Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

19.8.2019 - (Po)prázdninová aktualizace mapy ČR a prosíme o pozornost, protože po ní nás dělí už jen jeden pivovar od magického počtu pět set, o čemž vás rozhodně budeme (a asi i brzy) informovat! Na číslo 499 nás dostaly pivovary: IndustryBeer Nymburk, NOVETA Český Brod, Šestajovice (všechny kraj Středočeský), Panský pivovar Paskov (Moravskoslezský), Axiom Brewery Prostějov (Olomoucký) a Opočenský pivovar Baron (Královéhradecký). Ještě jsme také změnili status u několika pivovarů, které se dostaly mezi průmyslové (tj. čistě zvýšili výstav nad 10 000 hl/rok) - týká se to Dalešic a Tambora. V příhraničí ani na Slovensku (opět) nic nového, ale u nás je to napínavé, tak sledujte Pivídky!

14.8.2019 - Přidán druhý, závěrečný díl článku o nealko pivu: Vše, co jste nechtěli vědět o nealkoholickém pivu a neobtěžovali jste se zeptat, díl 2. - Ultimátní nealko test.

12.7.2019 - Přidán nový článek o Degustačním souboji pražských a plzeňských pivovarů, který Pivídky organizovaly!

6.7.2019 - (Před)prázdninová aktualizace mapy ČR a příhraničí: přidali jsme pivovary Řevnice (kraj Středočeský), Krodo Beer (Královehradecký), Staré Město (Praha, na místě bývalých Dobřenských), Vlachovo Březí a Čížová (oba Jihočeský). V polském příhraničí jsou nové browary Bury, Cześć Brat! a Pinta. Na Slovensku novinky žádné!

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Degustační souboj pražských a plzeňských pivovarů

V jednom z předchozích článků se redakční kolega Kryštof Materna letos v lednu vrátil k degustační akci, kterou jsme v rámci Pivídek organizovali loni v lednu. Kryštof, tehdy na dlouhodobém zdravotním pobytu v lotyšském mrazu, pojal zajímavou myšlenku uspořádat degustační „souboj“ piv českých a lotyšských a jednou provždy tak odpovědět na otázku, která trápí lidstvo od nepaměti – je lepší pivo české, nebo lotyšské?

No dobře, tak se zásadností té otázky jsem to trochu přehnal, nicméně akce se tehdy vydařila, česká piva – ač těsně – zvítězila a my i degustátoři, většinou naši kamarádi, si rozšířili své pivní obzory. Koneckonců více o tom, jak to probíhalo, si můžete přečíst v článku samotném, na který odkazuji v první větě.

V našich myslích však začal nedlouho poté hlodat červíček pochybnosti – OK, česká piva zvítězila takříkajíc na domácí půdě, ale jak by vzorky hodnotili Lotyši? Jsou pivní preference toho kterého národa tak odlišné, že bude preferovat právě to „své“ pivo i ve slepé degustaci? Kryštof, který naštěstí většinou neposlouchá mé rady o tom, že je něco složité nebo zbytečné, se do celé věci vložil tak, že z původní myšlenky hospodské ochutnávky vznikla nakonec monstrózní internacionální akce s podporou české ambasády v Rize, která v případě krachu snad i hrozila mezinárodním konfliktem. Minimálně tedy zavedením pivních sankcí, na čemž by vzhledem k objemu dovozu Aldarisu do Čech tratila především lotyšská strana. O této akci se tu rozhodně více rozepisovat nechci, oprávněné zásluhy patří Kryštofovi, který slíbil, že o ní dodá článek. Vzhledem k jeho dodacím časům ho ale pravděpodobně napíše někdy během roku 2020, proto jsem ho musel předběhnout a z důvodů, které vám hned objasním, o události napsat alespoň pár řádek. Celá akce se totiž podařila nadmíru výtečně a výsledky byly vskutku – pro nás až nečekaně – zajímavé. Povzbuzení tímto úspěchem jsme se proto v této problematice začali šťourat dále a dohodli se, že v degustačních „soubojích“ budeme pokračovat dalšími regiony. Jako vhodný odrazový můstek a zároveň zajímavá změna z „makro“ na „mikro“ region se jevilo porovnání našeho hlavního města piva s naším hlavním městem všeho ostatního.

První kolo na pražské půdě proběhlo letos 1. června, druhé kolo v Plzni potom o týden později.

degustace_praha_z.jpg, 183kB
Momentka z pražské degustace

Pravidla byla podobná, jako v případě již připomínaného prvního (a vlastně i druhého) česko-lotyšského souboje, takže je připomenu jen krátce:

  • - Soutěží vzorky v pěti kategoriích (tady to byl: světlý ležák z průmyslového pivovaru, světlý ležák z minipivovaru, světlé pšeničné pivo z minipivovaru, tmavý ležák z minipivovaru a IPA z minipivovaru).
  • - V každé kategorii proti sobě stojí vzorky z obou měst
  • - Degustátoři hodnotí slepě, neví tedy, jaký vzorek je odkud a ani předem neznají vybrané značky
  • - Hodnotí se na škále od 1 (nejlepší) do 6 (nejhorší) vzhled (barva, pěna, zákal), vůně, chuť a jako hlavní kategorie celkový dojem z nabízených vzorků
  • - Pak už se to jen vyhodnotí a ukáže se, zda mají vzorky jednoho či druhého města převahu

Oproti předchozím akcím bych vypíchnul dvě důležité věci:

Zaprvé Důležité pro nás samozřejmě bylo, aby vzorky hodnotili praví Pražáci a Plzeňácí, jinak by ta regionalita ztrácela smysl. Kritérium bylo takové, že abychom ho do toho kterého městského chlívku zařadili, musí v Praze/Plzeňském kraji žít a pít minimálně pět let. V obou městech se nám takhle sešlo 10 certifikovaných místňáků. Původně jsme doufali, že budem třeba mít i referenční skupinu lidí z jiných krajů, nakonec se však nenašel nikdo, kromě jednoho nebohého zástupce Liberecka a toho samotného za kontrolní skupinu prohlásit nešlo.

A druhou, snad největší změnou bylo to, že jsme vzorky nevybírali jen podle toho, zda se trefují do kategorie a zda jsou z typově podobných pivovarů, ale snažili jsme se pečlivě vybrat to, co nám (ano, subjektivně, to je třeba přiznat) přišlo jako v dané kategorii a městě nejlepší. V Plzni nám s výběrem a celou organizací velice pomohl náš kamarád a znalec místního pivního podsvětí, don Jiří „Georgio“ Pardubský. Ten dokonce všechny pivovary pod svou „ochranou“ přesvědčil k tomu, že jsme od nich vzorky dostali zadarmo a ještě nás div neprosili, ať je nezapalujeme. To v Praze jsme se úkolu zhostili s Kryštofem sami a je třeba přiznat, že pokud se vám z koníčku stane práce, přestává to být taková sranda. Týká se to tedy i chlastání piva – vzhledem k tomu, že v Praze je pivovarů fakt hodně, museli jsme obchůzek udělat několik a myslím, že se nám dost ulevilo, když jsme těch pět kousků našli. Soutěžila proti sobě tedy následující piva:

  • - Vzorek 1A (Praha, to víte): Staropramen Exportní ležák, Alk.: 5,0 %, Stupňovitost: 11,7 %
  • - Vzorek 1B (Plzeň, to asi taky víte): Pilsner Urquell, Alk.: 4,4 %, Stupňovitost: 11,8 %
  • - Vzorek 2A (PLZ): Beerfactory světlý ležák, Alk.: 4,3 %, Stupňovitost: 12,0 %
  • - Vzorek 2B (PRA): Pivovar Národní Czech Lion – nef. sv. ležák, Alk.: ?? %, Stupňovitost: 11,4 %
  • - Vzorek 3A (PLZ): Radobyčice pšenice, Alk.: 5,2 %, Stupňovitost: 12,0 %
  • - Vzorek 3B (PRA): Libocký pivovar Šebestián – pšenice, Alk.: ?? %, Stupňovitost: 11,0 % ?
  • - Vzorek 4A (PRA): U Fleků tmavé, Alk.: 4,6 %, Stupňovitost: 13,0 %
  • - Vzorek 4B (PLZ): Purkmistr tmavé, Alk.: 4,8 %, Stupňovitost: 12,0 %
  • - Vzorek 5A (PRA): Cobolis NEIPA Washington, Alk.: 7,7 %, Stupňovitost: 17,0 %
  • - Vzorek 5B (PLZ): Raven Gunslinger, Alk.: 6,4 %, Stupňovitost: 15,0 %

A jak to tedy celé dopadlo? Ukázal se rozdíl mezi tím, jak „svá“ a ta „druhá“ piva hodnotí v Praze a v Plzni? Abych vám dal zcela jasnou a jednoznačnou odpověď:

meme.jpg, 228kB

...Tak jako ano – i ne.

Ale abyste neřekli, že stále mlžím, tak před hlubší analýzou vás aspoň seznámím se základními výsledky (kumulováno za všechny, průměr se počítá pěkně, neboť v obou případech bylo degustátorů deset. Pamatujte, že čím méně bodů, tím lépe!):

vysledky_praha.png, 24kB
vysledky_plzen.png, 24kB
vysledky_celkem.png, 15kB

No a teď tedy podrobněji. Nejdřív to, v čem se výsledky zástupců obou měst lišily:

- Celkové vítězství: tak hned v té nejdůležitější kategorii si obě města uhájila nejtěsnější domácí neporazitelnost – v Praze zvítězila pražská piva poměrem 3:2, na západě Čech stejně tak piva plzeňská. Ve fotbale by z toho byl penaltový rozstřel, to my udělat nemohli a tak zůstává nerozřešeno, ve kterém městě mají piva lepší. A možná je to tak dobře, aspoň se nemohou nad sebou povyšovat.

- Průmyslový ležák: výsledek výše je dán právě kategorií průmyslového ležáku. V té soutěžil za hranicemi i mezi mnohými našinci ikonický Pilsner Urquell a ležák od Staropramenu, naopak pivní otloukánek a pro mnohé – včetně Pražáků – prototyp patoku (také i za hranicemi, v tomto případě bohužel). A byla to jediná kategorie, kde se celkové výsledky Pražáků a Plzeňáků lišily, když obě skupiny preferovali to svoje pivíčko z CK tanku. Dalo by se to interpretovat i tak, že jiné, než průmyslové pivo od sebe nepoznají, ale to by bylo možná moc hnusné.

- Výsledky u ukazatele chuť, která hrála evidentně největší roli v rozhodování nad celkovou známkou, zcela kopírovaly hlavní hodnotící ukazatel a skončily poměrem 3:2, resp. 2:3.


V čem byly výsledky obou měst naopak stejné:

- Pro všechny ostatní kategorie kromě světlého průmyslového ležáku byly výsledky celkového hodnocení stejné v obou městech – dvakrát vyhrála Praha (tmavý ležák, IPA), dvakrát Plzeň (světlý ležák z minipivovaru, pšenice).

- Nedalo mi to, abych výsledky nepodrobil vědeckému statistickému zkoumání. Použil jsem na to dvoufaktorovou analýzu rozptylu, ale tím vás nebudu trápit, to jsem jenom chtěl znít chytře. Každopádně výsledky u většiny vzorků v podstatě nedokázaly, že by Pražáci a Plzeňáci volili jinak natolik, aby to bylo statisticky významné – i když se našly výjimky a některé výsledky byly hraniční. Což ale samozřejmě neznamená, že tam ty rozdíly nebyly a nemůžeme se v nich dále rochnit!

degustace_plzen_z.jpg, 207kB
Abyste neřekli, tak momentka i z plzeňské degustace

A to já se rochním rád, přidám proto ještě i pár dalších zajímavostí z výsledků:

- Plzeňácí, navzdory celkovým výsledkům, preferovali pražské vzorky v hodnoceních vzhledu (3:2 pro Prahu) i vůně (4:1 pro Prahu). To Pražáci ve všech hodnocených ukazatelích celkově preferovali piva pražská, pouze u vůně to byla remíza 2,5:2,5.

- Největší paseku ve výsledcích napáchal Šebestián. Tato pšenice z Libockého pivovaru se ukázala, při vší úctě k tomuto sympatickému pivovaru i jeho sládkovi, jako naprostý patok. Možná šlo o nevydařenou várku, protože já si ji pamatoval jako dobrou, Kryštof mi to po osobní návštěvě potvrdil a ani v různých internetových recenzích nemá hodnocení špatné. Potom, co zcela vyhořela v Praze, jsem se ještě utěšoval myšlenkou, že chyba mohla být v tom, že byla točená do mých pet lahví přímo z pípy. Nicméně odborně natočené petky přímo z pivovaru pak předvedly bezkonkurenční propadák i v Plzni a my museli uznat, že tohle nebyl nejlepší zástupce Prahy. Na chudáka svatého Šebestiána museli vzít postupně šípy a kyje, ale obávám se, že dneska by mu stačil tuplák jeho pšenice a byl by v pánu hned.

- Nebýt právě již řádně zpranýřovaného nešťastného zástupce Liboce, dávali by Plzeňácí průměrně lepší známky. Tento jediný vzorek, jehož průměrné celkové hodnocení dosáhlo v Plzni 5,1 bodu (ze 6 možných…) dokázal však tento ukazatel zcela zvrátit, čímž chtěl pravděpodobně naznačit, co je nejlepší po jeho požití udělat. Průměrná známka celkového hodnocení všech vzorků tak byla v Praze 2,95 a v Plzni 3,01.

- Všichni Pražáci poctivě dopíjeli své vzorky, zatímco Plzeňácí, až na čestné výjimky, nechávali poměrně velké lampy. A pak mi povídejte, že hlavní město plýtvá a žije rozmařilým životem!

- Nemůžu nevzpomenout (již koneckonců vzpomínaného) kamaráda Jirku, který nám pomáhal s organizací. Ten v obou kolech degustoval mimo soutěž, protože znal degustované vzorky. Neznal však jejich pořadí a proto, ač velký plzeňský patriot a dokonce bývalý zaměstnanec Prazdroje v pražském kole suverénně preferoval Staropramen nad Urquellem. Ba co hůř, Prazdroj si od něj odnesl vůbec nejhorší hodnocení ze všech vzorků! Jeho pražské výsledky pak dokonale kopírovali i názor ostatních degustátorů a vyhrála u něj Praha poměrem 3:2. V Plzni však, jaká to proměna! Jirka si zřejmě zapamatoval pořadí aspoň na začátku a hodnocení Urquellu vytáhl o celé tři body nahoru. Pak si to ale asi nějak popletl, protože v druhém plzeňském kole potopil pořádající Beerfactory. Jeho výsledky byly vůbec dost divoké, celkovou preferenci nezměnil pouze u dvou vzorků a zajistil domácí Plzni cinklé vítězství 3:2 – koneckonců Štruncovy sady, kde toto umí nejlépe, byly nedaleko :D!

- A které vzorky si vysloužili nejlepší hodnocení? U Pražáků v chuti vyhrál s nejmenším počtem bodů ležák z Beerfactory. Vzhled měl dle obou skupin shodně nejlepší tmavý ležák od Fleků. Ale jasným favoritem obou skupin byla NEIPA od Cobolisu, v Praze i v Plzni se dle hodnocení shodli, že má nejlepší vůni (v Praze dokonce průměrná známka 1,1!) a dominovala i v celkovém dojmu. U Plzeňáků to navíc vyhrála i v chuti.


Co říci závěrem tohoto suchopárného článku plného čísel? Jeho přečtení rozhodně nebyla taková sranda, jako přímá účast na degustaci samotné (koneckonců jeho napsání taky ne) – ale nezoufejte, my doufáme, že to nebyl takový souboj poslední, takže budete mít snad ještě další příležitosti zažít si vzrušení pivních klání na vlastní játra.

Koneckonců kdo ví, možná se Pivídky a jejich létající pivní cirkus příště podívají právě do vašeho kraje nebo země. A nakonec třeba vyjde i náš plán živit se pořádáním těchto soubojů napříč celým pivně civilizovaným světem…

degustace_tym_z.jpg, 255kB
Na úplný konec ještě musíme připojit poděkování, v první řadě dvěma kamarádům a dobrovolníkům Silvě a Jirkovi, kteří nám s organizací akce neuvěřitelně pomohli a bez nichž bychom to těžko zvládli (Tady je tedy jenom Silva - ta bez vousů). Kromě nich se sluší poděkovat i zástupcům těch pivovarů, kteří nám poskytli své vzorky zdarma, v případě Beerfactory dokonce posloužili i vhodným prostorem. Díky všem!

Autor: Jan Karel Bartuška

Vloženo: 12.7.2019



Komentáře (2)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. Jan Bartuška's avatar Jan Bartuška

    Zdravím, tak na začátek díky za pochvalu. Jinak je to správný postřeh. Nebyla to naše první volba, měli jsme vyhlédnutou v Cobolisu IPA (byli jsme tam doslova pár dní předem), ale chtěli jsme ji načepovanou co nejčerstvější, což se nám nevyplatilo. Taky z toho nemám úplně radost, ale někdy je třeba trochu improvizovat.

    #2 – 26 July, 2019 at 2:55 pm

  2. Michal's avatar Michal

    Skvelá myšlienka a výborne prepracovaná súťaž, klobúk dole! K tomuto kolu mám ale jednu pomerne zásadnú pripomienku: Prečo ste nechali proti sebe súťažiť pivný štýl NEIPA proti štýlu IPA? Jedná sa o odlišné pivné štýly, čo sa týka vzhľadu, vône aj chuti. Momentálne je NEIPA pri vrchole popularity, zatiaľ čo IPA už je na trhu dlho, dalo by sa povedať že sa postupne "prepila," a aj to mohlo zohrať svoju úlohu pri hodnotení. A zrovna v prípade Cobolisu a jeho širokému portfóliu neverím, že by sa uňho nejaká "tradičnejšia" IPA nenašla..

    #1 – 26 July, 2019 at 2:45 pm

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek