většině z nich není pšenice tak dominantní, jako u klasických alkoholových pšeničných piv, ale evidentně dokáže velmi dobře zakrýt chuťové nedostatky nealka a naopak dodat chuť příjemnou, plnější a nasládlou.

Jakkoliv jinak, než přerušovaným kvašením. Opět odkazuji na první díl, kde jsem se věnoval metodám výroby nealka. Není určitě náhodou, že piva, vyrobená metodou přerušovaného kvašení (první s tím přišlo Pito a metoda je u nás pořád nejrozšířenější) se neobjevují na předních příčkách, já bych si dokonce tipnul, že nejvýš je z nich jantar od Bernarda na 14., možná i Zlatý Bažant na dělené 10.-12. příčce, všechna piva před nimi byla s největší pravděpodobností vyrobená jinak. Je to zkrátka metoda, která zanechává největší pachuť, onu dobře známou mladinovost.

Čechy nejsou nealkoholickým rájem. Jako není to asi něco, z čeho by si český pivař výrazně zoufal, ale u nealka naprosto chybí ta diverzita a ochota experimentovat, kterou naopak můžeme pochválit u českých piv klasických (kde je to důležitější...). Od klasického receptu – světlé nealko z ječmene, vyrobené metodou přerušovaného kvašení – se liší jen pár čestných výjimek. Výrobní metodou Birell a Černá Hora (a když se podíváte, obě značky skončily velmi dobře), stylem pouze pár piv polotmavých. Mimo ČR je nabídka o mnoho širší.

U sousedů to umí lépe. Teda s výjimkou Polska. Ale jinak tak tomu opravdu je – piva německá a rakouská, ať už pšeničná, nebo z ječmene, v podstatě žebříček opanovala, v první devítce je jich 6! Piva slovenská potom mají mnohem širší nabídku, při mé krátké návštěvě, která s pivem ani nesouvisela, jsem mimo jiné ochutnal slovenské nealko z minipivovaru a dvě piva tmavá, která se u nás vůbec nenabízí.

...ale jinde v Evropě je to taky bída. Jako nemůžu z toho dělat nějaké moc obecné závěry, ale paradoxně třeba piva od dalšího pivně vyspělého národa, Belgičanů, byla taky spíš podprůměrná a nezajímavá. Ze zástupců dalších států tak překvapivě velmi dobře dopadlo jen maďarské pivo ze Šoproně (viz vzorek č. 8).

Průmysl vede. Nealkoholická piva jsou, vzhledem k náročnosti výroby a třeba také nutnosti uhlídat obsah alkoholu pod půl procentem, doménou průmyslových pivovarů. Zvlášť tady proto musím ocenit dva minipivovary, které se do tohoto ringu vydaly – u nás je snad jediný pivovar Zvíkov, který si navíc vedl velmi slušně (známka 2,5 a 18. místo), ochutnal jsem potom i slovenský Erb z Banské Štiavnice, ten má vzhledem k umístění (4,55 a 37. místo) aspoň morální bod za odvahu.

Takže, z výše napsaného plyne několik zásadních doporučení:

- Pokud můžete, vyhněte se světlému nealku z ječmene, vyrobenému metodou přerušovaného kvašení. U nás to ale budete mít těžké, protože taková je našich nealkoholických piv většina. Toto je tedy i apel na české pivovary, které to sice asi nečtou, ale co kdyby – zkoušejte jiné styly i metody!!

- Když nealko, tak pšenici – tu si ale musíte dát zahraniční.

- Když české nealko, tak Birell. Potvrdilo se tak to, že nošovická značka je u nás nejlepší.

- Pokud chcete na nealku ušetřit (a to už musíte být škudlil), tak ze supermarketových značek sáhněte po Argusu z Lidlu, nebo Rastingeru z Tesca.

A na konec - několik zásadních čísel a graf, to si neodpustím:

Všechna piva (48 vzorků):

Průměrná známka 3,36; medián 3,48.

Česká piva (24 vzorků):

Průměrná známka 3,63; medián 3,75.

Německá a rakouská piva (9 vzorků):

Průměrná známka 1,99; medián 1,8.

Ostatní piva (15 vzorků):

Průměrná známka 3,75; medián 4,15.

znamkovani.png, 27kB

Autor: Jan Karel Bartuška

Vloženo: 14.8.2019



Komentáře (2)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. Karel's avatar Karel

    Díky! Máte pravdu, ale tam chybí, taky taky jsem se pokoušel aspoň nějaký sehnat. Ale Nanny State zrovna nebyl a o Maiselovi jsem, přiznám se, ani nevěděl. No, možná si doplním znalosti příště.

    #2 – 24 August, 2019 at 8:36 pm

  2. Paulus's avatar Paulus

    Skvělý přehled! Ale chybí jedna skupina - nealko ejly, konkrétně Nanny State od Brewdoga a Pale Ale od Maisel&Friends. Obě výborná piva, řadím ještě nad pšenici od Maisela. Výše asi ten Pale Ale, dá se sehnat v ČR za 42 Kč v 0,33l, narozdíl od 80Kč za Brewdoga.

    #1 – 24 August, 2019 at 1:55 pm

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek