Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

13.10.2020 - téměř synchronně s dalším zavíráním hospod přinášíme konečně aktualizaci map ČR i Slovenska. Aspoň lahev si už můžete odnést z pivovarů: Louka a Beer Daddy v kraji Jihomoravském, Vikštejn (Moravskoslezský), Domažlice (Plzeňský), Tupadly, Švihov (oba Středočeský), Loutkář (Chrudim) a vlastní pivo brzy chystá i Horymír v pražském Radotíně. Na Slovensku a v Polsku přibyly také nové pivovary - Galgan a Browar Wisła.

13.7.2020 - tentokrát není aktualizace mapy pivovarů v ČR jen pozitivní: přibyly sice pivovary Rotor v Kunovicích ve Zlínském kraji a Ovipistán v kraji Královéhradeckém, zároveň ale také odebíráme zavřené pivovary Štramberk (možná jen dočasně), Bylnice i průmyslový Janáček Uherský Brod.

22.6.2020 - První noví poviroví odvážlivci přibyli v mapě pivovarů ČR: Náměšťský pivovar a Buchťák (kraj Olomoucký), Kos (Brno) a Červený Vlk (Karlovarský). Kromě toho jsme opět aktualizovali webové stránky, kontakty pivovarů atd., abyste věděli, kudy kam. Držme palce a pijme hodně piva, aby pivovary i nadále jen přibývaly, jako v této aktualizaci!

1.5.2020 - Přidána tradiční Výroční zpráva pivovaru Nuselské Hovado. Tentokrát se dozvíte něco o soutěžních úspěších zeptopivovaru!

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Výroční zpráva pivovaru Nuselské Hovado: Hovado soutěží!

Úvod

Pár zbývajících věrných čtenářů Pivídek již zcela jistě netrpělivě vyhlíželo nejen tradiční článek mého kolegy s pivovarskou bilancí minulého roku, ale i neméně tradiční výroční zprávu zeptopivovaru Nuselské Hovado. Souhrn svých domovarnických milníků za právě uplynulý rok jsem se vždy snažil zpracovávat na Apríla, nicméně člověk míní a špatný time management mění, takže už potřetí má zpráva měsíční zpoždění a vychází na prvního máje – a mám podezření, že to tak již zůstane.

Nebojte se, není to kvůli tomu, že bych přestal brát své pivní pokusy jako vtip a začal na ně pohlížet jako na práci, koneckonců to by mně za ně musel někdo platit, místo toho, abych je rozdával všude kolem. Za měsíčním zpožděním je většinou již naznačená lenost, nicméně letos se mohu hájit ještě i jedním objektivním důvodem – čekal jsem totiž na jednu důležitou informaci, kolem které hodlám své letošní bilancování více méně postavit.

Jak totiž pravidelný čtenář také ví, snažím se vždy výroční článek obohatit o nějaké nosné téma, aby se nejednalo pouze o výčet várek a piv, které jsem uvařil, což by samozřejmě většinu z vás, kteří je stejně neochutnali, asi moc nezaujalo. Myslím, že za poslední roky se povedla například fotoreportáž ze dne domovarníka (2017) či loňský výlet mimo pivní vody, kdy jsem popsal historii a domácí výrobu jiného alkoholického nápoje, cidru. I letos se našla jedna zajímavá novinka, kterou jsem si jako domovarník vyzkoušel – účast v soutěži podobně postižených osob, na jejíž výsledky jsem právě až do dubna netrpělivě čekal.

Abyste si také prožili svůj díl napětí, učiníme nicméně nejprve zadost tomu, o čem jsem ještě v minulém odstavci tvrdil, že se tomu snažím vyhnout, totiž výčet várek a piv uvařených od poslední výroční zprávy.

Várečné zpravodajství:

  • Várka 51: P APA N - American Pale Ale. EPM: 12,75 %. Hořkost: 42 IBU. Barva: 16 EBC.
  • Várka 52: Svatý Wit – belgický witbier. EPM: 10,55 %. Hořkost: 20 IBU. Barva: 9 EBC.
  • Várka 53: Ano! Ale... - American Pale Ale (na svatbu kamarádů). EPM: 13,6 %. Hořkost: 30 IBU. Barva: 12 EBC.
  • Várka 54: Hercule - Belgický dubbel ale. EPM: 17,3 %. Hořkost: 32 IBU. Barva: 25 EBC.
  • Várka 55: Vánoční Altbier. EPM: 12,2 %. Hořkost: 24 IBU. Barva: 13 EBC.
  • Várka 56: Kellerbier -Světlý ležák bavorského typu . EPM: 12,9 %. Hořkost: 39 IBU. Barva: 12 EBC.
  • Várka 57: Zkouřená Hanča - Rauchbier. EPM: 14,1 %. Hořkost: 29 IBU. Barva: 18 EBC.
  • Várka 58: Kryštof Na Vrcholu – (kolaudační) světlý ležák. EPM: 12,15 %. Hořkost: 32 IBU. Barva: 12 EBC.
  • Várka 59: East Kent Viking – SMASH Red Ale. EPM: 13,5 %. Hořkost: 22 IBU. Barva: 26 EBC.
  • Várka 60: Koronabirus – (karanténní) American Pale Ale. EPM: 13,4 %. Hořkost: 33 IBU. Barva: 13 EBC.

Celkem to tedy dělá od poslední zprávy 10 várek. Za kalendářní rok 2019 bylo várek 8 a výstav 178,9 litru. To mě trochu štve, protože vláda ve své moudrosti konečně zvýšila limit pro domovarníky osvobozený od daně na 2000 litrů na rok a já po dlouhé době nedosáhl ani na ten původní dvěstělitrový...

etiketa_varka_53_predni.png, 605kB
Neobvyklý design várky 53, uvařené na svatbu kamarádů

Nuselské Hovado soutěží

A teď konečně k hlavnímu tématu. Rozhodnutí zúčastnit se domovarnické soutěže padlo, jako většina těch správných životních milníků, v opilosti. Samotný nápad mi podsunul kamarád Jirka, který, ač nevidomý, obráží v podstatě jakékoliv akce, kde se pivo točí. Tak se řeč jednou dostala i na „Kostelecké chmelovárek“ (to není překlep, ale moravština), soutěž domovarníků, a možnost mé účasti. Protože jsem zvyklý, že podobných nabídek na účast na pivních akcích Jirka během našeho průměrného setkání vychrlí minimálně pět, moc vážně jsem to nebral. Ostatně jsem ho navíc podezříval, že pozvání se mi dostalo jen proto, aby ho tam někdo dovezl.

Nápad se už nicméně uhnízdil a jednou, když jsem se vrátil domů ve velmi povznesené náladě a podpořil ji na závěr večera třetinkou silného Hercula z várky 54, řekl jsem si, že by byla škoda, aby se o tak dobrém pivu svět nedozvěděl. Druhý den mé nadšení trochu ochladlo, když jsem se podíval na mapu a zjistil, že tato bohulibá akce se koná kdesi v Kostelci u Holešova a že ten Holešov je mezi Olomoucí a Zlínem, tedy v kraji, který správný Pražák identifikuje už s jiným kontinentem. Nedalo se ovšem nic dělat, závazek učiněný v opilosti, který si člověk navíc pamatuje, se musí ctít. Že jsem přesvědčil Jirku, aby se mnou na Moravu jel, nebylo překvapením, přidal se k nám k mé radosti i redakční kolega Kryštof, který zavětřil možnost poznat něco nového a zlít se tam jako doga.

Zbývalo tedy jen to nejmenší – rozhodnout se, jaká piva vlastně přihlásit. Kategorií bylo vyhlášeno sedm, vždy maximálně po jednom vzorku od jednoho člověka v každé z nich, což jsem ale rozhodně nehodlal naplnit. Aby byla zajištěna čerstvost a naopak správná zralost piva, vyšlo to nakonec na tři várky. Belgičan Hercule, který mě spolu s Jirkou do této akce navezl, byl jasný a obsadil kategorii svrchně kvašených piv (mimo pšenici, stout a porter). Druhým želízkem ve varně byl Kellerbier s dubovým aroma, který jsem tak jako tak chtěl dělat a který sedl do nejoblíbenější kategorie světlého spodně kvašeného piva. U třetího vzorku jsem spojil příjemné s užitečným a konečně jsem vytvořil pivo nakuřované, které mi normálně moc nejede, ale už od společné návštěvy Bambergu mě do jeho uvaření nutila má drahá polovička (odtud i název Zkouřená Hanča) a navíc měl na Chmelovárku vlatní kategorii.

Celkově jsem neměl žádné srovnání, ale v rámci mých vlastních výtvorů jsem si neskromně říkal, že se mi všechna tato tři piva docela povedla a že by z toho nějaké pěkné umístění kápnout mohlo.

etiketa_varka_57.png, 493kB
Klasický zhovadilý design, várka 57 - Rauchbier

I tak jsem ale jel do neznáma - a tím nemyslím Moravu. Soutěžní kategorie, přihlašovací formulář a několik kusých informací od Jirky, který se na této akci ztřískal už v roce 2019, bylo v podstatě to jediné, co jsem o setkání dopředu věděl. Takto fakticky velmi málo vybaven jsem se spolu s oběma kamarády rozjel v předvečer akce, 6.3.2020, na východ.

Musím přiznat, že na začátku jsem byl zklamán a na konci příjemně překvapen – a nehrálo v tom roli pouze několik metrů piv, které jsem mezi těmito dvěma okamžiky vyklopil do své hříšné tělesné schránky. Kostelecké chmelovárek má totiž punc amatérského nadšení a vesnické akce. A teď to vůbec nemyslím jako namyšlený Pražák, právě naopak – je to velmi příjemné a sympatické. Odehrává se v přeplněné kostelecké sokolovně a všechno organizuje zakladatel akce Petr Měrka spolu s několika dobrovolníky. Chybí tomu pozlátko profesionálně organizovaných akcí, ale o to je to domáčtější. Podává se domácí guláš, domácí klobásy a jiné pochutiny, samozřejmostí je pivo z malých pivovarů, které tu ale nemají profi stánky, naopak je vidět, že účast berou taky spíš jako „sousedskou výpomoc“ a často k tomu přihlásí do soutěže i svůj domácí výtvor. Na čepu je sem tam naopak i nějaké to pivo od domovarníka, který ho uvařil na profesinálnějším zařízení minipivovaru. No a na stolech v sále se s ubíhajícím dnem objevují i ty pokusy ryze domovarnické, kteří jejich autoři s nadšením a více či méně oprávněnou pýchou nalévají kolem všem, kteří udrží skleničku a moč.

IMG_20200307_102803.jpg, 248kB
Kostelecká sokolovna, dějiště Chmelovárku

Že tato akce musí skončit dobře jsem osobně začal tušit, když jsem se již slušně ojíněn podíval na hodinky a zjistil, že je čtvrt na dvanáct. Ovšem dopoledne. Od našeho příjezdu a odevzdání soutěžních vzorků uplynula asi hodina a já už v sobě měl několik pokusů domovarnických i minipivovarských. Zbytek dne se pak nesl v podobném duchu. Občas se dalo prospat na nějaké přednášce za závěsem na pódiu (náhodou pár jich bylo skutečně zajímavých) a když jsem se potřeboval trochu osvěžit, spojil jsem procházku ven s návštěvou auta a doplnění vlastních domovarnických zásob, ze kterých jsem také zhusta naléval. S Kryštofem jsme pivní portfolio zvládli doplnit i místním pivovarem průmyslovým, když jsme se během odpoledne několikrát stavili na karambol a Zubra ve čtvrté cenové, příhodně umístěné hned vedle sokolovny. Fakt, že se nás na závěr večera, když hodiny opsaly kruh a bylo zase čtvrt na dvanáct, ujali nějací místní samaritáni (víc o nich bohužel doteďka nevím) a nechali nás přespat ve spacácích u sebe doma, jen dokresluje přátelskou atmosféru akce.

Teď ovšem abychom nezamluvili tu část soutěžní. Kostelecké chmelovárek je totiž jedna z největších, ne-li největší domovarnická akce v naší republice vůbec . Příhodné umístění navíc zajišťuje i silnou mezinárodní účast ze Slovenska a Polska. Část degustační a soutěžní se sice odehrává mimo hlavní prostor, ale je jasné, že s přihlášenými stovkami vzorků (od 30 do 90 na kategorii) je to obrovsky organizačně náročné. V samotný den akce se tak v podvečer vyhlašují pouze první tři vzorky v každé kategorii. Na některé z těchto umístění jsem si, posilněn svým i cizím pivem, samozřejmě dělal zálusk. Zde musím přiznat, že na bednu jsem se v žádné kategorii nedostal. V opilecké domovarnické pýše jsem sice tvrdil, že jsem tím pádem určitě třikrát čtvrtý, ale nic naplat, na výsledky jsem si musel počkat více než měsíc.

IMG_20200307_110636.jpg, 226kB
Organizátor akce Petr Měrka

A jak si tedy má piva skutečně vedla? Shrnuto velmi krátce – výborně, velmi dobře a katastrofálně. Když to vezmeme od toho neúspěchu, tak tím byl můj milovaný Kellerbier, který se v kategorii světlého piva spodně kvašeného umístil na hrozivém 78. místě z 90 vzorků. Zde podezřívám především přidané dubové aroma, o kterém hodnotitelé nevěděli a které jako nečekanou součást vůně i chuti hodnotili jako vadu. Ale nebudu to omlouvat, 32 bodů ze 100 možných je jasná prohra.

Dále už to bylo mnohem lepší – velice slušně se umístila Zkouřená Hanča, která zaujala ve své kategorii 8. místo ze 30. 72 bodů potom stačilo i na „Bronzové kostelecké škopek“ za kvalitu!

diplom_nakurovane.png, 520kB

No a nejvýše to vytáhl belgický dubbel Hercule, ve své podstatě příčina mé účasti, který v silné konkurenci devadesáti vzorků svrchně kvašených piv (mimo pšenici, porter a stout) obsadil mnou skutečně proklamované 4. místo a se ziskem 86 bodů si dokonce odnesl i „Stříbrné kostelecké škopek“!

Ve světle úspěchu těchto dvou polotmavých piv tak musím hodnotit účast na své první domovarnické soutěži jako jasný úspěch – a doufám, že pokud to situace dovolí, tak u této jediné zkušenosti nezůstane a Nuselské Hovado nakonec třeba i něco vyhraje!

diplom_ale.png, 567kB

P. S. - Dovětek o době koronavirové

Mysleli jste si, že si konečně přečtete článek bez zmínky o koronaviru? Tak to vás nepotěším, protože jsem si to šetřil na samotný závěr. Samozřejmě, pivovar Nuselské Hovado nikdy nezavřel a to zejména proto, že nikdy ani neotevřel. I ekonomické ztráty jsou pro něj v tomto období stejné, jako předtím, to zase souvisí s tím, že pivo rozdávám zadarmo, což je jako obchodní model dost riskantní, virus, nevirus.

Přesto se však aktivity pivovaru a současná krize nečekaně protly. Nemám teď na mysli jen geniální název várky 60, vařené v karanténě, jako „Koronabirus“ (to samozřejmě zdůrazňuji, abyste to řádně ocenili). Překvapivým důsledkem březnové nákupní paniky byl totiž i dočasný nedostatek pekařského droždí. A zde přišla na pomoc várka 59, stáčená 4.4.2020. Z kvasnic Danstar Nottingham, odebraných z vykvašeného piva, vznikla mimojiné i tato várka domácích houstiček. Pivo tak nemusí být jen tekutý chléb, zvládne i ostatní druhy pečiva!

IMG_20200405_180516.jpg, 270kB

Autor: Jan Karel Bartuška (vrchní Hovado)

Vloženo: 1.5.2020



Komentáře (2)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. Karel's avatar Karel

    Díky. S IPA / APA je to pravda, přišel jsem na to, že výraznější chmelové aroma a míň komplikované sladové tělo s použitím amerických chmelů a kvasnic mi vyhovuje víc, než jejich anglické protějšky, takže když chci něco hodn chmelového (a to já rád), tak se zaměřuji mimo britské ostrovy. Více k jejich rozdílům třeba tady: https://www.bjcp.org/2008styles/style10.php https://www.bjcp.org/styles04/Category14.php

    #2 – 12 May, 2020 at 9:05 pm

  2. Matotu's avatar Matotu

    Pěkný čtení. Samá APA, žádná IPA, zajímavý. :-)

    #1 – 10 May, 2020 at 11:23 am

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek