Pivídky doporučují:

Český pivní atlas - online prodej

Recenze zde


Pivídky na Facebooku

Novinky

5.2.2017 - Ani letos jsme nezapomněli na naše tradiční novoroční (tedy už spíš únorové) bilancování vývoje na českém pivním trhu v loňském roce: Na Hromnice o pivovar více, aneb opožděné novoroční bilancování Pivídek.

5.2.2017 - Dnes jsme také aktualizovali mapy ČR (včetně příhraničí) i Slovenska: V ČR vznikly Pivovar Hluboká (kraj Jihočeský), Kunčice (Moravskoslezský) a Grádo, již čtvrtý pivovar v moravském Tišnově a okolí! Na Slovensku bohužel pouze zanikla banskobystrická Perla, první restaurační minipivovar na Slovensku vůbec. V polském Žywci potom vznikla druhá alternativa místnímu polskému molochovi - Browar Zapanbrat. A konečně v Dolních Rakousích přibyly pivovary Holy Bräu a Braugut.

30.1.2017 - Dnes jsme byli v sekci Technet na portálu idnes.cz zařazeni mezi pět zajímavých webů týdne, čehož si samozřejmě velmi vážíme (jsme teda až na konci, ale i tak dobrý!).

1.1.2017 - Novoroční zevrubná aktualizace našich map ČR i Slovenska - kromě mnoha dílčích oprav nové pivovary Čechovka (Vysočina), Kozojedy (Plzeňský kraj), Baran (Banská Bystrica) a tři v německém příhraničí: Budenschuster, Budenschuster, Böhmerwald Brauwerkstatt a Roland Rosner. Naopak odebíráme zavřené pivovary Lukov, Galant, Šitbořice a německý Ploss. A ještě změny zařazení pivovarů - hranici ročního výstavu 10 000 hl překročili a do kategorie průmyslových se dostali Únětice a Kout, opačným směrem mezi "minipivovary" putují Herold, Podkováň a slovenský Kaltenecker.

24.12.2016 - I letos přejeme všem čtenářkám a čtenářům Pivídek štastné a klidné svátky a hodně piva nejen na štědrovečerním stole. Jak jste si určitě všimli, fungují Pivídky zhruba poslední rok v trochu omezeném režimu, což ale neznamená, že na ně úplně kašleme. Znamená to ale třeba, že letos poprvé nebude bohužel žádný pivní kalendář. Více informací na Facebooku.

Archiv

Tácek Pivídek

Gifty.cz - výhradní dodavatel tácků pro Pivídky

Pivní kupní síla ve světě (2. část semináře)

(Záznam druhé části semináře "Socioekonomické dopady chlastání piva")

Přednášející: Jan Bartuška, P.Dh

Dobrý den, tak jak vidím, někteří z vás nedbali mých rad a místo do hospody jste přišli na přednášku. Takovýmhle stylem tu školu nedoděláte. No, je to smůla pro všechny zůčastněné, protože tím pádem to budu muset odpřednášet a do hospody nemůžu ani já. Nedá se nic dělat, otevřete si lahváče a začneme.

V první části semináře jsme se zaměřili na prosté určení ceny piva v jednotlivých zemích, což nám sloužilo jako nejlepší možný průvodce pivního turisty (pokud je mi známo, takové informace nenabízí ani řada Lonely Planet, ani Rough Guide, u kterého by se to přitom dle jména nabízelo). V dnešní části se podíváme na širší ekonomické souvislosti a povíme si něco o tom, jakou kupní sílu vyjádřenou v pivech mají jednotlivé země, jinými slovy, kam bude asi tak nejlepší se přestěhovat, až u nás vystudujete.

Poslouží nám k tomu jednoduchý bezrozměrný ukazatel Pivní Jednotky (PIJ), který se spočítá jako podíl průměrného měsíčního platu ku průměrné ceně piva v dané zemi. Naštěstí nejsme na ekonomce, takže by vám dělení nemuselo dělat problémy a třeba byste to mohli i pochopit...no dobře, radši to řeknu úplně jednoduše - PIJ přibližně ukazuje, kolik půllitrů piva si koupí občan dané země za svůj průměrný měsíční plat.

Ovšem před tím, než se podíváme na konkrétní čísla, musím vás nejdřív, podobně jako minule, znudit krátkým výkladem metodiky. O limitech dat ceny piva jsme mluvili posledně, materiály můžete najít na internetu, takže se k tomu nebudeme nedejbože vracet. Zastavíme se tak jenom u limitů dat o průměrné mzdě v jednotlivých zemích.

Ačkoliv jsem čekal problémy zcela opačné, jsou informace o ceně piva překvapivě mnohem snadněji a konsistentněji k nalezení, než je tomu v případě průměrné mzdy. Zatímco na pivo jsem si vystačil s jednou zdrojovou stránkou (www.pintprice.com), pro získání dat o průměrné mzdě jsem musel podstoupit několikahodinový, téměř i seriosní výzkum, jehož výsledky byly i tak často neuspokojivé. Při čtení dat je tak třeba mít na paměti hlavně následující omezení:

  1. Data jsou získávána z různých zdrojů a také z různých let (cca 2007-2013). Nejkonzistnější informace z 72 zemí se dá najít skrz OECD, ovšem data jsou prakticky nepoužitelná, protože jsou mzdy přepočteny s pomocí něčeho, čemu se říká PPP (Purchasing Power Parity), takže nejsou nominální, ale nějaká úplně na hovno. Je to prý sice fajn pro vzájemné porovnávání různých zemí v různých obdobích, ale pro seriosní pivní výzkum je to na prd.
  2. Pojem "průměrné mzdy" je poměrně rozumný v Evropě a těch několika málo vyspělých zemích mimo ní, ovšem ve většině rozvojových zemí, kde polovina obyvatel plat vůbec nedostává a devadesát procent toho zbytku pracuje bez smlouvy, je to pojem zcela virtuální, který se samozřejmě daná země ani nesnaží určovat. Některé zdroje jsou tak více, než naprosto nespolehlivé. Během výzkumu se ze mě tak stal například odborník na to, kolik si vydělá průměrně řidič vozítka tuk-tuk v Thajsku a zdalipak se to dá považovat za průměrnou mzdu v zemi, či zda je lépe to ještě zprůměrovat s průměrným platem prostitutky.
  3. Tyto krajně nespolehlivé odhady jsou v tabulce a grafech níže sice obsaženy, ale jsou označeny, abyste je brali s rezervou. Stejně tak jsou označena data, která byla rozpoznána jako nespolehlivá i v ceně piva.
  4. Přesto, že jsem si snažil vymýšlet, seč jsem mohl, pro některé země se prostě ani nespolehlivý údaj nalézt nepodařilo, takže data jsou k dispozici pro méně zemí, než to bylo v případě průměrné ceny piva. To jenom tak pro jistotu, kdyby si čirou náhodou někdo z vás z minula něco pamatoval.
  5. V neposlední řadě, aby si zas jako loni někdo nestěžoval, že průměrná mzda je nicneříkající ukazatel, že lepší je medián a kdovíjaký jiný ekonomický kecy, tak tohoto omezení si buďte prosím taky vědomi.

Teď již teda slíbená konkrétní data:

Pivní kupní síla - pro země 1.-42. v pořadí
Pivní kupní síla - pro země 1.-42. v pořadí. Zvětšíte kliknutím na graf.
Pivní kupní síla - pro země 43.-82. v pořadí
Pivní kupní síla - pro země 43.-82. v pořadí. Zvětšíte kliknutím na graf.

Jak je na první pohled patrné, grafy obsahují několik blbostí, které se nebudu snažit nijak zakrývat. Tak například hned první Belgie, kde si prý za průměrný měsíční plat koupíte přes dva tísíce piv (PIJ je 2125,3). Ovšem nedoporučoval bych se tam stěhovat, jelikož tento údaj je bohužel zkreslený. Na vině tentokrát není špatně určený průměrný plat, ale podivně určená průměrná cena piva, která vyšla na 1,46 EUR. Já jsem bohužel v Belgii pil, takže mohu sám tvrdit - a z jiných zdrojů to mám potvrzené - že průměrná cena bude spíš kolem 3 EUR. No, bohužel se ale s tímhle údajem nedá co dělat, protože je paradoxně podpořen obrovským statistickým vzorkem 357 záznamů, čili se bude těžko nějak ignorovat, natožpak vysvětlovat.

Další podobně patrnou volovinou je PIJ Jihoafrické republiky (1080). Tady už je třeba vinit údaj o průměrném platu, který prý dosahuje 1242 EUR, což by znamenalo evropský nadprůměr. Kupodivu se ovšem zdroj tohoto údaje tvářil téměř jako oficiální údaj jihoafrického statistického úřadu, takže pokud jsem něco naprosto špatně nepochopil, budu ho tam muset nechat. Poslednm podivným případem, na který upozorňuji, je Kuba s PIJ 13,3 - což ji řadí až za Afghánistán či Nepál. Tady je zjevně podezřelý údaj způsoben čistě měnovou politikou, takže vlastně ani špatně není. Údaje o ceně piva jsou totiž od turistů, kteří na Kubě platí konvertibilním pesem. To je ovšem pro Kubánce téměř nedostupná měna, které si za svůj průměrný plat skutečně vymění jen za 13 EUR. Je totiž placen v normálních pesech, které ale nejsou vyměnitelné za nic a turista s nimi nepřijde do styku. Za ty si pravděpodobně Kubánec nakoupí piva více, i když mám podezření, že to žádná sláva stejně nebude.

Teď ovšem, abych si výsledky svého náročného výzkumu jenom nehaněl - zajímavé je umístění na předních místech. Kdo čekal Česko suverénně první, bude překvapen, že jsme se umístili až za Belgii, USA, Nizozemsko, Lucembursko i Německo, přičemž většině z těchto údajů se dá věřit. Smutný pohled je potom naopak na poslední místa - například pivně těžce zkoušený Ghaňan si za měsíc vydělá na šest kousků, takže za dvě hodiny je na nule a pokud pokračuje v pití, zadluží se do zavíračky na několik let dopředu. Podobně špatně (pokud vynecháme zmiňovanou Kubu) jsou na tom Afghánci (PIJ 15) a Íránci (PIJ 23,8, přičemž mám navíc podezření, že je v této zemi alkohol vůbec zakázaný). Dobře na tom nejsou ani šerpové v Nepálu a běžci v Keni, kteří si po náročném výkonu musí dobře rozmyslet, kolika pivy to spláchnou.

A co tedy doporučit závěrem? Celkem 12 zemí se dostalo přes magickou hranici 1000 piv za průměrný měsíční plat. Pokud se tedy rozhodnete se přestěhovat do některé z těchto zemí, tak určitě nešlápnete vedle, zejména proto, že pravděpodobně nevytáhnete paty z hospody. A teď už pro dnešek konec, za chvíli nám začínají praktika "Vysedávání v hospodě pro druhý ročník", na ty se těším už od rána.


Poznámky: Zdrojová data pro grafy a celkovou tabulku (Excel) si můžete stáhnout zde. Tabulku můžete najít také níže ve formě obrázku.

Záznam z první poloviny semináře - "Průměrná cena piva ve světě" najdete zde.

tabulka_kupni_sila.png, 154kB
Kompletní zdrojová tabulka pro výpočet Pivní Jednotky (PIJ)


Komentáře (1)

Od nejnovějšího Od nejstaršího

  1. Martin Jarošek's avatar Martin Jarošek

    Zajímavá statistika. Z mé zkušenosti bylo pivo nejlevnější ve Vietnamu (2 litry za zhruba 12 Kč)a nejdražší půllitr na Tahiti a v Arabských Emirátech (12 dolarů).

    #1 – 11 October, 2013 at 6:45 pm

Pošlete komentář
(nutný)
(není nutná)
CAPTCHA Image
Jiný obrázek