Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

5.2.2017 - Ani letos jsme nezapomněli na naše tradiční novoroční (tedy už spíš únorové) bilancování vývoje na českém pivním trhu v loňském roce: Na Hromnice o pivovar více, aneb opožděné novoroční bilancování Pivídek.

5.2.2017 - Dnes jsme také aktualizovali mapy ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: V ČR vznikly Pivovar Hluboká (kraj Jihočeský), Kunčice (Moravskoslezský) a Grádo, již čtvrtý pivovar v moravském Tišnově a okolí! Na Slovensku bohužel pouze zanikla banskobystrická Perla, první restaurační minipivovar na Slovensku vůbec. V polském Žywci potom vznikla druhá alternativa místnímu polskému molochovi - Browar Zapanbrat. A konečně v Dolních Rakousích přibyly pivovary Holy Bräu a Braugut.

30.1.2017 - Dnes jsme byli v sekci Technet na portálu idnes.cz zařazeni mezi pět zajímavých webů týdne, čehož si samozřejmě velmi vážíme (jsme teda až na konci, ale i tak dobrý!).

1.1.2017 - Novoroční zevrubná aktualizace našich map ČR i Slovenska - kromě mnoha dílčích oprav nové pivovary Čechovka (Vysočina), Kozojedy (Plzeňský kraj), Baran (Banská Bystrica) a tři v německém příhraničí: Budenschuster, Budenschuster, Böhmerwald Brauwerkstatt a Roland Rosner. Naopak odebíráme zavřené pivovary Lukov, Galant, Šitbořice a německý Ploss. A ještě změny zařazení pivovarů - hranici ročního výstavu 10 000 hl překročili a do kategorie průmyslových se dostali Únětice a Kout, opačným směrem mezi "minipivovary" putují Herold, Podkováň a slovenský Kaltenecker.

24.12.2016 - I letos přejeme všem čtenářkám a čtenářům Pivídek štastné a klidné svátky a hodně piva nejen na štědrovečerním stole. Jak jste si určitě všimli, fungují Pivídky zhruba poslední rok v trochu omezeném režimu, což ale neznamená, že na ně úplně kašleme. Znamená to ale třeba, že letos poprvé nebude bohužel žádný pivní kalendář. Více informací na Facebooku.

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Zásady pivní turistiky

Spolu s fenoménem zakládání minipivovarů se rozvíjí i fenomén pivní turistiky, tedy výlety přespolních do těchto pivovarů. Pivídky samozřejmě tento jev vítají a propagují kudy chodí, neboť nevyužít tohoto krásného období posledních let, kdy nám v republice vzniká pivovar v průměru každých 14 dní a které evidentně bude pokračovat i v příštím roce, by byl hřích.

Zároveň ale cítíme za své čtenáře zodpovědnost a to, že je svými brilantními povídkami k návštěvám pivovarů lákáme a svou bezkonkurenčně kvalitní mapou pivovarů tyto návštěvy prakticky umožňujeme, je zavazující a nutí nás to varovat čtenáře před možnými nebezpečími těchto výletů a stanovit základní pravidla, která by měl každý pivní turista mít na paměti (nebo pro ty s vychlastaným mozkem alespoň někde napsaná).

A nejde o nějaká virtuální nebezpečí pro pobavení, protože všechno, o čem bude řeč, se nám skutečně stalo, takže pro pobavení to možná bude i tak, ale rozhodně ne virtuální a stát se to může každému (pokud tedy nejste normální člověk, ale to byste na tyto stránky nechodil).

1, Nepodceňujte přípravu a zvolte si vhodný cíl cesty

Přes více než stovku nových minipivovarů v Česku stále ještě nejsme v situaci, kdy bychom na ně běžně naráželi neplánovaně kamkoliv vyjedeme, a při plánování výletu je třeba na to myslet. Tady je skutečně nedocenitelným pomocníkem naše mapa pivovarů (vím, o čem mluvím, sám ji používám, protože kdo si to má pamatovat). Její geniální jednoduchost, přehlednost a fakt, že je vždy aktuální, z ní dělají bezesporu nejlepší mapu českých pivovarů, která existuje.

Aniž bych chtěl být neskromný, byla by škoda nepřipomenout, že své výlučné postavení mezi konkurenčními mapami ta naše ještě zvýraznila, když začala mapovat i blízké příhraniční pivovary, o což se žádný jiný pivní kartograf ani nepokusil. Když se ještě k tomu nově objevila v několika jazykových mutacích, což bezpochyby v příštím roce způsobí masový příliv zahraničních pivních turistů do českých pivovarů a bude tak dále stimulovat rozvoj českého pivovarnictví, začalo to svádět k pocitu, že mapa je již naprosto dokonalá a všeříkající.

Ovšem pozor! Právě proto, že mapa má být především přehledná a prostá nadbytečných a těžko aktualizovatelných informací, najdete v ní v případě konkrétních pivovarů skutečně pouze základní informace. To, že se pivo na uvedené adrese vaří, tak například nezaručuje, že se tam i točí. To jen, aby bylo jasno a aby se nestalo, že někdo bude žíznivě stepovat před pivovarem v Podkováni nebo minipivovarem Kubík v Hradci Králové zjišťujíc, že pivo se točí úplně jinde, což se právě stalo redakci Pivídek a máme zjištěno, že i minimálně jednomu nebohému čtenáři.

Proto vždy uvádíme odkaz na stránky příslušného pivovaru a zde je již na čtenáři, aby si zde ověřil polohu pivovarské restaurace, její otevírací dobu, nabízené druhy piv, ceny a dopravní spojení. Zas nejsme cestovka, že…

Samozřejmě je možné, a Pivídky to na základě svých zkušeností vřele doporučují, provádět pivní turistiku i v zahraničí a to dokonce i v místech mimo akční rádius naší mapy. Zde je však již příprava řádově náročnější. Jistým vodítkem k tomu by zde mohla být přednáška prof. Materny „Pivní regiony Evropy“ na Fakultě piva doplněná kartografickým materiálem, z něhož je patrné, které regiony nabízí nadprůměrnou koncentraci pivovarů. Ovšem informace o konkrétních pivovarech si již čtenář musí vyhledat sám, a pokud zrovna nejede do Horních Franků, kde vždycky na nějaký ten otevřený pivovar narazí, lze tu jedině doporučit co největší pečlivost při přípravě. Rozhodně je dobré znát minimálně přesné adresy pivovarů, které chcete navštívit.

2, Zvolte si vhodný dopravní prostředek

Zde samozřejmě záleží na tom, zda se cílový pivovar nachází přes ulici nebo na jiném světadílu, ale pokud se bavíme o pivní turistice na krátké a střední vzdálenosti, což asi bude drtivá většina případů, lze obecně doporučit kombinaci vlaku a pěších přesunů. Proč právě tato kombinace?

Vlaky mají několik zásadních výhod, které oceníte zejména na cestě zpátky. Především zde nikoho nepohoršíte pitím piva, které jste si v pivovaru koupili pro své blízké a na něž jste dostali cestou chuť. Dále je cesta vlakem uklidňující pro mysl i žaludek, bez náhlých změn směru a rychlosti, bez hrbolů, beze smradu výfukových zplodin a bez většího hluku. Pokud se vám tedy udělá špatně i ve vlaku, pak už skutečně musíte přičítat vinu jen a jen sobě, ale i v tomto případě vám zde jsou k dispozici obvykle vcelku použitelné toalety.

Oč horší jsou ostatní dopravní prostředky? Autobusy jsou ještě použitelné přes omezenou možnost přísunu i odchodu tekutin, na další dopravní prostředky jako lodě a letadla, kde zvrací i střízliví, pak zapomeňte úplně. Úplným extrémem je pak pivní turistika autem. Tedy samozřejmě, pokud máte v partě řidiče-abstinenta, kterého baví objíždět pivovary a pozorovat vás, jak se opíjíte, pak je to dopravní prostředek ideální. Jinak ale v lepším případě docílíte pouze mrzutosti řidiče a v horším případě tento neodolá žízni. A zde je třeba opravdu důrazně varovat před podobnými nápady a řídit se heslem „Alkohol za volant nepatří. Patří do žaludku.“

Podobnou opatrnost je třeba mít na paměti u jízdních kol. Zde je konzumace alkoholu před jízdou po veřejné komunikaci rovněž zakázána, ale mezi námi, když si dáte během dne tři piva, tak se nic nestane, při výšlapech je vypotíte (ale opovažte se to někde šířit, že vás Pivídky naváděly). Ostatně co bychom si vykládali v zemi vinařských cyklistických stezek. Když si jich ale zkrátka dáte víc, tak už riskujete nepřiměřeně.

A tak se konečně dostáváme k tomu, proč je nejlepší pivní výlety prokládat pěšími přesuny. Zkrátka, pěšky si můžete chodit zlitý, jak chcete a pokud u toho nic neničíte a nikoho neohrožujete, tak vám nemůže nikdo nic říct. A druhá věc – při pěších přesunech poměrně rychle a snadno střízlivíte. To má samozřejmě každý nastavené trochu jinak, ale hornofrancké výlety nás naučily tempu zhruba 3 km přesunu na každé vypité pivo, při němž se dá celý den zůstat v bdělém stavu.

3, Nechlastejte furt jen to pivo

Samozřejmě, že jeden nebo několik pivovarů musí být ústředním bodem každého pivního výletu, o tom žádná, ale zas pokud jedete jen za tím pivem, je to už poměrně smutné a taky to večer podle toho dopadne. Země Česká nabízí spoustu krásných míst k výletu, což mě jako Pražáka nepřestává překvapovat, a je vždycky pěkné pokochat se, jak voda hučí po lučinách a bory šumí po skalinách dříve, než zapadneme do hospody.

Plnohodnotný výlet za pivem by tak měl být vždy spojen s procházkou přírodou, už jenom proto, že tato vám zvýší chuť na pivo. Procházka by však měla být přiměřeně dlouhá – mírná únava je jakožto stimulant chuti výborná, ovšem po padesátikilometrovém pochodu už pivo příliš nevychutnáte.

Podobně bychom měli plánovat delší pobyty ve městech, kde není radno pouze přecházet od hospody k hospodě. Vždy bychom si měli najít ještě nějakou další aktivitu, což je pravda u některých měst těžké, ale nějaká pamětihodnost, nebo aspoň možnost krátkého výletu za město tu je vždycky. Je důležité mít na paměti, že hlavní pivní zážitek přichází večer a je škoda o něj přijít tím, že se zrychtujete už přes den.

4, Zvolte vhodný počet pivovarů/hospod

Tady samozřejmě záleží na charakteru výletu a na tom, co snesete, ale důrazně se doporučuje nepodlehnout velmi zrádné touze stihnout toho co nejvíce, když už jsem na výletě. Ono to k tomu skutečně svádí – tady máme ještě jeden pivovar kousek odsud a tam další, tady mají šest druhů piva, to by přece byla škoda je neochutnat, kdoví, jestli se sem ještě někdy dostanu atd. Správný pivní turista musí však být schopen říci také „Dost! Toto už ne!“

Je třeba mít rovněž na paměti, že na pivních výletech reprezentujete jednak region, z něhož pocházíte, a jednak komunitu pivních turistů jako celek. Vpadnete-li do hospody ústy napřed neschopni artikulace, tak zkrátka neuděláte dobrý dojem. V souladu s předchozími doporučeními je tak vhodné udržovat se během dne v relativně střízlivém stavu, případně se opít až v poslední navštívené hospodě.

Ono je to často hrozně těžké, určitě narazíte na až neuvěřitelně krásná místa, dobrá piva a příjemné lidi, ale pokud tam zrovna nenaleznete životní lásku nebo aspoň možnost noclehu, je nezbytné se překonat a pokračovat v cestě. Zejména je potřeba mít se na pozoru nad jinak krásným zvykem dobráckých venkovanů, kteří vám na důkaz přízně a toho, že vás berou mezi sebe, začnou objednávat panáky.

To už je pak velmi těžké odmítnout a neurazit, proto se doporučuje mít se při hovoru s místními štamgasty před tímto na pozoru a již dopředu nenápadně upozornit, že tvrdý nepijete a kolik toho ještě ten den musíte stihnout. Nezvládnout toto je cestou do pekel, kdy nejspíše skončíte ztraceni někde mezi poli nevěda jak domů.

5, Nepodceňujte ani přípravu cesty domů/do místa ubytování

Poslední, avšak nejdůležitější rada se týká cesty domů, neboť zde se i zkušení pivní turisté často dostanou do problémů, kolikrát se dokonce opakují úplně stejné situace. Tak za prvé, mějte na paměti, že na výlet jedete obvykle střízliví a za světla a zpět se zpravidla vracíte poměrně slušně nametení a za tmy. Tudíž cesta tam, která se zdá přehledná a v případě drobného bloudění vás navede intuice, se při cestě zpět může změnit v bezvýchodný labyrint.

Pokud přespáváte mimo domov, měli byste přesně vědět kde to je a jak se tam dostanete, pro improvizované hledání orientačním smyslem zde není místo, neboť domy, ulice, vesnice i města, všechno to bude vypadat jedno jako druhé, lišejník si spletete s mraveništěm, Polárku s Venuší a dobré lidi, kteří vám ochotně poradí s delirickými přízraky. Hledat místo nocležiště, o němž pořádně nevíte, jak vypadá, je něco jiného než hledat domov, do nějž se i v těch nejhorších stavech nějak mimovědomě dostanete.

Pokud se vracíte domů, měli byste přesně vědět kdy, jak a odkud a podle toho včas z hospody odejít. Pokud se vám v cílové hospodě líbí, tak se přirozeně rozhodnete pro poslední večerní spoj, což je v pořádku, ale mějte na paměti, že tento prostě stihnout musíte a pro přesun si nechat patřičnou rezervu, i kdyby vám pivo chutnalo sebevíce. Konkrétně je mít třeba na paměti tyto tři věci:

1, nádraží v českých obcích bývají často 1 – 2 km za obcí a přesun tam chvíli trvá, dva zběsilé běhy v Dobřanech a Jincích, kdy jsme se vypotáceli z pivovaru a zjistili, že vlak jede za 10 minut, mi v tomto ohledu úplně stačily.

2, obec může mít více než jedno nádraží, krásným příkladem jsou Mutějovice, kde navíc „Mutějovice zastávka“ leží na trati na Rakovník a Kladno, zatímco „Vlaková stanice Mutějovice“ leží na trati na Louny. Obě leží asi 2 km od obce, ale opačnými směry a je velmi vhodné vědět, ze které z nich jede váš vlak.

3, obdobně jako při hledání ubytování je i při hledání dopravních spojů cestou z hospody pravděpodobnost bloudění násobně vyšší než za normálních okolností. Není tedy dobré odcházet z hospody s tím, že na stanici dorazíte a spoj akorát pojede. Je rozumné nechat si zde 15 anebo radši 30 minut rezervu, kterou případně vyplníte v nádražce.

Tyto rady jsou důležité zejména pro nás Pražáky, zvyklé, že se domů vždycky nějak dostanou. Vně Prahy totiž leckdy, když nám ujede vyhlédnutý spoj, zjistíme, že alternativní spoj směřující na Prahu prostě neexistuje, respektive jede třeba ve 4:48 ráno. Pravda, vždycky nakonec přežijete a nějaký ochotný vesničan vás odveze, kam potřebujete, ale musíte počítat s tím, že tento si bude vědom toho, že jste v situaci, kdy vám nezbývá než zaplatit mu za to, kolik si řekne.

Co říci závěrem?

Rozhodně bych nerad, aby tento článek od pivní turistiky někoho odradil, samozřejmě, že vás zde budou čekat zejména krásné zážitky, dobré pivo, milí lidé a příjemné prostředí. O tom se ale nemá smysl moc rozepisovat, protože byste si to pak v praxi tolik neužili. Popsaná varování by spíš měla zamezit tomu, aby se to, co už někdo na sobě vyzkoušel, stávalo i dalším a nedejbože je to od pivní turistiky odradilo.

V Novém roce 2013 vám tedy za Pivídky přeji spoustu krásných pivních zážitků a co nejvíce objevených nových pivovarů.


Autor: Kryštof Materna

Vloženo: 12.1.2013



Komentáře (0)

Zatím žádné komentáře

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek