Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

14.5.2017 - Aktualizace map pivovarů ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: u nás nové pivovary U Šenkýřů (kraj Plzeňský), Měšťanský pivovar Kutná Hora, Poděbrady, Dědkův mlýn Unhošť (všechny Středočeský), Kamenice nad Lipou (Vysočina), JBM Brew Lab v Brně a Křikloun v kraji Jihomoravském. Na Slovensku vaří Baťák Brewery v Trenčianském kraji a Kazačok v Žilině, naopak vařit přestal DUB v Bratislavě. A konečně v polském příhraničí dva nové pivovary Hoppy Lab a Alternatywa.

1.5.2017 - Po dlouhé době (už to snad ani nebudeme zdůrazňovat, teď už to bude asi vždycky po dlouhé době) přidán nový článek: Pod pokličkou i pod zátkou: výroční zpráva pivovaru Nuselské Hovado 2017.

19.3.2017 - Novinky v mapách ČR a Slovenska: Kromě dílčích oprav jsme přidali Přátelský pivovar Malešov, Pivovar Kytín (oba kraj Středočeský) a Loď pivovar v Praze na Vltavě a o bílé pěně si mohou opět zpívat v Jarošově na Zlínsku. Inu, kdo jednou se napil, od těch dob žízeň má nejen tam!

5.2.2017 - Ani letos jsme nezapomněli na naše tradiční novoroční (tedy už spíš únorové) bilancování vývoje na českém pivním trhu v loňském roce: Na Hromnice o pivovar více, aneb opožděné novoroční bilancování Pivídek.

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Cestování za pivem , speciální díl – pivní pouť do Horních Franků

Frankenland

Váš oblíbený seriál „Cestování za pivem“, jak jste již jistě po obdivuhodných třech dílech zvyklí, Vám zprostředkovává zamlžené a překroucené vzpomínky redakčního týmu Pivídek na dobrodružné cesty do zahraničních zemí a jejich pivní zážitky z nich, což lze z psychologického hlediska interpretovat jako určitou formu autoterapie autorů.

V případě tohoto dílu věnovanému Horním Frankům (německy „Oberfranken“, anglicky „Upper Franconia“) nám ovšem dovolte udělat výjimku, rozdíl oproti předešlým článkům spočívá zejména v tom, že jsme tam ještě nebyli. Proč psát o pivních zážitcích z regionu, kam se teprve v posledním červnovém týdnu chystáme? Především proto, že není jisté, zda tuto cestu vůbec přežijeme, a i kdyby nakrásně ano, je již teď zřejmé, že zážitky budou tak intenzivní a hluboké, že by bylo nezodpovědné naše čtenáře na to předem nepřipravit. Pokud se vrátíme, tak se tu zkrátka budou dít věci, na to vemte Krušovice!

Ano, ti bystřejší z Vás již vědí, že se chystáme navštívit region s největší hustotou pivovarů na světě. V regionu rozlohou zhruba odpovídajícímu Plzeňskému kraji se podle údajů ze stránek www.bierland-oberfranken.de momentálně nachází přesně 172 aktivních pivovarů, můžete si je přepočítat zde:

Mapa pivovarů Horních Franků – Bamberg lze uprostřed záplavy značek pivovarů pouze tušit. Větší mapa zde

Jsou dvě místa na světě, do nichž by měl každý pivař vykonat pouť. Jedním je samozřejmě Plzeň – kolébka všeho krásného, co pivu dala industrializace – stabilní chuť, průzračná barva, říznost – prostě pivo plzeňského typu, které během pár desítek let dobylo svět. Druhým místem je na druhé straně Českého lesa/Oberpfälzer Waldu a Smrčin/Fichtelgebirgu se rozprostírající region Horních Franků s pivní metropolí Bambergem, relikt všeho krásného, co pivu industrializace nevzala – řemeslná výroba, rozmanitost pivních druhů, tradice, tedy zachování středověkého charakteru výroby piva, který se v takto úplné podobě nedochoval nikde jinde na světě.

Bamberg
Bamberg – sedmdesítitisícové město s deseti pivovary

Plzeň a Bamberg jako by tvořily dva pivní protipóly, a jejich regiony se společnou pivní tradicí, oddělené pouze státní hranicí a nevysokými kopci působí jako vzájemně převrácené zrcadlové obrazy sebe samých. Symbolické překročení státní hranice z kterékoliv strany zde znamená vstup Alenky do říše divů a za zrcadlem. Bavor udiveně pozoruje, jak se značka Pilsner Urquell stala součástí národní identity a českého kulturního bohatství a stejně tak Čech nechápavě sleduje, jak silný vztah mají místní k tomu svému maličkému pivovárku, který vaří nepřetržitě stovky let, industrializace neindustrializace, válka neválka, globalizace neglobalizace.

Oblasti, kde pivo plzeňského typu netvoří naprostou většinu spotřeby, lze spočítat na prstech. Irsko holdující stoutu typu Guiness, donedávna Anglie se svým Ale, teď už má ovšem Pilsner většinu na trhu i tam, Belgie s tradicí neuvěřitelných pivních experimentů, kde se vyžívají v posouvání piva na samou hranici, kde končí pivo a začíná víno, šampaňské či ovocná limonáda, a konečně Bavorsko v čele s Horními Franky. Právě zde má pivo plzeňského typu vůbec nejmenší tržní podíl na světě – zhruba čtvrtinu. Zbytek trhu tvoří stovky pivních druhů, krkolomně a zbytečně kategorizované do pojmů jako Edel, Weizenbier, Hell, Rauchenbier, Doppelbier, Dunkelbier a podobně. Tady je ovšem každé pivo originál, odhady počtu pivních stylů se pohybují mezi čísly 200 a 1000 a je to vlastně úplně jedno, kolik jich je, je jich prostě nepočítaně. Mikroregionální identita a regionální rozmanitost se mimochodem neprojevuje jen v pivu, Horní Franky jsou rovněž oblastí s největší hustotou pekáren a uzenářství na světě. Tady prostě „středověk neskončil, středověk trvá“ a lidé klidně prosedí život ve své vesničce s pivovarem, pekárnou a uzenářstvím, no není to ráj? Akorát bych u těch pupkatých Bavorů trochu pochyboval o tom dodatku k citovanému textu, totiž že „sex je náš“…

Bad Steffelstein
Severní výspa pivního regionu Bad Staffelstein neboli Štafle

Zastavme se u otázky, která se nabízí – jak je možné, že region vymykající se tak naprosto okolnímu světu, vůbec dosud existuje? Na to dám svou oblíbenou odpověď – nevím. Ale představuju si to zhruba tak, že tento region nebyl před průmyslovou revolucí ničím výjimečným, navazoval na další pivovarské oblasti zbytku Bavorska, Bádenska-Württemberska, Horních Rakous, Čech a Saska, v širších souvislostech pak vlastně na všechny evropské oblasti vhodné pro pěstování chmele – poměrně přesně je můžeme ohraničit trojúhelníkem Cornwall, Slovinsko, Litva.

Jak šly dějiny, tyto středověké pivovárky zanikaly, slučovalo se, modernizovalo, zakládaly se nové velké pivovary, zvyšovaly se možnosti exportu, sílil konkurenční tlak. Řadou oblastí se několikrát přehnala fronta různých válek, což samozřejmě pivovarům rovněž příliš neprospělo – krátkodobou poptávku po pivu sice plenící vojáci zvyšovali, ale podpalování a bombardování nebylo následně nejlepší investicí do budoucnosti pivovaru. Co nedokázaly války, to dokončilo plánované hospodářství a tak pivní regiony za oponou, tedy hlavně Sasko a Čechy o své vesnické pivovary se středověkou tradicí rovněž takřka bez výjimky přišly.

hirschaid
Jeden ze 172 hornofranckých pivovarů ve vesnici Hirschaid

Všude, včetně Horních Franků se výroba piva koncentrovala a počet pivovarů snižoval, a teprve vlna zakládání minipivovarů, která se od konce 70. let začla šířit z Velké Británie, tento trend obrátila. Mezitím však již stačily tradiční malé pivovary zaniknout v podstatě všude, ve Velké Británii, Rakousku i ve většině německých oblastí s jedinou výjimkou Bavorska a zejména Horních Franků.

Tato oblast měla v dějinách několikanásobnou kliku. Jednak leží zhruba uprostřed oné tradiční pivní oblasti a to jí poskytovalo čas na obranu před nežádoucími vlivy. Průmyslová revoluce se šířila ze západu, a když se blížila k Horním Frankům, místní již mohli pozorovat a zhodnotit její přínosy i rizika. Když viděli onu likvidaci pivovarů a trhání vazeb s tradicí, nejspíš se zděsili a řekli si, že zvyšování životní úrovně, fajn, ale ať si ten luxus vyrábí někde jinde a přivezou nám ho.

Komunismus se šířil z východu a místní mohli opět včas zaznamenat, že myšlenka je to sice hezká, ale v praxi není příliš slučitelná s poklidným sousedským venkovním životem a řemeslnou výrobou piva v malých pivovárcích. Měli samozřejmě i dost štěstí, protože tohle asi tušili i čeští nebo sasští pivaři jen pár kilometrů od druhé pivní metropole regionu, Bayreuthu, a příliš platné jim to nebylo.

bavor
Starousedlík praktikující celoživotní hornofranský rituál

A konečně, což je asi nejdůležitější a nejzvláštnější, oblast prakticky unikla oběma světovým válkám, a to přestože leží v Německu, které si o ty války a vlastní destrukci dost hlasitě samo řeklo. Bojovalo se však daleko od Horních Franků, které byly v rámci Německa strategicky nijak zvlášť významnou kopcovitou venkovskou periferií a kdo by se s jejím bombardováním patlal, když to může mnohem snáze shodit na pořádné město, přístav nebo muniční sklad.

Ono se to nezdá, ale i taková maličkost, že Vaše město nebylo nikdy srovnáno se zemí, vypáleno či vypleněno, napomáhá Vašemu pocitu identity s ním a Bamberg si svůj středověký ráz, v Německu neslýchaná věc, skutečně zachoval. Je až neuvěřitelné, jak tato oblast unikla tomu zběsilému ničení, které zachvátilo Evropu, ale krajina kolem Franského lesa zkrátka vždy vybízela hlavně ke klidu.

frankenwald.jpg, 95kB
Jezero Mauthaustalsperre v těsné blízkosti bývalé německo-německé hranice

A tak zatímco se dnes houfně zakládají minipivovary a evropský pivní region se teprve pomalu znovu formuje, v Horních Francích jako v jediném regionu nikdy nepřestal existovat. Pivo se s oblibou pije leckde, obliba malých pivovarů spjatých se svým regionem roste, touha experimentovat a zkoušet nové pivní styly se také prudce zvyšuje, ale pouze Horní Franky mohou v tomto směru nabídnout to, co nikdo jiný – tradici a kontinuitu. Jedině tady prostě tohle všechno vždy bylo, je a bude.

Tak nám držte palce, pokud tam těch 9 dní přežijeme, určitě se s Vámi o své zážitky podělíme. A kdybychom se již neviděli, tak Vám děkujeme za přízeň, vzpomínejte na nás v dobrém a netruchlete, takováto smrt je pro pivaře požehnáním.

Anketa ukončena!

Anketa již byla ukončena! Výsledkem je velmi kvalitní číslo 59 pivovarů, což pouze dokazuje, jací jsme kanálové (dokonce takoví, že jsme předčili i zkušené odhady většiny našich čtenářů - třem úspěšným tipujícím je třeba vyjádřit dík za projevenou důvěru!)


Autor: Kryštof Materna

Vloženo: 20.6.2012



Komentáře (0)

Zatím žádné komentáře

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek