Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

28.5.2017 - Novinky v mapě českých pivovarů: Pivovar Máša (kraj Středočeský) a U Jirsáka v kraji Olomouckém.

14.5.2017 - Aktualizace map pivovarů ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: u nás nové pivovary U Šenkýřů (kraj Plzeňský), Měšťanský pivovar Kutná Hora, Poděbrady, Dědkův mlýn Unhošť (všechny Středočeský), Kamenice nad Lipou (Vysočina), JBM Brew Lab v Brně a Křikloun v kraji Jihomoravském. Na Slovensku vaří Baťák Brewery v Trenčianském kraji a Kazačok v Žilině, naopak vařit přestal DUB v Bratislavě. A konečně v polském příhraničí dva nové pivovary Hoppy Lab a Alternatywa.

1.5.2017 - Po dlouhé době (už to snad ani nebudeme zdůrazňovat, teď už to bude asi vždycky po dlouhé době) přidán nový článek: Pod pokličkou i pod zátkou: výroční zpráva pivovaru Nuselské Hovado 2017.

19.3.2017 - Novinky v mapách ČR a Slovenska: Kromě dílčích oprav jsme přidali Přátelský pivovar Malešov, Pivovar Kytín (oba kraj Středočeský) a Loď pivovar v Praze na Vltavě a o bílé pěně si mohou opět zpívat v Jarošově na Zlínsku. Inu, kdo jednou se napil, od těch dob žízeň má nejen tam!

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Ohlédnutí za hrami XXII. Pivopijády v Bambergu

(od našeho zvláštně nalitého zpravodaje)

Jak jistě všichni příznivci dobrého piva tuší, v německém Bambergu byla závěrečnými disciplínami tuto neděli slavnostně zakončena XXII. mezinárodní Pivopijáda. Dokud jsou zážitky ještě čerstvě – a vůbec – v paměti, dovolte mi zde krátké zhodnocení letošního utkání těch nejlepších světových ochlastů.

Pivopijáda, jak známo, se koná každé čtyři roky vždy jeden rok po její méně slavné olympijské kolegyni tak, aby tuto svou sesterskou akci zbytečně nepřipravovala o diváky. Letošní ročník v Bambergu se nesl ve znamení motta „Chlast spojuje“ a organizátoři se mimojiné zaměřili i na to, aby přilákali co nejvíce soutěžících i diváků z pivařsky méně vyspělých zemí. Že se jim tento záměr podařilo realizovat dosvědčuje fakt, že do hlavních soutěží zasáhli borci ze 196 zemí, včetně těch pivně skutečně exotických – o některých bude krátce řeč i v následujících odstavcích.

Samotné soutěže byly zahájeny tradičním naražením „věčného sudu“ o objemu 5000 hl, který tentokrát vydržel 32 minut. Jinak však pořadatelé zvolili zahajovací show spíše komornějšího rázu. Bezpochyby to bylo i v reakci na poslední hry v Šanghaji, kdy při zaplavení plochy stadionu pivem při zahajovacím ceremoniálu pět soutěžících utonulo, 8 se otrávilo alkoholem a 432 se z her po nalokání se čínského piva odhlásilo. Němečtí pořadatelé se proto spokojili s alegorickou variací na téma „kocovina“, representované tančícími permoníky bušícími do kovadlin, kteří byli nakonec spláchnuti obrovským symbolickým vyprošťovákem.

Jednotlivá klání pak – již také tradičně – zahájily soutěže v synchronisovaném chlastání. Přes velkou snahu, kterou předvedlo naše a britské družstvo, zvítězil již po desáté v řadě tým domácích šampionů, jimž bezchybná práce s tupláky, doplněná estetickým natřásáním dokonalých pivních pupků do rytmů bavorských lidových písní, vynesla od pěti porotců čtyři nejvyšší známky šest a jednou 5.9. Sluší se dodat, že absolutního hodnocení nebylo dosaženo jen proto, že kanadský porotce používal tabulku „6.0“ celou soutěž místo podtácku a nemohl tedy tuto známku udělit vůbec nikomu. Naše smíšené družstvo skončilo nakonec třetí a získalo pro Českou republiku první bronzový půllitr.

Zajímavého finálového souboje se diváci dočkali v beerpongu*. Do závěrečného utkání se dostala smíšená družstva Číny a USA, representující dva zcela odlišné styly tohoto sportu. Zatímco pivně méně odolní Číňané sází tradičně na bezchybnou střelbu (ve finále dosáhli úspěšnosti 94,5 %), Američané spoléhají na to, že přes slabší mušku soupeře trpělivou hrou přepijí. Souboj stylů nakonec vyšel lépe pro zástupce asijského sportu, neboť zpočátku solidně bojující Američané a Američanky nebyli po pěti hodinách již s to trefit ani soupeřův stůl a činilo jim obtíže trefit i na záchod. Třetí skočilo překvapivě družstvo Jižní Koreje, které tak potvrdilo nadvládu Asie ve všech sportech, které jsou byť jen vzdáleně příbuzné se stolním tenisem.

V hospodsko-uměleckých soutěžích jsme jako vždy doufali v úspěch českých barev. V soutěži Remcání u piva náš stůl skutečně neměl konkurenci a pohodlně zvítězil nad druhým Polskem a třetími Slováky. Také Hospodská rvačka ukázala totální nadvládu východoevropských zemí v této kategorii. Dlouho vyrovnaný finálový souboj mezi českou sestavou a ruskou sbornou rozhodl jako správný kapitán Karel Soudek, když dopitým půllitrem na jedno mohutné máchnutí vyřadil ze hry tři ruské hráče a výhru potvrdil vyhozením ruského kapitána oknem.

Třetí den konání Pivopijády se naplno rozjely také soutěže v pivní atletice (jedná se, z logiky věci, vždy o atletiku těžkou). V úvodním závodu Schůze na padesát piv se diváci dočkali dramatické podívané a taky jedné sportovní tragédie. Matador soutěže, Slovák Ján Pivák, vedl s přehledem od samého zahájení. U 37. piva byl však rozhodčím poprvé napomínán za ubliknutí. Pivák, vedoucí v tu chvíli před druhým Němcem Trunkenboldem o pět piv, výrazně znervózněl, zbledl a také zpomalil. Ve snaze udržet vedení před nebezpečně se blížícím Němcem pak na 46. pivu pozvracel celou komisi rozhodčích, za což dostal další dva trestné tácky a byl ze soutěže diskvalifikován. Z vítězství se tak nakonec radoval Trunkenbold.

Pivák si však vše vynahradil v maratónských soutěžích, kde se jak známo soutěží volným stylem a závod bývá proto výrazně nechutnější. Trať 42,195 piv zvládl slovenský reprezentant vypít ve třetím nejrychlejším čase historie 15:42:36,66 s pouhými pěti přestávkami na záchodě a po právu se radoval ze zlatého půllitru.

S napětím očekávanou soutěží byl také desetiboj. Soutěžící během této desetidenní soutěže, jak známo, pijí každý den jiný druh piva až do padnutí. Výsledky se na konci sčítají a vítěz tak prokáže největší všestrannost mezi všemi násosky. Již od třetího dne se profiloval souboj mezi zástupci tří velmocí této disciplíny, kteří jsou schopni smíchat prakticky cokoliv – irský závodník O’Chlasttah trpělivě budoval náskok před dvojicí McBurp (Spojené království) a Dikkebuik (Belgie). Nakonec však výrazně ztratil sedmý a osmý den na ovocných pivech. McBurp se velmi překvapivě trápil trapistický devátý den a svou šanci promarnil. Dikkebuik, zvyklý z domácí přípravy vypít prakticky cokoliv, naproti tomu předváděl celou soutěž naprosto vyrovnané výkony a vzhledem k tomu, že do desátého dne se z 15 závodníků propili pouze tři, stačilo mu k vítězství nakonec si jen symbolicky přiťuknout pšeničným ležákem (pivem pro závěrečný den) a padnout pod stůl. Dojmy šťastného vítěze bohužel nemohu čtenářům zprostředkovat, jelikož se až do slavnostního ukončení her neprobudil.

Vrcholem nejen atletických soutěží pak byla královská disciplína sprint na metr piv. Všem tradičním favoritům vytřel zrak francouzský sprinterský talent Christophe Lemaitre-Piff, který vyhrál v solidním čase 58,32 s. V této soutěži se také představilo nejvíce soutěžících z pivařsky méně vyspělých zemí – zřejmě v bláhové naději, že se jedná o soutěž, kde je třeba vypít nejméně alkoholu. Většina z nich však skončila již v kvalifikaci, nejčastěji s výsledkem „Did Not Finish“ (nedokončeno), případně dokonce „Did Not Start“ (nenastoupeno), to když se zalekli množství piva, které metr piv představuje. Soutěž ale i tak zrodila jednoho hrdinu a miláčka publika. Tím se stal reprezentant Paraguaye Hernán Martínez Borracho de Cervecería, který přes viditelné problémy trať dokončil v čase 9 hodin, 53 minut 23,85 s. Přestože se jedná o nejhorší oficiálně zaznamenaný čas historie, diváci ocenili jihoameričanovu vytrvalost bouřlivými ovacemi.

Sprint na metr piv byl poslední disciplínou řazenou do hlavního programu her. Bohatý pivopijský program však nesestával pouze z oficiálních soutěží. Mimo hlavní soutěž se představila i disciplína „vrh daleký“, sponzorovaná polským pivním nápojem Deep, která se pokoušela o zařazení na oficiální program pro přístí hry. Pro zjevnou nechutnost však nebyla mezinárodním výborem schválena. Jako hostující sport se na Pivopijádě potom představily panákové šachy. Jako nešťastné se ukázalo zvolení varianty „Rapid šach“, jelikož žádná partie se nedostala za 18. tah a všechny tak skončily remízou.

A celkové dojmy z XXII. Pivopijády? Vítězství suverénních Němců v hodnocení národů, navíc v domácím prostředí, nemohlo nikoho překvapit. České diváky pak jistě potěšil fakt, že 185 našich sportovců udrželo Českou republiku na druhém místě před třetími Belgičany a čtvrtými Brity. Německé organisaci her potom nelze nic vytknout. Pořadatelům se podařilo vytvořit přátelskou atmosféru, ve které se jako doma – tudíž většinou ožralí – cítili jak samotní sportovci, tak i všech 250 tisíc diváků, kteří zavítali na některou ze 78 disciplín (ženy či smíšená družstva soutěžila v 65 z nich). A jak dopadl tradiční souboj „Diváci vs. Soutěžící?“ Vzhledem k rekordní návštěvnosti měli tentokráte navrch amatérští ožralové, kteří dokázali nakonec vypít 9 875 hektolitrů piva (a to pouze na oficiálních sportovištích), tedy o necelých dva tisíce hektolitrů více, než 2564 přihlášených sportovců během soutěží a tréninků. Všichni dohromady tak opět podpořili myšlenku zakladatele her Pierra Ubertaina, která jako vždy zdobila brány stadionu ve všech jazycích zůčastněných států – „není důležité vyhrát, ale pořádně se vožrat“.

Sportovcům i nám divákům tak v duchu této myšlenky nezbývá než se těšit na Glasgow 2017 a poctivě trénovat.



*Cílem této hry, pokud by ji náhodou některý čtenář neznal, je strefit se s pingpongovým míčkem do soupeřovi sklenice s pivem. Tento pak musí obsah zasažené sklenice vypít. Hra pokračuje, jako ostatně všechny pivní hry, do posledního stojícího hráče.


Poznámka: oficiální výsledky všech disciplín a další informace o XXII. Pivopijádě je možné najít na oficiálních stránkách www.world-beer-olympics.org.


Autor: Jan Bartuška

Vloženo: 16.6.2013



Komentáře (0)

Zatím žádné komentáře

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek