Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

5.2.2017 - Ani letos jsme nezapomněli na naše tradiční novoroční (tedy už spíš únorové) bilancování vývoje na českém pivním trhu v loňském roce: Na Hromnice o pivovar více, aneb opožděné novoroční bilancování Pivídek.

5.2.2017 - Dnes jsme také aktualizovali mapy ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: V ČR vznikly Pivovar Hluboká (kraj Jihočeský), Kunčice (Moravskoslezský) a Grádo, již čtvrtý pivovar v moravském Tišnově a okolí! Na Slovensku bohužel pouze zanikla banskobystrická Perla, první restaurační minipivovar na Slovensku vůbec. V polském Žywci potom vznikla druhá alternativa místnímu polskému molochovi - Browar Zapanbrat. A konečně v Dolních Rakousích přibyly pivovary Holy Bräu a Braugut.

30.1.2017 - Dnes jsme byli v sekci Technet na portálu idnes.cz zařazeni mezi pět zajímavých webů týdne, čehož si samozřejmě velmi vážíme (jsme teda až na konci, ale i tak dobrý!).

1.1.2017 - Novoroční zevrubná aktualizace našich map ČR i Slovenska - kromě mnoha dílčích oprav nové pivovary Čechovka (Vysočina), Kozojedy (Plzeňský kraj), Baran (Banská Bystrica) a tři v německém příhraničí: Budenschuster, Budenschuster, Böhmerwald Brauwerkstatt a Roland Rosner. Naopak odebíráme zavřené pivovary Lukov, Galant, Šitbořice a německý Ploss. A ještě změny zařazení pivovarů - hranici ročního výstavu 10 000 hl překročili a do kategorie průmyslových se dostali Únětice a Kout, opačným směrem mezi "minipivovary" putují Herold, Podkováň a slovenský Kaltenecker.

24.12.2016 - I letos přejeme všem čtenářkám a čtenářům Pivídek štastné a klidné svátky a hodně piva nejen na štědrovečerním stole. Jak jste si určitě všimli, fungují Pivídky zhruba poslední rok v trochu omezeném režimu, což ale neznamená, že na ně úplně kašleme. Znamená to ale třeba, že letos poprvé nebude bohužel žádný pivní kalendář. Více informací na Facebooku.

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Dějiny pivovarnictví ve městě Havířov, díl 1.

Město Havířov drží několik českých primátů – je to nejmladší české město, město s demograficky nejrychleji stárnoucí populací, největší ne-krajské město a zejména jeden primát pivní – se 77 tisíci obyvateli je to největší české město, které nemá (a nikdy ani nemělo) vlastní pivovar. A tak, zatímco na spřáteleném konkurenčním pivním webu mohou čtenáři již tři roky fascinovaně sledovat další a další vznikající díly seriálu o dějinách pivovarnictví ve městě Odry, který se ve svém devátém dílu dostal někam do let 1870-1880 a kde autor s precizností historika popisuje ničím významné oderské pivovarské dějiny (nějaké pivovary tam kdysi byly, ale dnes z nich již nic nezbylo, tedy příběh, který se opakuje v drobných obměnách v dalších zhruba 1000 českých obcích), Pivídky se rozhodly ukrátit napjaté netrpělivé čekání čtenářů na jubilejní desátý díl něčím ještě nezajímavějším.*

V následujících sedmadvaceti dílech se tedy v příštích letech podrobně seznámíme s historií pivovarnictví v Havířově, k čemuž jsem já myslím osobou velmi povolanou mimo jiné i proto, že jsem v Havířově nikdy nebyl a mohu se tak tématu věnovat objektivně a nezaujatě.

Prokletí neexistujícího havířovského pivovarnictví má kořeny ještě hlouběji než město samo. Předznamenal jej již rok 1944, kdy se na území budoucího města odehrála tzv. „Životická tragédie“, kdy Němci 6. srpna obklíčili obec Životice a zastřelili všechny muže, kteří neprokázali německou státní příslušnost v odvetě za přestřelku mezi partyzány a gestapem, která se dva dny předtím odehrála v hospodě Isidora Mokrosze a kde byli zastřeleni 3 příslušníci gestapa, jeden partyzán a hostinský. Nepodařilo se mi zjistit, co chudák tehdy točil…

Osud poznamenal Havířov i v 1. polovině 50. let, kdy se již město čile stavělo a lidé v soutěži zasílali návrhy na jeho budoucí jméno. Je pravdou, že Havířov mohl skončit výrazně hůř, vždyť mezi kandidáty byly i takové perly jako Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad, Čestprácov, Vzorvšem, Budosociokolektivov, Vzletov, Šťastnov, Chcemežít, Stokomínů či Šešumblud (což kupodivu není odvážná parodie ostatních bludů, ale zkratka názvů obcí, na jejichž území mělo město vyrůst – Šenov, Šumbark, Bludovice), přesto si troufám říct, že kdyby se ve slezském regionu vybíral název města kdykoliv jindy než v těch pár porevolučních letech budovatelského nadšení, určitě by se týkal piva či alkoholu obecně.

Místo Havířova jsme tak mohli mít Pivířov, Pivařov, Pivíčkov, Birograd, Půllitrov, Hospodín, Ožralín, České Ochmelenice, Vodochmeloječmenov, Kocovinov, Delirický Tremensov, Našrotín, Pípovice, Věčnou Žízeň, Destilátov, Pálenkovice, Metrpivov, Nevyspalov, Bezvědomov, Násosín, Hospodský Povalečov, Chcemepít, Stoputyk a i ten Šešumblud by byl přinejmenším Pivní, Čepovaný, Vychlazený, Zvětralý či Točený. Škoda.

Roku 1955 tedy město oficiálně vzniká s názvem Havířov a není v něm žádný pivovar. To je ve městě mladých horníků jistě s podivem a ukazuje to na krátkozrakost a nefunkčnost socialistického plánování. Město, kde je tolik horníků, že už nezbývá nikdo, kdy by tam vařil pivo, jednoduše nemůže vzkvétat, a proto také Havířov nikdy nevzkvétal.

Dalším důležitým rokem v dějinách havířovského pivovarnictví je rok 1971. V tomto roce nebyl ve městě žádný pivovar. V nedalekých Nošovicích však vzniká pivovar Radegast a záhy se stává hegemonem v celém regionu. Ostatní slezské pivovary jsou uzavírány a v oblasti východně od Ostravy se dodnes točí prakticky výhradně Radegast (jak si pozorní čtenáři Pivídek již mohli všimnout na mapě působnosti nošovického pivovaru). Obyvatelé města tak od té doby nejenže nemají pivovar, ale při výběru piva prakticky nemají ani na výběr.

Zastavme se nyní v roce 1991, což je rok, kdy v Havířově nebyl žádný pivovar, přestože počet jeho obyvatel zrovna kulminuje na více než 86 tisících. Poté, co v roce 1989 proběhla revoluce nakonec přece jenom i zde, muselo město připomínat jednu velkou kocovinu, kdy nikdo nechápal, co se vlastně děje a co bude dál. Doly se uzavíraly, nezaměstnanost prudce rostla a kdo mohl, ten se stěhoval jinam. Bohužel se nestalo, aby tento stav byl impulzem pro zakládání pivovarů, jak by se nabízelo (snížilo by to nezaměstnanost a poskytlo to lidem důvod ve městě zůstat). Místo toho se prováděly pochybné akce, kdy bylo centrum města vystavěné ve stylu socialistického realismu vyhlášeno chráněnou památkovou zónou, čehož se skutečně v praxi nikdo nenapije.

Konečně se dostáváme do poslední éry havířovského pivovarnictví v letech 2010-2013, tedy do éry zakládání minipivovarů. V této éře nebyl v Havířově založen žádný minipivovar a to přesto, že ve zbytku republiky jich bylo založeno přes sto a můžeme býti dlouhé pře s to, proč tomu tak bylo, anebo se jen přenésti přes to. Sebepoetičtější věta však nezakryje skutečnost, že je to zvláštní a to o to více, že právě Ostravsko se spolu s Prahou a Plzeňskem zřetelně stává regionem s největší koncentrací minipivovarů v Česku.

Havířov navíc v roce 2012 proslul jako epicentrum série metanolových otrav, takže spotřebitelský potenciál tu je veliký. Otázka je pouze, kdy a kdo se konečně jako první chopí iniciativy a prolomí prokletí havířovského pivovarnictví.

Takže co vy na to Havířované? Jak dlouho budete ještě ochotni trpět ostudnou nálepku největšího českého města bez pivovaru? Není na čase konečně začít psát novou kapitolu v dlouhých dějinách havířovského pivovarnictví, která by konečně mohla začínat zmínkou o pivovaru? Ne, nemusíte se bát, já už žádné další kapitoly psát nebudu, to na začátku byl jen vtip, tato kapitola dějin pivovarnictví ve městě Havířov je skutečně první i poslední, tedy jediná.



*Poznámka: Chtěl bych se omluvit tvůrcům spřáteleného konkurenčního pivního webu za nejapný první odstavec a nechtěl bych jím nikoho urazit. Historické exkurzy na těchto stránkách jsou mi naopak zdrojem inspirace tím, že dokážou oživovat i to z české pivovarské historie, co již zaniklo.


Autor: Kryštof Materna

Vloženo: 1.12.2013



Komentáře (7)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. René Costache's avatar René Costache

    Administrativně je Havířov městem od r. 1955.Nové město vzniklo na katastrech několika obcí,které k němu byly připojeny.Autor článku uvádí Šenov (první zmínka 1305),Šumbark(1438),Bludovice(1335),dále Horní a Dolní Suchá(1305). V Šenově pivovar byl (budova stojí dodnes),v Dolních Bludovicích je pivovar potvrzen, v Šumbarku je vrchnostenský provoz doložen,v D.Suché byl pivovar,v H.Suché byla hospoda s varečným právem. V úvodu článku je uvedeno,že město Havířov pivovar nemá a "nikdy ani nemělo". Město vzniklé v r.1955 pivovar nemělo,ale na jeho historickém území bylo pivovarů několik.PRO ZAINTERESOVANÉ : Milan Starec - "Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska"

    #7 – 14 February, 2015 at 12:46 pm

  2. Karel's avatar Karel

    Nějak mi uniká souvislost toho, proč by měl ve článku o tom, že v Havířově nebyl nikdy pivovar, autor psát, že všude kolem pivovary byly...tím hůř pro Havířov, když měli pivovar i v Karviné a oni furt nic :). Naštěstí tento svůj omyl již havířovští stačili napravit a teď mají pivovary pro jistotu rovnou dva, o kdyby se zase jeden propadl...

    #6 – 17 January, 2015 at 10:59 am

  3. Navaszka's avatar Navaszka

    Autor článku asi pozapoměl připomenout že Havířov je blízko Karviné-a tam přeci pivovar byl!!!!!!!!!!!!!Nošovice byly vybudovány právě na základě toho,že Karvinský pivovar doslova a do písmene zmizel během jediné noci-následkem poddolování došlo k popraskání van s mladinou a víceméně i k poškození kotlů...

    #5 – 16 January, 2015 at 9:23 pm

  4. Pan Kapsa's avatar Pan Kapsa

    No vidíte, stačilo si postěžovat a hned je to lepší (jeden pivovar už čepuje, druhý se připravuje). :)

    #4 – 5 July, 2014 at 5:36 pm

  5. Qwjeták's avatar Qwjeták

    Pro upřesnění na katastru současného Havířova bylo 6 pivovarů.

    #3 – 6 December, 2013 at 6:59 pm

  6. Kryštof's avatar Kryštof

    Havířovské pivo, pokud vím (opravte mě jestli se mýlím), se vařilo pouze krátkodobě a navíc ve Vojkovicích. Takže nic ve zlém, berte článek jako výraz údivu nad tím, že tak velké město dosud pravidelně vařící a veřejně dostupný pivovar nemá a zároveň výraz naděje, že by jej brzy mohl mít.

    #2 – 2 December, 2013 at 9:43 am

  7. AGASlayer's avatar AGASlayer

    hmm, autor clanku (ktery jsem nejak nepochopil proc byl vubec napsan - mest, ktere nemaji pivovar nebo minipivovar je hodne) nejak pozapomnel, ze zde byl onehdy projekt Havirovske pivo a taky ze zde jsou prinejmensim dva domaci varici, dobre fungujici pivoteka a havirovske Tesco je taky dobre zasobeno pivem, coz se neda rict o okolnich mestech.

    #1 – 1 December, 2013 at 5:34 pm

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek