Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

19.3.2017 - Novinky v mapách ČR a Slovenska: Kromě dílčích oprav jsme přidali Přátelský pivovar Malešov, Pivovar Kytín (oba kraj Středočeský) a Loď pivovar v Praze na Vltavě a o bílé pěně si mohou opět zpívat v Jarošově na Zlínsku. Inu, kdo jednou se napil, od těch dob žízeň má nejen tam!

5.2.2017 - Ani letos jsme nezapomněli na naše tradiční novoroční (tedy už spíš únorové) bilancování vývoje na českém pivním trhu v loňském roce: Na Hromnice o pivovar více, aneb opožděné novoroční bilancování Pivídek.

5.2.2017 - Dnes jsme také aktualizovali mapy ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: V ČR vznikly Pivovar Hluboká (kraj Jihočeský), Kunčice (Moravskoslezský) a Grádo, již čtvrtý pivovar v moravském Tišnově a okolí! Na Slovensku bohužel pouze zanikla banskobystrická Perla, první restaurační minipivovar na Slovensku vůbec. V polském Žywci potom vznikla druhá alternativa místnímu polskému molochovi - Browar Zapanbrat. A konečně v Dolních Rakousích přibyly pivovary Holy Bräu a Braugut.

30.1.2017 - Dnes jsme byli v sekci Technet na portálu idnes.cz zařazeni mezi pět zajímavých webů týdne, čehož si samozřejmě velmi vážíme (jsme teda až na konci, ale i tak dobrý!).

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Dobytí branického pivovaru aneb pokus o přemožení nadnárodního molocha InBev

Mé dětství prožité v krásných pražských Hodkovičkách je spjato především se dvěmi libými vůněmi. Když foukal vítr z jihu, byla ve vzduchu cítit čokoláda z Orionky v Modřanech a severní vítr nám dával okusit vůni sladu vařeného piva v branickém pivovaru. Léta míjela a mé preference se postupem času přesouvaly z jihu na sever.

Branický pivovar

Leckdo si může myslet (jen malá teoretická odbočka, klidně tento odstavec přeskočte, o nic nepřijdete), že v těchto letech žijeme ve víceméně klidném období bez výrazných politických a společenských otřesů. To je ovšem jen šalebné zdání. Ve skutečnosti procházíme obdobím plíživých, ale o to závažnějších a nebezpečnějších změn. Ona ta globalizace vypadá jako sranda. Jednak nikdo pořádně neví, co to vlastně je, jednak je to z celkového pohledu nepochybně proces ekonomicky velmi výhodný. V Asii mají lidi práci, my máme levné oblečení, tak vlastně můžou být všichni spokojeni. Ale to se právě nesmíte nechat zmást slovem globalizace a koukat se na to globálně. Co je globalizace nejlépe pochopíte ve chvíli, kdy vám její důsledky bezprostředně zasáhnou do života, kdy nevratně změní místo kde žijete. Já proto chápu globalizaci skrz to, co provedla idylické době mého voňavého dětství.

Prudký nárůst automobilové dopravy v 90. letech způsobil, že se k čokoládě a sladu stále častěji přidávaly výfukové zplodiny ze Strakonické výpadovky a z Barrandova mostu. To jsme v Hodkovičkách skousli. Nevěřícně a bezradně jsme pak ale již následně sledovali, jak se v roce 2004 společnost Nestlé rozhodla zefektivnit výrobu a uzavřít modřanskou čokoládovnu a jak se v roce 2007 společnost InBev rozhodla zefektivnit výrobu a uzavřít branický pivovar. Ano, tušíte správně, obě vůně, které provázely náš život od nepaměti, navždy zmizely.

Chápu, poslední dobou není branické pivo zrovna značka budící spontánní nadšení a bezmezný respekt, a pivní fajnšmekři se asi budou nechápavě ptát, proč hořekovat nad zánikem tohoto pivovaru, který o svém pivu říká, že draze jen chutná a pivaři mu na to posměšně odpovídají, že vypít jej přijde draho i za tu levnou cenu (i když já teda můžu říct, že ten dnes tak proslulý lahváč za 6,90 je jediný z kategorie levných piv, který na mě nepůsobí nijak odporně a celkem se dá bez následků pít, mohu možná být zatížen subjektivitou patriotismu, ale střeva srdce neoklame).

Ale branické pivo, to zkrátka býval v minulosti docela pojem. Nejlépe to dokládá povídka českého literárního génia Jaroslava Haška s názvem „Okuste branické pivo!“, tu skutečně vřele doporučuji, pochopíte tu atmosféru Prahy roku 1910, parníků s výletníky na Vltavě, zahradních restaurací v Hodkovičkách a lahodného branického piva. Ještě v dobách celkem nedávno minulých byla branické dvanáctka něčím, čemu se dnes ve výročních zprávách nadnárodních pivovarských skupin říká „premium brand“. Na tu jsme tady chodili jako jiní na Plzeň. Po roce 1990 se pivovar Braník rychle modernizoval a rozšiřoval, z ročního výstavu 200 000 hl se dostal až na jeden milion a pak náhle zničehonic konec. Bylo jasné, že takto to zůstat nemůže.

Teď se konečně dostávám k tomu, proč to všechno píšu: na tento stav jsem se rozhodl zareagovat jediným logickým způsobem – dobýt branický pivovar, připojit jej ke katastrálnímu území Hodkoviček a obnovit v něm vaření piva. Bráničáci jej nechali padnout, nezaslouží si tudíž, aby byl nadále na jejich území. Akce se uskutečnila v lednu 2010. Sehnav skupinu dobrovolných pomocníků jsem nejprve provedl krátký výcvik a osvětovou přednášku na hodkovičském sáňkovacím kopci, poté jsme ozbrojeni podprdelníky vyrazili směrem na pivovar. Vstupní brána byla otevřená, takže jsme bez prodlení zahájili frontový útok (viz foto). Vstoupil jsem do areálu a slavnostním vojenským barytonem deklaroval: „Vyhlašuji tento pivovar za výhradní majetek Hodkoviček a sebe stanovuji jeho neomezeným vládcem!“ Jak se ukázalo, obranu pivovaru InBev velmi podcenil. Jediný, kdo nám kladl odpor (lépe řečeno jediný, kdo si celé akce vůbec všiml), byl vrátný u brány. Na útok zareagoval pouze dlouhým, překvapeným, nechápavým pohledem a mlčením, což si s trochou fantazie jistě lze vyložit jako bezvýhradnou kapitulaci. To nám stačilo, pivovar byl tedy náš. Obnovu výroby piva jsme museli nechat na později, protože nikdo z nás netušil, jak se vlastně pivo vaří a dveře byly navíc zamčené. Slavnostním pochodem jsme došli do hospody u Černého Koně a radostně jsme zapili snadné vítězství.

Dobytí Branického pivovaru
Dobytí Branického pivovaru

Později jsem si všiml, že onen vrátný je zřejmě nepostradatelnou součástí inventáře pivovaru. Když jsem nedávno opět navštívil svůj pivovar (zrovna jsem tehdy dělal sčítacího komisaře při sčítání lidu), našel jsem ho opět na svém místě ve stejné pozici. Na otázku, kterou mi mé povinnosti tehdy přikazovaly položit – „Dobrý den, bydlí v tomto objektu nějací lidé, jimž bych mohl předat sčítací formuláře?“ – zareagoval opět naprosto stejně – dlouhým, překvapeným, nechápavým pohledem a mlčením. Mohu tedy veřejně slíbit, že pivovary Staropramen, potažmo skupina Anheuser-Busch InBev, mohou být v klidu, tento nepostradatelný člověk zůstane tváří pivovaru i pod mým vedením.


Autor: Kryštof Materna

Vloženo: 5.11.2011



Komentáře (1)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. zoloft's avatar zoloft

    0, furosemide definition, retin a micro for rosacea, strattera.com, levitra, xenical drug interactions,

    #1 – 18 July, 2012 at 1:06 am

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek