Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

5.2.2017 - Ani letos jsme nezapomněli na naše tradiční novoroční (tedy už spíš únorové) bilancování vývoje na českém pivním trhu v loňském roce: Na Hromnice o pivovar více, aneb opožděné novoroční bilancování Pivídek.

5.2.2017 - Dnes jsme také aktualizovali mapy ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: V ČR vznikly Pivovar Hluboká (kraj Jihočeský), Kunčice (Moravskoslezský) a Grádo, již čtvrtý pivovar v moravském Tišnově a okolí! Na Slovensku bohužel pouze zanikla banskobystrická Perla, první restaurační minipivovar na Slovensku vůbec. V polském Žywci potom vznikla druhá alternativa místnímu polskému molochovi - Browar Zapanbrat. A konečně v Dolních Rakousích přibyly pivovary Holy Bräu a Braugut.

30.1.2017 - Dnes jsme byli v sekci Technet na portálu idnes.cz zařazeni mezi pět zajímavých webů týdne, čehož si samozřejmě velmi vážíme (jsme teda až na konci, ale i tak dobrý!).

1.1.2017 - Novoroční zevrubná aktualizace našich map ČR i Slovenska - kromě mnoha dílčích oprav nové pivovary Čechovka (Vysočina), Kozojedy (Plzeňský kraj), Baran (Banská Bystrica) a tři v německém příhraničí: Budenschuster, Budenschuster, Böhmerwald Brauwerkstatt a Roland Rosner. Naopak odebíráme zavřené pivovary Lukov, Galant, Šitbořice a německý Ploss. A ještě změny zařazení pivovarů - hranici ročního výstavu 10 000 hl překročili a do kategorie průmyslových se dostali Únětice a Kout, opačným směrem mezi "minipivovary" putují Herold, Podkováň a slovenský Kaltenecker.

24.12.2016 - I letos přejeme všem čtenářkám a čtenářům Pivídek štastné a klidné svátky a hodně piva nejen na štědrovečerním stole. Jak jste si určitě všimli, fungují Pivídky zhruba poslední rok v trochu omezeném režimu, což ale neznamená, že na ně úplně kašleme. Znamená to ale třeba, že letos poprvé nebude bohužel žádný pivní kalendář. Více informací na Facebooku.

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Test levných piv

Tento článek volně čerpá ze článku MF Dnes ze dne 19. 3. 2011, který přinášel výsledky testování chuti a kvality 18-ti nejlevnějších lahvových piv dostupných v českých obchodech. Cílem tohoto článku v žádném případě není znevažovat či zesměšňovat tento výzkum, natož snad naznačovat, že členové hodnotící komise jsou pěkný prasata. Naopak, autor vysoce oceňuje, že si takovýto test, jehož výsledky jsou nedocenitelné, vůbec někdo troufl podniknout, a zároveň přiznává, že sám by v sobě tuto odvahu nenalezl. Jakákoliv podobnost zde popsaných osob a událostí se skutečností je proto čistě náhodná a nezamýšlená.



Naší redakcí mi byla přidělena úloha reportéra testu levných piv. Dovolte mi Vás nejprve krátce seznámit s událostmi, které jeho průběhu předcházely. Nápad tento test uspořádat jsme hodnotili veskrze pozitivně, neboť jeho čtenářský potenciál byl nezměrný. Tržní segment levných piv má mezi českými spotřebiteli unikátní pozici – jsou to piva, která Češi nejraději kupují a zároveň na ně nejraději nadávají. Bohužel jsme však narazili na nezájem o místa členů hodnotící komise. Někteří námi oslovení odborníci na pivo nám rovnou hrozili žalobou a několik našich zaměstnanců dokonce dalo z preventivních důvodů výpověď.

Byli jsme proto nuceni vypsat na pozici člena hodnotící komise výběrové řízení. Oproti jiným nabídkám pracovního místa jsme tuto poněkud upravili. Mírně jsme zredukovali požadavky na uchazeče. Místo tříleté praxe v tištěných médiích jsme požadovali tříletou praxi v pití laciných piv, přičemž zkušenosti z protialkoholní léčebny budou brány jako konkurenční výhoda. Vyškrtli jsme jakékoliv požadavky na vzdělání a práci z PC a v původním znění jsme nechali pouze větu s překlepem, která se omylem dostala do naší nabídky externí spolupráce s týdeníkem Sedmička – Liberec: „zkušenost s přípravou reportáží, zpravodajství a poblicistických útvarů“. Do sekce „nabízíme“ jsme k větě „zázemí velkého stabilního domu s mnohaletou tradicí“ připsali „a splachovacího záchodu“ a dále dodali heslo „veškeré pivo je zdarma“.

Na výběrové řízení se dostavili pouze tři uchazeči. Prvním byl bezdomovec Ota Cibich, který zřejmě považoval za nutné hned v úvodu zdůraznit své letité zkušenosti, v odpověď na pozdrav pozvracel naší HR sukni a na výzvu „posaďte se“ pro jistotu rovnou upadl a tvrdě usnul dříve, než mohl pohovor vůbec začít. Druhým byl seriózně vypadající Josef Lacina, student Vysoké Školy Ekonomické, který byl podle svých slov přilákán vidinou dvojí úspory – pít laciné pivo a ještě k tomu zadarmo. Třetím byl na první pohled dobře živený vepř, který se do redakce zatoulal náhodou, jsa pravděpodobně na útěku z nedalekého prasečína.

Vzhledem k tomu, že nikdo další nedorazil, bylo rozhodnuto, že všichni tři jsou na uvedenou pozici ideálními kandidáty a byli přijati. Dali jsme jim k podpisu smlouvu o provedení práce, kterou Ota Cibich opětovně pozvracel, Josef Lacina po krátkém smlouvání o proplacení nákladů ušlého inkoustu obratně podepsal a pašík, který mezitím od nás dostal jméno Bivoj, ji dokonce opatřil razítkem kopýtka.

Po drobných problémech s přepravou poroty na místo konání testu před michelským Kauflandem, kdy Ota Cibich polil krabicovým vínem sako Josefu Lacinovi, který pak chtěl od redakce proplatit náklady na prací prostředek, zatímco Bivoj mezitím sežral polstrované potahy sedaček auta, se porota usadila na obrubníku před obchodem a naši zaměstnanci každému přinesli basu s osmnácti testovanými pivy. Bylo stanoveno, že každý půllitr bude každým porotcem hodnocen procentuálně, kdy nula je nejhorší a sto nejlepší, přičemž výsledek všech tří bude sečten a zprůměrován. Museli jsme si opatřit digitální hlukoměr, neboť Ota Cibich nebyl schopen své výroky sdělit jinak než počtem decibelů v hlasitosti odříhnutí. Menší práce byla s Bivojem, u něhož stačilo, aby jeden redaktor zaznamenával počet vykviknutí (což značilo desítky procent) a zachrochtání (jednotky) po každé lahvi, a nutno pochválit Josefa Lacinu, který si své hodnocení alespoň zpočátku zapisoval do sešitu zcela samostatně.

Porotci začínali známějšími a osvědčenými značkami. Lahev Primusu se dokonce Ota Cibich pokoušel ukrýt pod kabát pro rodinu na štědrovečerní hostinu. Josef Lacina se sice nedokázal naučit manuálně zacházet s otvírákem lahví, avšak pašík Bivoj mu je pohotově otevíral kopýtkem, čehož se Ota Cibich, který se zjevně dostával do formy, pokoušel využívat k odcizování lahví ze sousedních bas a doutnající spor vyřešili naši zaměstnanci zakoupením mimotestovací basy Klasiků pro něj, na což reagoval Josef Lacina námitkou, že to není spravedlivé, načež mu byla zakoupena další basa, kterou se ihned pokoušel Cibichovi prodat. Ten byl sice schopen platit pouze korunkovými uzávěry, avšak Lacina prohlásil, že v době ekonomické krize se on spoléhá výhradně na tvrdou měnu, a tak se rychle dohodli.

Když už měl v sobě Cibich dvanáct Klasiků, začali jsme být lehce nervózní a nabádali ho ke zkoušení dalších značek. Sáhl tedy po lahvi Březňáka a při pohledu na muže na etiketě mu náhle zvlhly oči. „Dě-de-ček!“, rozeštkal se poté a srdceryvně lkaje přiložil zapisovateli nůž na hrdlo a donutil ho, aby této značce zapsal sto padesát procent. Březňák se tak ujal jasného vedení a porotci otevírali další a další značky.

Postupně se u nich začaly projevovat lehké známky nevolnosti. Po vypití lahve Argusu Josef Lacina zezelenal, načež pozvracel vše v okolí tří metrů, vymlouvaje se následně, že je úplně v pohodě a že mu jen neviditelná ruka trhu pravděpodobně strčila prst do krku. Pašík Bivoj se nad lahví Ambrosia marně snažil posunky sdělit zapisovateli, že tohle pivo je i pro prase urážka. Nad lahví Olivětínského Novice pak po dvou locích padl naznak a po několika pokusech vydávit své vnitřnosti zemřel, což zejména on sám kvitoval s velkým povděkem. Bylo rozhodnuto, že pivo, po němž některý z porotců zemře, bude v celkovém hodnocení potrestáno odečtem deseti procentních bodů. Novic se tak propadl na poslední místo.

Josef Lacina se nejvíce těšil na pivo Světák Originál, protože bylo nejlevnější, a plánoval tak při jeho pití nejvíce ušetřit. Po jeho dopití však začal přehodnocovat své základní ekonomické postoje a jal se prosit Boha za odpuštění, že podceňoval mimoekonomické aspekty ovlivňující lidské rozhodování. Po Bertoldovi se definitivně vzdal liberálního pohledu na svět a začal se shánět po Keynesově Obecné teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Když neuspěl, pokusil se vrátit ještě hlouběji do historie a sáhl po lahvi Staročecha. Ta se mu však stala osudnou. Z posledních sil sepsal prohlášení o odprodání svých orgánů výměnou za státní dluhopisy, vstal, narazil do sloupu, v nějž následně obrátil oči a skonal. Odsoudil tím Staročecha na patnácté místo, přičemž pouze vysoké hodnocení Bivoje, který stihl Staročecha vypít ještě zaživa a rozeznal v něm příchuť krmiva pro prasata, eliminovalo bodové srážky za smrt porotce a zabránilo ještě hlubšímu propadu.

Ota Cibich mezitím stále vypadal, že se teprve dostává do tempa. Každou další lahev prokládal dvěma Klasiky a přihýbal si i z nedopitých zbytků zemřelých spoluporotců. Odmítl přepočet piva S-Budget Pivo Sör, vyrobeného v Rumunsku, na půllitrovou jednotku a obrátil do sebe dvoulitrovou petku na ex. To však bylo i na něj zjevně moc a od té chvíle se zdálo, že mu rychle dochází dech. Zbývala mu však již pouze tři piva, a náš redakční tým jen doufal, že je zvládne dopít a dodá tak testování alespoň jakýsi punc legitimity.

Po dopití značky „ARO světlé pivo“, jsme mu museli slíbit, že ho neprodleně odvezeme na ARO do IKEMu, jen ať proboha dopije a ohodnotí ty dvě poslední značky. Vypil tedy pivo Deep a spadl následně do hlubin kanálu. Hodili jsme za ním s poslední zoufalou nadějí dvouapůllitrovou plastovou lahev piva Servus (jehož dosavadní průběžné hodnocení nás děsilo, Josef Lacina mu byl po přičichnutí ochoten udělit 13,6 % pod podmínkou, že ho nebude muset pít a nebohý pašík se jeho ochutnávky ani nedožil) a čekali, co se bude dít. Asi hodinu se ozývaly zvuky, z nichž nám všem tuhla krev v žilách, a pak se náhle rozhostilo ticho.

Čekali jsme další asi hodinu, načež jsme smutně konstatovali, že je asi po všem, test se nevyvedl a všichni tak slízneme od šéfredaktora svůj díl. Začali jsme si balit své novinářské nádobíčko, a když jsme již byli na odchodu, začaly se z kanálu opět ozývat nějaké zvuky. Zastavili jsme se a ani nedutali. Náhle se objevila lidská ruka s prázdnou lahví Servuse a po chvíli i zarostlá Cibichova hlava.

„Servus, chlapi!“, prohlásil pomalu. „Padesát šest procent!“, dodal a vydechl naposledy. Prohlásili jsme tedy test za úspěšně dokončený, zpracovali jsme výsledky a své čtenáře s nimi seznamujeme zde:

http://ekonomika.idnes.cz/specialni-priloha.aspx?y=test/test-dnes-levna-piva.htm


Autor: Kryštof Materna

Vloženo: 8.12.2011



Komentáře (0)

Zatím žádné komentáře

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek