Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

14.11.2017 - Novinky v mapách ČR i Slovenska: již otevřel pivovar Moravia na kraji Brna, připravují se pivovary v Říčanech, Písku a znovu se brzy otevře i plzeňský Groll. Na Slovensku podobně vracíme žilinský Kazačok.

5.11.2017 - Dnes se slaví, Pivídky si připomínají 6. výročí založení! Díky všem, víme, že servis z naší strany není ideální, tím spíš si vážíme těch, kteří stránky využívají a podporují. Šestka je takové pěkné číslo, šest piv už je na důstojnou oslavu dost a navíc budete moct zítra i vstát...

26.10.2017 - Aktualizace našich map českých i slovenských pivovarů: nové pivovary Filištín (kraj Pardubický), Klenot (Hradec Králové), Hanácký pivovar (Olomouc), Velkorakovský pivovar (kraj Olomoucký) a v neposlednom rade aj slovenský Harvánek zo Žiliny.

13.10.2017 - Drobná, leč smutná úprava mapy ČR - vymazali jsme plzeňský pivovar Groll. Zároveň jsme opravili údaje u pivovaru Český Krumlov, za dosavadní nepřesnosti se omlouváme!

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Heineken International - přítel milovníků piva, ochránce pivní tradice a otec renesance pivní kultury v Česku i v Evropě

Význam skupiny Heineken International pro rozvoj pivní kultury, zejména fenoménu zakládání minipivovarů, je dosud hrubě podceňován. Kladu si proto za povinnost tento dluh milovníků piva svému dobrodinci splatit tímto článkem.

Není tomu tak dávno, co se nad světovým pivovarnickým průmyslem stahovala černá mračna. Proces koncentrace výroby piva do stále větších a větších pivovarů se zdál nezvratný, menší pivovary nedokázaly konkurovat pivovarským gigantům, z piva se čím dál více stával nevýrazný nápoj unifikované chuti, který nepotěší ani neurazí. Bůhvíjak by to s oblíbeným chmelovým mokem s tisíciletou tradicí dopadlo, kdyby nebylo pivovaru a později pivovarské skupiny Heineken.

Když v roce 1863 Gerardus Adrian Heineken koupil pivovar v Amsterdamu a vtiskl mu do znaku rudou hvězdu, jako by již tušil, že tomuto pivovaru je předurčena revoluční úloha. Přesto se však dlouhou dobu pivovar choval, jako by mu šlo pouze o vlastní zisk – zvyšoval výrobu, vytlačoval své konkurenty z trhu a o blaho konzumentů se pranic nestaral.

Zlom nastal v roce 1968, revolučním to roce, kdy světem od San Francisco po Prahu otřásají manifestace proti násilí a nesvobodě. Tehdejší vedení Heinekenu, nejspíše rozčarováno z toho, že Nizozemci se v těchto elektrizujících letních měsících pouze válí po parcích a popíjí pivo, se rozhodl k nezištnému a riskantnímu kroku, který navždy změnil pivní svět – koupil svého největšího konkurenta v Amsterdamu i celém Nizozemsku, pivovar Amstel.

Tato zpráva zarezonovala světem jako výbuch atomové pumy, vedle níž znělo burácení sovětských stíhaček nad Československem i comeback Elvise Presleyho v USA jako sotva slyšitelné bzučení ovádů. Pivovary sice již dříve uzavíraly různé dohody o spolupráci, ale naprostá fúze dvou obřích pivovarů, které pro sebe doposud nacházely jen urážky a slova pohrdání, byla něčím zcela nepředstavitelným.

V Nizozemsku to mezi konzumenty vřelo, nikdo nevěděl, co se bude dít a nervózní atmosféra se brzy začala šířit i do zahraničí – dánský Carlsberg ze strachu, aby něco nepropásl, rychle již o dva roky později koupil svého největšího dánského konkurenta Tuborg, nevěda co s ním a čekaje netrpělivě na další kroky Heinekenu. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat – v roce 1972 Heineken oznamuje uzavření pivovaru Amstel a přesun výroby jeho piva do pivovaru Heineken. V roce 1975 pak oznamuje uzavření sebe samého a svůj přesun do nově postaveného pivovaru v Zoeterwoude.

Reakce se záhy dostavila a to z Velké Británie, jak tomu ostatně bývá vždycky, když se na světě objevuje nový fenomén. Již v roce 1976 je založeno hnutí CAMRA (Campaign for Real Ale), které podporuje stávající a nové malé pivovary a pivovarské hospody. Hnutí záhy získává masovou oblibu a ve Spojeném Království je v jako první zemi vůbec zastaven a obrácen trend poklesu počtu pivovarů, který od roku 1976 vzrostl ze 142 na dnešních zhruba 500.

Jen nepatrně později zareagovala přirozeně i veřejnost nizozemská. Tamním rokem s minimálním počtem pivovarů byl rok 1980 – 19 pivovarů. V roce 2007 zde však již bylo pivovarů 61. Nizozemská veřejnost má to nedocenitelné štěstí, že je s aktivitami pivovaru Heineken konfrontována nejvýrazněji a navíc je v posledních letech, kdy ušlechtilé snahy Heinekenu o obrodu pivní kultury dosáhly vskutku globálního věhlasu, zaplavována i vlnami vděku z celého světa za to, že tento pivovar dali světu. Jejich činorodost tak nepolevuje, nýbrž se ještě zrychluje a tak se nyní Nizozemsko již honosí zhruba 120ti pivovary.

Heinekenova pestrá nabídka
Heineken vzbuzuje na každém kroku náš zájem o rozmanitost pivní nabídky

Fenomén se začal rychle šířit Evropou a okamžik probuzení se veřejnosti k aktivitě a činorodosti obvykle odpovídá vstupu skupiny Heineken na trh dané země. Platí to zejména pro země, kde je Heineken hlavním hráčem na trhu a fenomén proniká dokonce i do zemí, v nichž pivovarnictví žádnou významnou tradici nemá – tak je tomu v případě Francie (vstup Heinekenu v roce 1988, 26 pivovarů v roce 1994, 231 v roce 2011) či Itálie (vstup Heinekenu v roce 1996, 15 pivovarů v roce 1999, 188 v roce 2011). Přínos Heinekenu pivovarskému světu ovšem nejlépe pochoíme na příkladu nám nejbližšímu.

Heineken Česká republika – největší český pivní patriot

Po čtyřech desetiletích centrálního plánování se největší české pivovary v tržním prostředí na své menší konkurenty vrhly jako supi a český spotřebitel, domnívající se v roce 1989, že teď už nám všem bude jen dobře a všichni na sebe budeme hodní, jen nevěřícně sledoval, jak mu v 90. letech mizí jeden pivovar za druhým přímo před očima.

Heineken, jemuž nic není dražší než pivní a pivovarská rozmanitost na trhu, jen bolestně sledoval toto běsnění, nemoha zasáhnout, neboť čeští politici jej odmítali pustit na český trh, údajně kvůli obavám, že by zde uzavíral pivovary. Jaká to pomluva! Dovedl by si snad někdo dnes představit, že by Heineken byť i jen uvažoval o uzavření některého ze svých tří současných českých pivovarů?

Čeští pivaři hořekovali nad unifikací pivního trhu, bezmocně spílali velkým pivovarům, sami však nevěda, jak se jim postavit, neboť tito obři se zdáli nepřemožitelní – tu se spojili s politiky a podsvětím, aby spojením tří největších pivovarů vznikla skupina kontrolující polovinu trhu, tu důmyslně metodou cukru (přesněji nové fasády nebo pivních trubek) a biče nutili hospodské po celé republice odebírat výhradně jejich pivo.

Moudrý Heineken stál opodál a čekal na vhodnou chvíli pro vstup na český trh, aby místní trpící pivaře osvobodil v jejich prokletí. Věděl, že přímo to nepůjde – kvůli politikům zaprodaným zahraničnímu kapitálu, kteří svým vytrvalým bezdůvodným mletím o zavírání pivovarů poštvali i veřejnost proti svému zachránci. Vhodná příležitost se naskytla v roce 2003, kdy se naskytla příležitost koupit nadnárodní společnost BBAG, původem z Rakouska avšak operující i v řadě dalších zemí včetně České republiky.

Zatímco v Rakousku se výsledek dostavil okamžitě – rok 2003 byl rekordním rokem, v němž zde vzniklo 18 nových pivovarů a do roku 2008 téměř 30 dalších, až se jejich počet ustálil kolem čísla 170 (však zde také Heineken ze dne na den získal téměř polovinu trhu), v Česku byla reakce pomalejší. Heineken zde získal pouze pivovary Starobrno a Hostan s nějakými 5 % trhu a jeho působnost byla tak omezena výhradně na jižní Moravu.

I tak byl však okamžitý blahodárný vliv přítomnosti Heinekenu na český pivní trh jasně patrný. Již dříve se zde zakládaly minipivovary, ovšem tempem, které sotva stačilo vyvažovat zanikání stávajících pivovarů (v průměru 2,4 ročně v letech 1990-94, 2 ročně v letech 1995-99 a 2,5 ročně v letech 2000-04). Již v roce 2004 však vzniklo krásných 7 pivovarů a shodným průměrným ročním přírůstkem se může pyšnit celá perioda 2004-08.

Heineken přinesl na český pivní trh zcela nový typ uvažování a českého spotřebitele doslova vyburcoval. Ostatní nadnárodní společnosti maskovaly své nekalé úmysly kladením důrazu na své největší české značky Staropramen, Gambrinus či Plzeňský Prazdroj. Heineken toto pokrytectví ihned rozpoznal a obnažil tím, že sám sebe prezentoval především jako „skupinu Heineken“, nikoliv „skupinu pivovary Starobrno“. Web, reklamy, sponzoring, vše se točilo kolem značky Heineken, která se také začala razantně tlačit do obchodů a restaurací. Heineken to nedělal rád, avšak bez takto do očí bijící demonstrace zájmů nadnárodních společností na národních trzích by hrozilo, že český konzument plíživou verzi téhož prokoukne až příliš pozdě.

Proto i nadále Heineken záměrně přeháněl veškerou svou činnost a pilíře strategií nadnárodních společností se začaly hroutit. Když v letech 2003-2006 Heineken uzavřel tři ze čtyř svých pivovarů na Slovensku, mělo to dvojí význam – za prvé probudit lásku k pivu a chuť k zakládání nových pivovarů ve slovenském konzumentovi vyžadovalo něco skutečně bombastického (avšak povedlo se, v posledních letech již i na Slovensku nové pivovary čile vznikají), za druhé ukázat již poučenějšímu českému konzumentovi, jak je náhlé uzavírání pivovarů vlastně úplně snadné.

Stačí, když se kvalita daného piva začne nenápadně zhoršovat, zájem o něj poklesne, načež se pivovar uzavře a jeho výroba přesune jinam a pak již nastává hvězdná chvíle příslušného tiskového mluvčího. Ten se rozhovoří o finanční krizi, restrukturalizaci společnosti, optimalizaci hospodaření, nutnosti snižovat náklady, aby mohlo být veřejnosti nabízeno stále jen to nejkvalitnější pivo, a že kvality uzavřené značky se přesun ani v nejmenším nedotkne, protože bude vyráběna ze stále stejných surovin.

Dělá to tak přesvědčivě, že snad nakonec sám věří, že zaměstnanci Heinekenu běhají s kbelíky a jezdí s cisternami mezi Martinem a Hurbanovem, či Kutnou Horou a Velkým Březnem, aby zajistili výrobu piva ze stejné vody. V poslední fázi, která trvá řádově pár let, se z dané značky buď stane pivo ze segmentu nejlevnějších, nebo se z nabídky postupně tiše vytratí.

Bohužel se ale ukázala typická česká svéhlavost, Češi dobře míněné kroky Heinekenu nepochopili a svůj hněv jednak namířili přímo na Heineken, jednak se při pohledu na Slovensko dušovali, že tohle by se u nás stát nemohlo, protože my pivu rozumíme a nic si vnucovat nenecháme. Takže i tento blud musel Heineken ve své nekonečné trpělivosti a za cenu nesmírné bolesti v srdci rozmetat.

Jako platformu pro svou naučně vzdělávací reality show si pořídil další pivovary – Krušovice v roce 2007 a čtyři pivovary skupiny Drinks Union o rok později. Skupinu prakticky vzápětí sjednotili pod oficiálním názvem „Heineken Česká republika“. Zcela identickým způsobem a s rétorikou, která se lišila jen v názvech pivovarů tak postupně uzavřeli pivovary Kutná Hora a Znojmo v roce 2009, Louny v roce 2010 a Zlatopramen v roce 2012.

Svojí osvětovou misi pak skupina dokončila marketingem. Zatímco ostatní velké pivovary donekonečna oblbovaly veřejnost líbivými hesly jako „Bavte se s přáteli“, „Mocná přitažlivost G“ a spoty bavících se mladých lidí, Heineken neváhal ukazovat krásné záběry horských pramenů, ječných polí a chmelnic a tvrzením, že z těchto surovin se vyrábí tu Starobrno, tu Krušovice, čímž u veřejnosti zvýšil zájem o piva, která se z těchto surovin skutečně vyrábějí, a chuť je aktivně vyhledávat.

Stejně tak neváhal jít ostatním pivovarům příkladem a poctivě své konzumenty varoval, že Krušovice stále „chutnají jako tenkrát“. V nejnovější sérii reklam pak zaměstnanci Heinekenu objíždějí restaurace po republice a dohlížejí na kvalitu piv skupiny Heineken. Sdělení konzumentovi je jasné – cestujte, objevujte nová piva, zajímejte se o jejich kvalitu, špatné pivo vám nikdo nemůže vnutit, máte možnost najít si to, které vám chutná nejvíce, buďte aktivní.

V tuto chvíli náš hrdina Heineken zvítězil. Oživení zájmu o regionální pivovary a poptávka po nových minipivovarech v posledních letech nemají obdoby – v roce 2009 vzniklo 14 nových pivovarů, o rok později 15, vloni již 25 a jen za polovinu roku 2012 dalších 11 pivovarů. Podíl pivovarů nadnárodních společností na trhu, který se od roku 2000 stabilně držel kolem 74-75 %, klesl v roce 2011 na 72,4 % (a ztráty nebohého Heinekenu jsou největší). Pestrost pivní nabídky a ochota pivařů experimentovat roste a to tím rychleji, čím je v daném regionu silnější skupina Heineken. A tak například i na vinařské jižní Moravě je možné místo tradičně vysmívaného Hostana ochutnat piva sedmi nově vzniklých minipivovarů. Přímo v Brně pak vedle Starobrna vznikly další 4 minipivovary.

Boj Heinekenu za poctivé pivo nezná hranic

Blahodárný vliv skupiny Heineken na úroveň pivní kultury a množství zakládaných pivovarů je možné demonstrovat mnoha dalšími příklady. Vznik a konsolidace skupiny Grupa Żywiec probudil k aktivitě dokonce i Poláky, kteří do té doby měli na kvalitu piva skutečně jen minimální nároky. Když však Heineken uzavřel pivovar ve Varšavě (2005) a Bydgoszczi (2007), zjevně to pochopili jako útok na svou národní hrdost, na což jsou hákliví. V hlavním městě tak ještě téhož roku vznikly dva nové minipivovary a loni se vaření piva vrátilo díky novému minipivovaru i do Bydgoszcze. I Češi mohli letos zaznamenat vznik dvou nových polských minipivovarů v bezprostřední blízkosti našich hranic ve městech Żywiec a Cieszyn. Jistě již nyní nikoho nepřekvapí, že v obou městech se nachází pivovar patřící Heinekenu.

Dalším příkladem je Rusko – země, kam vlna zakládání pivovarů ještě prakticky nedorazila a jejich celkový počet stagnuje či mírně klesá. Ovšem s jednou výjimkou a tou je Sankt-Petěrburg, město, pokud vím, s nejvíce pivovary na světě, aktuálně jich je 23. Člověk by si řekl – hle, brána Ruska na západ nám tu znovu ukazuje svou evropanskou tvář! Ovšem jen dokud nepohlédne blíže. Plných 15 z těchto pivovarů vzniklo po roce 2006, kdy Heineken koupil místní pivovar Stěpan Razin. A vidíme, že náš hrdinný obnovitel a šiřitel pivní kultury se nebojí ani té nedobytné vodkařské země, která teprve loni vůbec uznala pivo za alkoholický nápoj.

Mrzí mě, když se lidé vyjadřují o skupině Heineken International hanlivě či opovržlivě. Udělala toho pro vzdělání a osvětu české i evropské pivařské komunity více, než kdokoliv jiný. Díky ní si každý mohl stanovit limity toho, co si u piva nechá líbit a co je už příliš. Heineken nedělá nic, co by nedělaly i jiné velké pivovarské skupiny, ale dělá to vše tak nápadně až demonstrativně, že to každý vidí a začíná proto být při výběru piva ostražitější. Ztráty skupiny na evropském trhu jen těžce kompenzované aktivitami v Číně dokazují, že osvěta evropských konzumentů má své výsledky.

Myšlenka, že by marketingové, strategické i výrobní oddělení Heinekenu mělo jakýkoliv jiný cíl než konsolidovaně a nezištně obnovovat pivní tradici Evropy a pečovat o její pivní kulturu, vzdělávat a aktivizovat pivní konzumenty, mi proto připadá zcela absurdní. Jde tu o čirý altruismus, nad nímž se pan Gerardus Adrian Heineken z obláčku na nebi povzbudivě usmívá.


Autor: Kryštof Materna

Vloženo: 23.7.2012



Komentáře (4)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. Gaius Julius Caesar's avatar Gaius Julius Caesar

    Tak to je super článek. Ani bych o něm jako milovník piva nevěděl kdyby na něj nedal link jeden uživatel Facebooku. A já bych chtěl tímto taky moc poděkovat Heinekenu za to, že zavřel lounský pivovar a výrobu lounského piva převedl do Krušovic kde je vařen dle tradiční receptury, jak je hrdě uvedeno na vinětě, a přitom je to krušovický Heinekenský patok jako každý jiný. Taky od uzavření lounského pivovaru tenhle "lounský" ležák nepiju ani náhodou a bývalo to pivo, které bylo na čepu v hodně hospodách u nás v Chomutově. Dnes tyto hospody z 909% přešly na jiná, ryze česká piva a rozmáhá se už i náš vynikající Karásek a Stülpner což je skvělá záležitost z našeho chomutovského minipivovaru.

    #4 – 3 July, 2015 at 3:51 pm

  2. Honza's avatar Honza

    S nadšením jsem očima hltal toto dílko a upíjel u něj lahodný mok z nejmenovaného regionálního minipivovaru. Óoo Heinekene, DÍKY!

    #3 – 11 September, 2012 at 3:35 pm

  3. Moro's avatar Moro

    Tlesk - tlesk! Super, pro tento výtvor nejsou ani superlativy.

    #2 – 25 July, 2012 at 2:31 pm

  4. pjes's avatar pjes

    tak toto je parádně napsany

    #1 – 23 July, 2012 at 12:48 pm

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek